17 C 146/2019-88 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen„ posuzované řízení“ či„ předmětné řízení“). Žalobce se žalobou podanou k [název soudu] dne 17. 1. 2013 domáhal na žalovaném [jméno] [příjmení] úhrady částky 7 500 000 Kč s příslušenstvím. Věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] platebním rozkazem ze dne 17. 4. 2013, č.j. [číslo jednací], uložil žalovanému [jméno] [příjmení] uhradit žalobci částku 7 500 000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit mu náklady řízení ve výši 561 400 Kč. Zároveň uložil [název soudu] žalovanému pro případ, že bude podán odpor, aby se ve lhůtě 30 dní ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, žalovaný byl poučen i o následcích nesplnění této výzvy, tedy že bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, v němž sám uvedl, že mu byl platební rozkaz doručen dne 9. 5. 2013. Odpor podal žalovaný dne 10. 5. 2013, následujícího dne mu tedy začala plynout lhůta k vyjádření, která uplynula dnem 11. 6. 2013, aniž by žalovaný na kvalifikovanou výzvu soudu reagoval či sdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil. Své vyjádření žalovaný předložil soudu až dne 4. 10. 2013 [název soudu] tedy měl rozhodnout rozsudkem pro uznání a uložit tedy žalovanému uhradit žalobci částku 7 500 000 Kč s příslušenstvím. Místo toho ale soud ve věci dále jednal, ustanovoval znalce z oboru písmoznalectví, grafologie, kteří zkoumali podpis žalovaného na listině nazvané„ Uznání dluhu“ ze dne 11. 8. 2010. Rozsudkem ze dne 4. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], [název soudu] žalobě vyhověl, k odvolání žalovaného však [název soudu] usnesením ze dne 18. 5. 2015, č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud I. stupně vázán názorem odvolacího soudu se poté soustředil na prokazování toho, zda žalobce měl či neměl finanční prostředky, které měly být předmětem půjčky, a rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č.j. [číslo jednací], žalobu zamítl a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení v částce 1 216 071 Kč a rovněž nahradit náklady státu ve výši 32 227,74 Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci, aniž se proti němu žalobce odvolal, neboť po úhradě soudního poplatku za žalobu ve výši 300 000 Kč již žalobce neměl finanční prostředky na úhradu soudního poplatku za odvolání a [název soudu] zamítl jeho žádost o osvobození od soudních poplatků. Žalobce tedy přišel o 7 500 000 Kč, dále o částku 561 400 Kč, kterou mu měl žalovaný uhradit na nákladech řízení, dále musel nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 216 071 Kč a nahradit náklady státu ve výši 32 227,84 Kč. Obě posledně uvedené částky jsou na žalobci vymáhány soudním exekutorem Exekutorského úřadu pro [část Prahy] [jméno] [příjmení] na základě exekučního příkazu sp. zn. [spisová značka], přičemž zaměstnavatelem žalobce (společnost [právnická osoba]) je žalobci v rámci srážek ze mzdy strhávána částka 9 709 Kč, a to od srpna 2018, za 12 měsíců do podání žaloby tedy uhradil již částku 116 508 Kč. Žalobci tedy vznikla škoda ve výši 9 426 256 Kč. Zároveň byla žalobci způsobena psychická újma, kterou požaduje odškodnit částkou 300 000 Kč, neboť řízení bylo od roku 2013 do října 2017 a dosud (do roku 2019), tedy po dobu 6 let vedeno zbytečně. Částka 300 000 Kč je tvořena částkou 50 000 Kč / rok řízení. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dopisem ze dne 15. 8. 2019. Žalobce tedy požadoval úhradu částky 9 726 256 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní uplatnil dne 21. 8. 2019 nárok na náhradu škody ve výši 9 726 256 Kč, tuto částku však nikterak nerozčlenil a neuvedl, že by v ní mělo být uplatněno i požadované zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalobce v rámci mimosoudního uplatnění nároku požadoval pouze náhradu škody. Ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu tedy nebyla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u žalované. Co se týče požadované náhrady škody, žalovaná nároku žalobce ani zčásti nevyhověla. Žalovaná shrnula průběh posuzovaného řízení s tím, že v písemnosti, kterou nazval jako„ odpor proti platebnímu rozkazu § 174 o.s.ř.“ žalovaný v posuzovaném řízení mimo jiné uvedl, že„ žalobce vůbec nezná, nikdy se s ním nesetkal a nikdy s ním nejednal o předmětné částce.“ Dále uvedl, že„ od žalobce žádné peníze neobdržel a žádnou smlouvu o půjčce, ani uznání dluhu na uvedenou částku nepodepsal.“ V dané věci tedy chybí odpovědnostní titul státu za škodu. Ve věci nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Nelze zde shledat ani nesprávný úřední postup, neboť nesprávným úředním postupem není postup orgánu státu, který přímo směřuje k vydání rozhodnutí, neboť nesprávný úřední postup by se projevil právě v nezákonnosti rozhodnutí. V daném případě se jedná o rozhodovací činnost soudu, přičemž žalované nepřísluší zasahovat do soudních řízení vedených dle příslušných procesních předpisů, přezkoumávat vydaná soudní rozhodnutí, způsob vedení soudních řízení, případně postup, při kterém k nim dospěly, neboť takovouto činností by docházelo k narušování ústavně zakotveného principu nezávislosti soudní moci. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Dne 21. 1. 2013 byla [název soudu] doručena žaloba [celé jméno žalobce] (žalobce) proti [jméno] [příjmení] (dále v tomto odstavci jen„ žalovaný“) o zaplacení částky 7 500 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tuto částku žalobce půjčil žalovanému dne 11. 8. 2010, žalovaný následně svůj dluh vůči žalobci uznal. Platebním rozkazem ze dne 17. 4. 2013 uložil [název soudu] žalovanému uhradit žalobci částku 7 500 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení ve výši 561 400 Kč. Zároveň byl žalovaný vyzván, nechť se ve lhůtě 30 dní ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádří ve věci samé k žalobě s tím, že v tomto vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Dále byl žalovaný poučen, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, jinak bude mít soud za to, že nárok uplatněný v žalobě uznává, a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 9. 5. 2013, tento dne 10. 5. 2013 podal proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, v němž mimo jiné uvedl:„ Žalobce pana [celé jméno žalobce] vůbec neznám, nikdy jsem se s ním nesetkal a nikdy jsem s ním nejednal o uvedené částce. Nikdy jsem také od něj žádné peníze neobdržel a žádnou smlouvu o půjčce na uvedenou částku ani uznání dluhu žalobci nepodepsal.“ Rozsudkem ze dne 4. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], uložil [název soudu] žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 7 500 000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit mu náklady řízení ve výši 608 530 Kč. K odvolání žalovaného byl rozsudek soudu I. stupně usnesením [název soudu] ze dne 18. 5. 2015, č.j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č.j. [číslo jednací], [název soudu] žalobu zamítl a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 216 071 Kč a nahradit náklady státu ve výši 32 227,84 Kč. Žalobce podal proti rozsudku odvolání, zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků, osvobození mu však usnesením ze dne 29. 11. 2017, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 16. 2. 2018, č.j. [číslo jednací], přiznáno nebylo. Odvolací řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 28. 3. 2018, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 29. 6. 2018, č.j. [číslo jednací], z důvodu nezaplacení soudního poplatku, rozsudek soudu I. stupně tedy nabyl právní moci dne 6. 8. 2018 (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). 5. Dne 21. 8. 2019 uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody, která mu měla být způsobena z důvodu nesprávného úředního postupu v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Ke specifikaci škody žalobce pouze uvedl, že [název soudu] měl vydat rozsudek pro uznání, jímž by byla žalobci přiznána částka 7 500 000 Kč s příslušenstvím, požaduje tedy náhradu škody ve výši 9 726 256 Kč (zjištěno z přípisu žalované ze dne 21. 8. 2019; kopie podání žalobce ze dne 15. 8. 2019). Žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku žalobce nevyhověla s odůvodněním, že ve věci není dán odpovědnostní titul (nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí) (zjištěno z kopie stanoviska žalované ze dne 4. 5. 2020). 6. Další navržené důkazy již soud pro nadbytečnost neprovedl. 7. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 8. Dne 21. 1. 2013 byla [název soudu] doručena žaloba [celé jméno žalobce] proti [jméno] [příjmení] o zaplacení částky 7 500 000 Kč s příslušenstvím s t