15 C 210/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Dne [datum] okolo 01:30 hodin došlo v [obec a číslo] – [část obce], v ulici [ulice], v blízkosti sjezdu do ulice [ulice], v blízkosti sloupu veřejného osvětlení [číslo] k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tov. zn. Peugeot Partner, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“), způsobil žalovaný. Tento z blíže nezjištěných příčin během jízdy ulicí [ulice] ve směru jízdy od ulice [ulice] do ulice [ulice] nezvládl řízení a na sjezdu do ulice [ulice] vyjel s Vozidlem vpravo mimo komunikaci, kde čelně narazil do obrubníku, svodidel a svislé dopravní značky, načež Vozidlo sjelo ze svahu a převrátilo se na střechu (toto celé dále jen jako„ [ulice] nehoda“) .Jak vyplývá z Relace Policie ČR, č. j. KRPA-11171/DN-2020-503 (dále jen„ Relace PČR“), žalovaný z místa [ulice] nehody utekl a následně ji ani neoznámil policistovi. V Relaci PČR je mimo jiné zmíněno, že toto deliktní jednání bylo dne [datum] oznámeno Magistrátu hl. m. Prahy k projednání přestupku žalovaného vůči normám zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně k tomuto uvádí, že k době podání této žaloby nebylo v předmětném přestupkovém řízení dle sdělení magistrátu dosud rozhodnuto, nicméně výsledky tohoto přestupkového řízení nejsou pro účely této žaloby nikterak relevantní, když se týkají zcela jiné odpovědnostní roviny. Žalobkyně má k dispozici kopii úředního záznamu o podání vysvětlení, které dne [datum] žalovaný podal na součásti Policie ČR, č. j. KRPA-11171-11/DN-2020-503 (dále jen„ Úřední záznam“). Z něho vyplývá, že si žalovaný z nehodového děje nic nepamatuje a obeznámil se s ním teprve dodatečně, ačkoli si měl podle všeho po [ulice] nehodě koupit lístek na vlak a dopravit se do [obec]. Následkem [ulice] nehody vznikla mimo jiné škoda na svislé dopravní značce ve vlastnictví [právnická osoba] správa komunikací hl. m. [právnická osoba] (dále jen„ Poškozená“). Z fotodokumentace obsažené v Relaci PČR je zjevné, že následkem [ulice] nehody vznikla povšechně škoda v mnohem větším rozsahu, nicméně pro účely této žaloby je relevantní toliko škoda na poškozené svislé dopravní značce, když Poškozená náhradu jiných škod vůči žalobkyni neuplatnila. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem Vozidla. [ulice] nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. 2020 [číslo]. Žalobkyně tedy v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Zákon“), vyplatila Poškozené dne [datum] částku ve výši [částka] představující náhradu nákladů spojených s likvidací poškozené a osazením nové svislé dopravní značky. Výše uvedená částka byla stanovena na základě předloženého daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] na částku ve výši [částka], z něhož však Poškozená uplatnila vůči žalobkyni náhradu pouze částky ve výši [částka] plus DPH ve výši 21 % za poškozenou dopravní značku (viz položku [číslo] v příloze k fakturačnímu podkladu – soupise provedených prací a dodávek materiálu). Podle Relace PČR žalovaný z místa [ulice] nehody utekl, aniž by byl [ulice] nehodu oznámil policistovi a vůbec se vyvaroval všeho, co by bylo na újmu řádnému vyšetření [ulice] nehody. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) Zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do [datum]:„ Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.“ Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) Zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do [datum]:„ Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.“ Dle ust. § 2 písm. f) Zákona: „Pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.“ Žalobkyně v souvislosti se ztížením řádného šetření pojistné události odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008:„ Z uvedeného tedy vyplývá, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. (pozn. tehdejšího znění) se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok.“ Žalobkyně v souvislosti se ztížením řádného šetření pojistné události dále zmiňuje znění Důvodové zprávy k zákonu č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která zdůvodňuje změnu ustanovení § 10 Zákona na současné znění v části čtvrté, čl. VII, k bodu 7, následovně:„ Zpřesňuje se ustanovení zakládající právo pojistitele na náhradu vyplaceného pojistného plnění včetně doplnění těch případů, kdy řidič z místa nehody ujel nebo jinak postupoval s cílem vyhnout se např. dechové zkoušce nebo zcela znemožnil určení viníka nehody. Ujetí od nehody nebo nevrácení se na její místo, aniž by k tomu byla objektivní příčina, resp. neohlášení takové nehody, nemůže být beztrestným chováním viníka nehody. (…)“ Je tedy evidentní, že podle novelizovaného znění není k uplatnění tohoto konkrétního postižního nároku žalobkyně nutné ztížení šetření, leč žalobkyně má v tomto případě za to, že ke ztížení šetření došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný místo [ulice] nehody opustil, zmařil tím eventuální zjištění, zdali nebyl při řízení Vozidla pod vlivem alkoholu ani skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, když se zjevně na bezprostředním vyšetření [ulice] nehody přímo na místě odmítl podílet. Žalobkyně má za to, že z rozsahu a povahy nárazu je zcela zjevné, že si žalovaný musel být nárazu do svodidel a následného sjetí ze srázu a otočení Vozidla na střechu vědom. Bezprostřední jednání žalovaného se s ohledem na jeho vysvětlení vyplývající z Úředního záznamu jeví jako nanejvýš rozpačité a nevěrohodné. Lze mít za to, že po prodělání takto závažné [ulice] nehody mohl být žalovaný vystaven šoku. Nelze však uzavřít, že by takovýto šok vyústil až ve ztrátu paměti a zřetele hodný důvod k opuštění místa [ulice] nehody, když sám žalovaný při podání vysvětlení uvedl, že nikterak vážně zraněn nebyl a vyhledání lékařské pomoci nebylo nutné. Za předpokladu, že žalovaný neměl nižádný životně důležitý důvod místo [ulice] nehody opouštět, je s podivem, proč tak přece jen učinil a na žádné bližší okolnosti [ulice] nehody si nevzpomněl. Žalobkyně tak apriori nevylučuje možnost, že byl žalovaný bezprostředně po [ulice] nehodě v šoku, jako řidič motorového vozidla s několikaletou praxí však věděl nebo přinejmenším vědět měl, jak v takovýchto situacích postupovat. Pokud tedy byl žalovaný v šoku, měl se v přiměřené době opanovat, oznámit [ulice] nehodu policistovi, vyčkat jeho příchodu, ale v žádném případě neopouštět místo [ulice] nehody nebo činit cokoli, co by bylo řádnému šetření škodní události na újmu. Ani jednu z těchto zákonných povinností žalovaný nesplnil a svým - třebaže i nedbalostním - jednáním tak některá významná zjištění, která by jinak bylo lze učinit, nadobro znemožnil – kupříkladu zjištění, zdali nebyl při řízení Vozidla pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Žalobkyně současně nemá za to, že by na straně žalovaného existoval jakýkoli zřetele hodný důvod pro opuštění místa [ulice] nehody nebo neoznámení [ulice] nehody policistovi, když se [ulice] nehoda musela objektivně jevit jako závažná a nelze si představit jinou okolnost, která by za dané situace svým významem předčila řádné vyšetření [ulice] nehody za součinnosti žalovaného přímo na místě. Žalobkyně tak má proti žalovanému v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. b), c) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za něho plnila, tj. částky ve výši [částka], neboť žalovaný místo [ulice] nehody bez zřetele hodného důvodu opustil a následně neoznámil [ulice] nehodu policistovi, čímž pojistiteli ztížil možnost řádného šetření pojistné události zejména v tom ohledu, že znemožnil zjištění jiného postižního důvodu ve smyslu § 10 Zákona (viz Relaci PČR). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému na poslední známou adresu vyplývající z Relace PČR dne [datum] výzvu s názvem„ Výzva k úhradě“ s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Na tuto žalovaný však nikterak nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. Nezaplacením ani části svého dluhu v takto stanovené lhůtě splatnosti s