15 C 220/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Návrh na vydání</b> 1. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb.,trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku [částka], z toho: - na jistinu [částka], - na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy [částka], - na poplatek za administrativní činnost [částka], - na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a - na poplatek za životní pojištění [částka]. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku [částka], skládající se z: - dlužné jistiny ve výši [částka], - dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], - dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], - dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a - dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka], (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 2. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka], - kapitalizovaných úroků ve výši [částka], - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], - úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši [částka] žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,66 % ročně počítaný z dlužné jistiny