12 C 201/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 8. 2021 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 700 Kč spolu s 8,05 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 19. 11. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) s žalovaným uzavřel dne 9.10.2015 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal úvěr splatit do 8.11.2015, a dále se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 700 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplatil, byla mu dne 13.4.2021 zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však do dnešního dne svůj dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne 5.10.2015 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději dne 8.11.2015. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 700 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 13.4.2021, kdy zároveň žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný v průběhu soudního řízení netvrdil ani neprokazoval, že dlužnou částku zaplatil. 6. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z níž vzešel závazek předchůdkyně žalobkyně (úvěrujícího) poskytnout žalovanému (úvěrovanému) peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný této své povinnosti nedostál, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalobkyni náleží proti žalované plná náhrada nákladů řízení. Tyto tvoří dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna za 3 úkony á 200 Kč učiněné advokátem jako zástupcem ve výši celkem 600 Kč (tj. příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby), 3 režijní paušály á 100 Kč dle 14b odst. 5 písm. a) ve výši celkem 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení celkem tedy činí 1 489 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Soud pro účely stanovení náhrady nákladů řízení postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o občanské soudní řízení, v němž byla žalobci přiznána náhrada náklů řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, což je soudu z jeho činnosti známo, když žalobce uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně.