11 C 77/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobkyně uvedla, že dne 8. 1. 2014 podala u OS [obec] žalobu, kterou navrhovala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. OS [obec] vydal dne 2. 10. 2014 rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne 31. 3. 2015 vydal Krajský soud v [obec] (dále jen„ KS [obec]“) jako soud odvolací rozhodnutí, kterým rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. OS [obec] vydal dne 1. 12. 2016 rozsudek, kterým žalobu opět zamítl. KS [obec] vydal dne 23. 2. 2018 rozsudek, kterým rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé potvrdil. Nejvyšší soud ČR (dále jen„ NSČR“) usnesením ze dne 18. 12. 2019 odmítl podané dovolání. Rozsudek KS [obec] nabyl právní moci dne 13. 4. 2018, usnesení NSČR nabylo právní moci dne 27. 1. 2020. Žalobkyně podala dne 24. 2. 2020 ústavní stížnost. Usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 3. 2020 byla ústavní stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne 30. 3. 2020. 3. Posuzované řízení tak bylo vedeno od 8. 1. 2014 do 30. 3. 2020, tj. celkem 75 měsíců, více než šest let, a takováto délka civilního řízení je dle přesvědčení žalobkyně nepřiměřeně dlouhá. Délka řízení byla způsobena nečinností OS [obec], KS [obec] a vadami v postupu těchto soudů, když nejpodstatnější jsou zejména skutečnost, že u odvolacího soudu spis ležel vždy nejméně rok, než soud o věci rozhodl, byť sám skutková dokazování neprováděl. Jednání byla odročována v termínech velice dlouhých, přitom v rámci celého řízení trvalo někdy roky, než se vůbec stran soudu něčeho událo. Po dobu řízení byla žalobkyně v neustálém stresu, jak řízení dopadne, když žalovala nejprve na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, nicméně strana žalovaná žaluje žalobkyni v řízení u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení, které má představovat neoprávněně přijatou mzdu, přičemž tento nárok odvozuje právě od řízení o určení neplatnosti pracovní smlouvy, o které bylo rozhodováno v předmětném řízení o neplatnost výpovědi. Vzhledem k závažnosti a choulostivosti řízení, když se jedná o velmi vysokou peněžní částku, byl poznamenán celý život žalobkyně jak v osobní, tak pracovní rovině. Žalobkyni věc ovlivnila celý její život a poznamenala ji do konce života. Žalobkyně tak požadovala nahradit vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, kterou s odkazem na judikaturu NSČR vyčíslila na částku 94 500 Kč, když požadovala částku 18 000 Kč za první dva roky řízení a poté částku 1 500 Kč za každý další měsíc vedení řízení. Spolu s uvedenou částkou žalobkyně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 26. 8. 2020 do zaplacení, když se žalovaný do dne 25. 8. 2020 k žádosti žalobkyně o poskytnutí náhrady nevyjádřil. 4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila dne 25. 2. 2020 požadavek na zaplacení částky 91 500 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 16. 9. 2020. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytl žalobkyni zadostiučinění ve výši 69 750 Kč. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že posuzované řízení trvalo celkem 6 let a 2 měsíce. V jeho průběhu byly shledány období nečinnosti soudu, konkrétně v období od dubna do listopadu roku [rok], poté od dubna do října roku [rok]. Dovolací soud rozhodl o podaném dovolání po více než roce od předložení spisu dovolacímu soudu. Mimo uvedená období probíhalo řízení plynule, úkony soudu byly prováděny v navazujících lhůtách. Žalovaný proto žalobkyni poskytl zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 69 750 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaný vycházel ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaný nepřistoupil k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, namítané řízení nelze označit za extrémně dlouhé a v jeho průběhu nedošlo k pochybením odůvodňujícím navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalovaný následně shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které se na rozhodování v předmětné věci podílely. V průběhu řízení se konalo několik jednání, při některých bylo nutno zajistit tlumočníka. Účastníci soudu předložili značné množství důkazů. Meritorně bylo rozhodováno dvakrát soudem prvého stupně a dvakrát soudem odvolacím. Žalobkyně poté využila možnost podat dovolání a také ústavní stížnost. Je právem účastníků řízení využívat řádné i mimořádné opravné prostředky, nicméně pak musí počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podaném opravném prostředku. S ohledem na předmět řízení a v této souvislosti zvýšený význam řízení pro žalobkyni bylo přistoupeno ke zvýšení základní výše zadostiučinění o 20 %. Žalovaný má za to, že takto poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy. 5. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 8. 10. 2020 potvrdila, že jí žalovaný zaplatil dne 18. 9. 2020 částku 69 750 Kč, a v rozsahu tohoto plnění vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 16. 11. 2020, č. j. 11 C 77/2020-25. 6. K obraně žalovaného pak žalobkyně namítla, že nelze souhlasit se snížením základní výše zadostiučinění, neboť se jednalo o standardní řízení se standardními složitostmi. Naopak z opatrnosti žalobkyně tvrdila, že měla na řízení zvýšený zájem, který lze vyčíslit na 30 %. Řízení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru bylo pro žalobkyni zcela klíčové co do základu věci, když se jednalo v řízení o tom, zda vůbec pracovní poměr platně vznikl. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že nikoliv, žalobce v řízení vedeném vůči žalobkyni u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] se nyní domnívá, že mu žalobkyně musí vrátit zaplacenou mzdu ve výši 1 194 783 Kč. Vzhledem k závažnosti a choulostivosti řízení, když se jedná o velmi vysokou peněžní částku, byl a je tedy poznamenán celý život žalobkyně jak v osobní, tak pracovní rovině, což žalobkyně dokládá i současnými lékařskými zprávami, kdy trpí [anonymizována čtyři slova], a to zejména v důsledku [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a všech soudních sporů, jež je [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vést. Ostatně řízení o platnosti výpovědi bylo pro žalobkyni klíčové i v tom směru, že pokud by dal soud za pravdu žalobkyni, nemohl by [role v řízení] žalobkyni i prostřednictvím [anonymizována dvě slova] jednoduše odstřihnout od všech příjmů a peněžních prostředků, když ji [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zařídil, aby žalobkyně nedostávala žádnou mzdu. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Bohužel žalobkyně neuspěla a je naopak ona, byť je zcela ve slabším finančním postavení, nyní žalována na vrácení značných finančních prostředků, a výsledku řízení se tedy dosti obává, vzhledem k výsledku posuzovaného řízení. 7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 8. Žalobou došlou OS [obec] dne 20. 1. 2014 se žalobkyně domáhala vůči společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“) určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou jí Společnost dala dne 18. 12. 2013, je neplatná. Žalobkyně uvedla, že pro Společnost pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako ředitelka. Výpověď jí byla dána pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn. Žalobkyně namítala vágní vymezení výpovědního důvodu. I kdyby pak tento byl vymezen řádně, jednalo by se dle žalobkyně o tvrzení účelové. Žalobkyně si žádných organizačních změn není vědoma a pro Společnost se nestala nadbytečnou. Dále žalobkyně uvedla, že jednatelem a jediným společníkem Společnosti je [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [příjmení] znemožňuje žalobkyni přístup k