11 C 30/2020-143 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena nezákonným trestním stíháním. 2. Žalobce uvedl, že vůči němu bylo vedeno trestní stíhání pro skutek, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum], v [obec], ve [údaj o čase] hodin, po předchozím vědomém požití alkoholických nápojů řídil nejméně po [anonymizována dvě slova] ve směru od [anonymizováno] k [anonymizováno] ulici, kde byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie České republiky, osobní motorové vozidlo [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], ačkoliv si byl vědom skutečnosti, že není schopen vozidlo bezpečně řídit a ovládat, když v době zastavení policejní hlídkou měl v krvi nejméně [hmotnost] alkoholu. Dne [datum] byl žalobci zadržen řidičský průkaz. Žalobce nepopírá, že po požití alkoholického nápoje skutečně řídil. S ohledem na to, že byl vlastníkem licence na provozování autoškoly a bylo pro něho likvidační, aby se ocitl bez řidičského oprávnění a aby byl potrestán zákazem řízení, který by znamenal, že nebude moci v daném oboru podnikat po dobu minimálně dalších 3 let, pokusil se uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dohoda byla uzavřena dne [datum] a žalobce při jejím uzavření vycházel z obsahu spisu, ve kterém dle jeho názoru nebyl založen doplněk znaleckého posudku, respektive nebyl mu prezentován, protože nebyl správně časově začíslován, který zpochybňuje, že se měl žalobce dopustit trestného činu, protože zpochybňuje hladinu alkoholu v krvi uvedenou v popisu skutku, která dle tohoto doplňku měla činit pouze [hmotnost] alkoholu, nikoliv [hmotnost]. Při sjednávání dohody vycházel žalobce z toho, že pro zachování svého podnikání i s ohledem na to, že se snažil pod vlivem alkoholu pouze přeparkovat, nikoho neohrozil, neomezil, nezpůsobil dopravní nehodu, je možné uzavřít dohodu na podmíněný trest a peněžitý trest a neprotahovat řízení, a tedy to, že bude bez řidičského oprávnění po delší dobu, přestože bylo namístě dle jeho názoru i z dostupných veřejných zdrojů uzavřít věc odklonem - narovnáním či podmíněným zastavením. Státním zástupcem byl dne [datum] podán k [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“) návrh na schválení dohody o vině a trestu. Při projednávání schválení dohody bylo soudkyní předestřeno, že uzavřená dohoda je nepřiměřeně přísná v neprospěch žalobce, v důsledku čehož se žalobce rozhodl od této dohody odstoupit a státní zástupce odmítl uzavřít dohodu v mírnější formě, jak bylo předestřeno soudem. OS [obec] tedy rozhodl dne [datum] tak, že dohodu o vině a trestu neschvaluje a věc vrací do přípravného řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal státní zástupce stížnost, která řešila to, zda soud může či nemůže ingerovat do uzavřené dohody a jakým způsobem ji může posuzovat z hlediska přiměřenosti trestu. [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“) rozhodl dne [datum] tak, že stížnost státního zástupce zamítl. Již toto dle žalobce vedlo k průtahům v řízení, které vedly k tomu, že žalobce musel svoji podnikatelskou činnost, kterou provozoval přes 20 let, ukončit. Žalobce od samého počátku uváděl, že řidičský průkaz potřebuje mimo jiné i s ohledem na špatný zdravotní stav a vysoký věk svých rodičů a pro výkon svého povolání, kde pracuje jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] OS [obec] následně rozhodl trestním příkazem ze dne [datum], kterým uznal žalobce vinným z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 18 měsíců a dále peněžitý trest ve výši 35 000 Kč s tím, že pro případ neuhrazení peněžitého trestu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře 3,5 měsíce. V této souvislosti žalobce zdůraznil, že mu byl uložen trest vyšší než trest, o kterém bylo zmiňováno při jednání o dohodě o vině a trestu, že by jej soudkyně považovala za přiměřený. Přitom uplynulo dalších 6 měsíců, při kterých docházelo u žalobce ke ztrátě na zisku, když nemohl provozovat autoškolu a musel toto podnikání ukončit, protože mu nebyl zpět vydán řidičský průkaz mimo jiné i proto, že stále probíhalo trestní řízení. Proti trestnímu příkazu podal žalobce dne [datum] odpor. Dne [datum] proběhlo ve věci hlavní líčení, při kterém bylo žalobcem zjištěno, že spis obsahuje již od [anonymizováno] [rok] doplněk znaleckého posudku, který je zaevidován ve spise před listinami, které vznikly před jeho vznikem, který konstatuje, že hladina alkoholu v krvi byla [hmotnost] s tím, že uvádí, že výpověď žalobce není důvěryhodná. Z jakého důvodu považoval znalec výpověď žalobce za nedůvěryhodnou, však nebylo až do dne [datum], tedy po dobu více jak 1 roku, vůbec řešeno. V rámci tohoto hlavního líčení žalobce jednoznačně uvedl, že jeho výpověď může být nepřesná v tom, že požil o jedno pivo více, načež dle názoru žalobce znalec zcela jednoznačně potvrdil, že za takové situace je jeho výpověď důvěryhodná a hladina alkoholu činí pouze [hmotnost] s tím, že s ohledem na závěry zdravotní prohlídky je zcela zřejmé, že se nedopustil trestního jednání, protože byl způsobilý řídit motorové vozidlo. OS [obec] následně vyhlásil usnesení, kterým rozhodl, že se trestní věc žalobce postupuje k projednání a rozhodnutí [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“), neboť projednávaný skutek není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce ihned při hlavním líčení stížnost. Jelikož bylo nutné mít protokol z hlavního líčení pro vydání řidičského průkazu s ohledem na novelu zákona od [datum], požadoval žalobce opakovaně vydání tohoto protokolu, který však dle úředního záznamu ve spisu soudkyně odmítla poskytnout do doby doručení usnesení o postoupení věci k přestupkovému řízení. Tím docházelo k dalším průtahům, kvůli kterým neměl žalobce možnost řídit motorové vozidlo, potažmo věnovat se dále alespoň formou vedlejšího pracovního poměru výuce řízení motorových vozidel či školení, kterým se po více než 20 let řádně věnoval. Následně žalobce nahlédnutím do spisu zjistil, že v poznámce na protokolu z hlavního líčení ze dne [datum], který byl přepsán dne [datum], je uvedeno, že bezprostředně po skončení hlavního líčení soud kontaktoval znalce s tím, že je zpochybněn závěr znaleckého posudku. Tento krok soud učinil bez vědomí žalobce i jeho obhájce a tuto skutečnost považuje žalobce za zásadní porušení svého zákonného práva na obhajobu. Zcela chybné pak je to, že se tato skutečnost objevila i v odůvodnění usnesení, kterým byla věc postoupena k projednání přestupku. Žalobce má tak za to, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, protože soud zvolil postup, který porušuje ustanovení tr. řádu, která mají právo na obhajobu zajistit, konkrétně ustanovení § 218 odst. 1 a 2 tr. řádu. Rovněž tak došlo k porušení ustanovení § 220 odst. 2 tr. řádu, dle kterého smí soud při svém rozhodnutí přihlížet jen ke skutečnostem, které byly probrány v hlavním líčení, a opírat se o důkazy, které strany předložily a provedly, případně které sám doplnil. Je zcela zřejmé, že skutečnosti vyplývající z telefonického kontaktu neznámých osob se znalcem v hlavním líčení probírány nebyly, a nebyly ani provedeny k důkazu. KS [obec] následně rozhodl dne [datum] tak, že se usnesení OS [obec] zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dle žalobce zde došlo i k nezákonnému přezkumu ze strany KS [obec], který se k nezákonnosti postupu OS [obec] vůbec nevyjádřil, avšak na nezákonný kontakt se znalcem v odůvodnění svého rozhodnutí reagoval. Žalobce podal proti usnesení KS [obec] ze dne [datum] ústavní stížnost, tato však byla Ústavním soudem dne [datum] odmítnuta. Dne [datum] se ve věci konalo další hlavní líčení, při kterém bylo opět rozhodnuto tak, že se věc postupuje k projednání a rozhodnutí [anonymizováno]. Žalobce následně podal ústavní stížnost směřující proti usnesení KS [obec] ze dne [datum], usnesení OS [obec] ze dne [datum] a usnesení OS [obec] ze dne [datum], která byla Ústavním soudem dne [datum] odmítnuta. 3. Žalobce tak shrnul, že s ním bylo vedeno zdlouhavé trestní řízení, které bylo ukončeno postoupením věci do přestupkového řízení za situace, kdy to, že hodnota alkoholu není vyšší než 1 promile, bylo orgánům činným v trestním řízení známo již od [anonymizováno] [rok]. Bylo tedy vedeno trestní řízení, které bylo v rozporu s obsahem trestního spisu a které skončilo postoupením věci do přestupkového řízení. V průběhu řízení docházelo k průtahům podáváním neoprávněných opravných prostředků, které byly v rozporu se základním zájmem trestního řízení, když bylo uměle prodlužováno řízení, které bylo postaveno na tvrzení o hladině alkoholu v krvi žalobce, která byla doplňkem znaleckého posudku vyvrácena. Dále došlo i k nezákonnému rozhodování ve věci prvního usnesení soudu prvého stupně, který odkazoval ve svém odůvodnění na skutečnosti, které nebyly důkazně provedeny v hlavním líčení. Je