17 C 12/2019-389 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 195 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Nemajetková újma jí měla být způsobena jak nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 EC 43/2012 (dále jen„ posuzované řízení“), tak i nezákonnými rozhodnutími, a to rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 9. 2014, č. j. 22 EC 43/2012 – 137, a Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, č. j. 17 Co 8/2015 – 162, která byla zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2018, č. j. 30 Cdo 2245/2016 – 263. Za nesprávný úřední postup požadovala žalobkyně zadostiučinění ve výši 75 000 Kč, za nezákonné rozhodnutí soudu I. stupně zadostiučinění ve výši 30 000 Kč a za nezákonné rozhodnutí odvolacího soudu zadostiučinění ve výši 90 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že v posuzovaném řízení dne [datum] uplatnila nárok u příslušné organizační složky. S ohledem na to, že jí nebylo vyhověno, podala dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Tento však soud nevydal a zahájil řízení o žalobě. Ke dni podání předmětné žaloby ovšem nebylo řízení pravomocně skončeno a již trvalo 7 let, což je nepřiměřené. Zásadním způsobem se na délce řízení podílelo řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, č. j. 17 Co 8/2015-162. Soud účelově a ryze obstrukčně zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Kdyby žádosti žalobkyně vyhověl, mohlo být dovolání odesláno k dovolacímu soudu o rok dříve. Nezákonnými rozhodnutími byl negativně ovlivněn další život žalobkyně jakožto osoby v hmotné nouzi a zdravotně znevýhodněné. Žalobkyně více než tři roky ztrácela naději a prožívala těžkou deziluzi ze zvůle orgánů moci soudní. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že obdržela dne [datum] emailové podání žalobkyně, jehož obsahem bylo uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč z titulu nezákonných rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 9. 2014, č. j. 22 EC 43/2012 – 137, a Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, č. j. 17 Co 8/2015 – 162. Dne 17. 3. 2019 obdržela žalovaná podání žalobkyně nazvané„ žaloba na zaplacení náhrady nemajetkové újmy za původní řízení 22 EC 43/2012 ze dne 17. 3. 2019“, které je totožné se žalobou v této věci. Žalovaná zrekapitulovala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 EC 43/2012 s tím, že nároky, které byly v tomto řízení projednávány, byly u žalované uplatněny dne [datum]. Délka posuzovaného řízení činí v současné době cca 8 let, při započítání předběžného projednání u žalované cca 8,5 roku. Věc byla řešena po stránce věcné na 3 stupních soudní soustavy, ve věci rozhodoval též Ústavní soud. Nyní je řízení podruhé ve fázi řízení dovolacího. Po stránce procesní byla věc opakovaně vedena na dvou stupních soudní soustavy, v jednom případě rozhodoval i Nejvyšší soud. Soudy postupovaly v řízení plynule a bez průtahů. Na celkové délce řízení se negativně podílela zejména sama žalobkyně řadou podávaných návrhů především procesní povahy, které byly vesměs vyhodnoceny jako nedůvodné. Žalobkyně podávala neúplná podání, která byla případně doplněna až na výzvu soudu nebo nebyla doplněna vůbec. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, následně se však v podstatě ze všech ve věci nařízených jednání omluvila. Žalobkyně byla a je častou účastnicí soudních řízení, tudíž si je svých povinností účastníka řízení dobře vědoma. Ani žalované a ani soudu rozhodujícímu o nároku na náhradu nemajetkové újmy v režimu OdpŠk nepřísluší přezkoumávat věcný postup soudu zvolený v namítaném řízení a ani vydaná pravomocná rozhodnutí. V daném případě tedy nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když délka řízení nebyla shledána s ohledem na konkrétní okolnosti věci nepřiměřenou. Navíc žalovaná sporuje i vznik újmy a příčinnou souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem újmy. Co se týká žalobkyní uváděných nezákonných rozhodnutí, tato lze skutečně považovat za nezákonná. Žalovaná však sporovala, že by žalobkyni mohla objektivně v souvislosti s touto skutečností vzniknout jakákoli nemajetková újma, když její tvrzení v tomto směru jsou velmi obecná. Žalobkyně je notorickou sudičkou, ve většině případů šlo o nedůvodné a šikanózní žaloby. Co se týče majetkových poměrů žalobkyně, bylo pouze na ní, jaké tyto poměry budou, když tato např. v minulosti odmítla dědictví. Zároveň jí žalovaná v říjnu 2014 vyplatila celkem 124 246,83 Kč. Žalované pak žalobkyně dluží částku přes 16 000 Kč. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. V průběhu jednání konaného dne [datum] žalobkyně navýšila požadované zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení na částku 105 000 Kč, neboť posuzované řízení od podání žaloby trvá další dva roky, následně však (svým podáním ze dne [datum]) vzala tento svůj návrh zpět. Soud tak o tomto návrhu žalobkyně nerozhodoval, když byl vzat zpět dříve, než o něm soud rozhodl. Předmětem řízení, co se týče přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou předmětného řízení, zůstala částka 75 000 Kč s příslušenstvím. 4. Dále v podání ze dne [datum] žalobkyně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení. Uvedla, že od podání žaloby bylo po pěti týdnech vydáno usnesení o nevyloučení asistenta soudce senátu 22 EC; vyjádření žalované bylo až po třech měsících doručeno žalobkyni; že nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť v té době ještě nevěděla o svém onkologickém onemocnění; dne [datum] nařídil soud jednání na [datum], což není přiměřené; dne [datum] bylo odročeno jednání z důvodu rozhodování o odvolání proti usnesení o zamítnutí ustanovení opatrovníka, nicméně k odročení jednání by došlo i tak, neboť soud neměl přiložený přílohový spis; věc byla předložena Městskému soudu v Praze, který jej po třech měsících vrátil bez věcného vyřízení s pokynem, aby soud vyzval žalobkyni k odstranění vad námitky podjatosti; soud nařídil jednání dne [datum] na [datum], tedy opět až po 4 měsících; dne [datum] bylo odročeno jednání na [datum], neboť nebyl připojen přílohový spis, soud se tak opět dopustil průtahů v délce 9 měsíců; od [datum] do ledna 2016 spis ležel bezdůvodně u Nejvyššího soudu, kdy poté byl vrácen soudu I. stupně bez věcného vyřízení; zrušením rozsudku soudu I. stupně a soudu odvolacího Nejvyšším soudem pak začalo druhé kolečko, které při správném postupu soudu vůbec nemuselo být a dva roky průtahů tak jdou k tíži žalované. Dále uvedla, že zamítavým rozhodnutím o návrhu žalobkyně na ustanovení opatrovníka, soud opět způsobil komplikace v průběhu řízení, neboť žalobkyně se s ohledem na zdravotní stav nemohla plnohodnotně účastnit řízení. Zamítavé rozhodnutí o návrhu žalobkyně na ustanovení opatrovníka bylo svévolné a ovlivněné negativním poměrem Obvodního soudu pro Prahu 2 proti žalobkyni. Žalobkyně se z jednání omlouvala pro svůj špatný zdravotní stav. Žalobkyně požádala dne [datum] o určení lhůty k provedení úkonu, čemuž však nebylo vyhověno. 5. Žalovaná v průběhu jednání uvedla, že dlužné částky žalobkyně již uhradila. 6. Soud žalobkyni poučil ve smyslu § 118a odstavec 1 a 3 o. s. ř. aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy k jejich prokázání ohledně újmy, která jí měla být způsobena nezákonnými rozhodnutími vydanými v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 EC 43/2012, tedy jaká konkrétní újma jí měla v příčinné souvislosti s těmito nezákonnými rozhodnutími vzniknout, a pokud odkazuje na případné zdravotní obtíže, a to především psychického rázu, o jaké obtíže se konkrétně jednalo, zda se s těmito obtížemi léčí a u jakého lékaře. 7. V reakci na výzvu soudu vzala žalobkyně svou žalobu podáním ze dne [datum] zpět co do požadovaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonnými rozhodnutími vydanými v posuzovaném řízení, tj. do částky 120 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že požaduje zaplacení částky 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. K tvrzením žalované pak uvedla, že žalované se vznik nemajetkové újmy nepodařilo vyvrátit. 8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] souhlasila s částečným zpětvzetím žaloby. 9. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez naříz