15 C 206/2020-94 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí, zákona č. 131/2000 Sb., o hl.m. [obec], a Statutu hl.m. [obec], je žalobkyni svěřen pozemek parc. [číslo] bytový dům [adresa], který je součástí tohoto pozemku, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha, pro katastrální území Nové Město, obec Praha, jinak adresou [adresa žalovaného]. Žalobkyně uzavřela jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu na byt [číslo] sestávající z 1 pokoje, předsíně a příslušenství (sprchový kout + WC), nacházející se v 6. podlaží výše uvedeného bytového domu, který žalovaný užívá od [datum] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (jak vyplývá z evidence předpisu a plateb a evidenčního listu). Žalobkyni se bohužel nepodařilo předmětnou nájemní smlouvu dohledat, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný od června 1995, tj. cca 24 let hradil nájemné a zálohy za služby související s užíváním předmětného bytu (jak vyplývá z evidence předpisu a plateb), domnívá se žalobkyně, že obě strany mají za to, že nájemní vztah vznikl a není pochyb o jeho trvání. Dne [datum] byla na základě usnesení Rady městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum] odeslána žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu bez výpovědní doby dle ust. § 2291 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z důvodu nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu delší tří měsíců. Žalobkyně dále sděluje, že v souladu s ust. § 2291 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zaslala žalovanému dne [datum], tj. před podáním výpovědi výzvu k úhradě dlužného nájemného s upozorněním na možnost dání výpovědi bez výpovědní doby. Jelikož však žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku v přiměřené lhůtě neuhradil, musela žalobkyně přistoupit k okamžité výpovědi z nájmu bytu. Výpověď byla žalovanému doručena v souladu s judikaturou dnem, kdy se dostala do sféry dispozice adresáta, tj. dne [datum]. K tomuto dni tedy došlo k ukončení nájemního vztahu. [ulice] lhůta k vyklizení předmětného bytu uplynula dnem [datum]. Dle sdělení správce domu, společnosti [název práv. osoby], se sídlem [adresa], které měl být předmětný byt předán, však žalovaný v této lhůtě byt nevyklidil a nadále jej užívá bez právního důvodu, neboť nájem skončil. Do dnešního dne tak nedošlo k vyklizení a řádnému předání bytu [číslo] v ulici Na Zbořenci 7, [obec a číslo]. Žalobkyně vyzvala žalovaného naposledy dopisem ze dne [datum] k vyklizení a předání předmětného bytu. Žalovaný si výzvu nevyzvednul. Žalobkyně v uvedené výzvě zároveň upozornila žalovaného, že v případě nevyklizení a nepředání bytu bude podána žaloba na vyklizení. Žalovaný svou povinnost vyklidit byt do dnešního dne nesplnil. 2. Žalovaný k se k žalobě nevyjádřil. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Předvolání k jednání spolu se žalobou a poučením o následcích nedostavení se k jednání žalovanému doručeno dle požadavků zákona dne [datum]. 4. Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b osř nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 2 cit. ust. nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný/á se k jednání soudu nedostavil/a. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vyhovět žalobě rozsudkem pro zmeškání. Soud uvážil, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci k návrhu žalobce rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. Konstatoval, že předvolání k jednání a žaloba byly doručeny žalovanému více jak deset dnů přede dnem konání jednání. O následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání poučen. Jednání bylo prvním jednáním ve věci konaným. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy. V dané věci se nejedná o věc, v níž by nebylo možno rozsudek pro zmeškání vydat (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Skutková tvrzení obsažená v žalobě odůvodňují závěr, že žaloba je po právu. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení proto soud žalobě rozsudkem pro zmeškání vyhověl. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů řízení odměnu za 4 úkony právní služby dle § 1 odst. 3 AT á [částka] (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání soudu) a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].