19 C 69/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném v záhlaví uvedené částky (po učiněném částečném zpětvzetí žaloby a s tím spojeným zastavením řízení stran částky 47 813 Kč, a to usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného Okresním soudem v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno návrhem na úpravu poměrů k nezletilému dítěti došlým tamějšímu soudu dne [datum] a ukončeno bylo dne [datum]. Předmětné řízení tak mělo trvat 4 roky, 6 měsíců a 8 dní. Žalobce měl za to, že se vzhledem k předmětu řízení a jeho složitosti nejedná o dobu přiměřenou, neboť mohlo být rozhodnuto v daleko kratší době. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Délka řízení tak neodpovídala rozsahu a složitosti věci, přičemž řízení pro něj s ohledem na jeho předmět mělo zvýšený význam. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel žalobce z částky 16 000 Kč za první dva roky řízení, 16 000 Kč za každý z dalších dvou roků řízení a 8 322 Kč za zbývajících 6 měsíců a 8 dní. Tyto částky žalobce požadoval navýšit o 30 % z důvodu zvýšeného významu řízení. Svůj nárok žalobce u žalované uplatnit podáním doručeným žalovanému dne [datum]. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nečinil sporným, že žalobou uplatněný nárok u něj byl uplatněn dne [datum]. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul průběh předmětného řízení před Okresním soudem v Teplicích a uvedl, že celková délka řízení činila 4 roky a 9 měsíců, přičemž bylo rozhodováno na dvou stupních obecné soudní soustavy a Ústavním soudem ČR. Věc byla podle žalovaného do jisté míry procesně složitá, neboť se soud musel vypořádat s opakovanými obsáhlými podáními obou účastníků a bylo dvakrát rozhodováno o námitce podjatosti. Věc byla složitější i skutkově, neboť byl vypracován znalecký posudek a konalo se celkem 12 jednání. Význam předmětu řízení žalovaný posoudil jako zvýšený a celkovou délku předmětného řízení označil za nepřiměřenou. Žalovaný proto žalobci stanoviskem ze dne [datum] přiznal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 47 813 Kč. Tato vycházela z částky 15 000 Kč za každý rok řízení (za první dva roky řízení z částky v poloviční výši). Základní částku ponížil o 20 % s ohledem na složitost řízení a o dalších 10 % s ohledem na to, že řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Naopak z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce, žalovaný odškodnění navýšil o 15 %. Celkově tedy žalovaný přiznané zadostiučinění ponížil o 15 %. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 73 219 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného Okresním soudem v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] obrátil na žalovaného. Tento po projednání jeho žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky uvedeného řízení a žalobci na přiměřeném zadostiučinění poskytl částku ve výši 47 813 Kč dne [datum]. 5. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Teplicích, sp. zn. [spisová značka] ([spisová značka]). Z tohoto spisu se podává, že žalobce, který v řízení vystupoval v procesním postavení otce podal k Okresnímu soudu v Teplicích dne [datum] návrh na vydání předběžného opatření, týkající se úpravy styku s nezletilým. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum]. Proti tomuto usnesení podala dne [datum] matka odvolání. Dne [datum] podal otec návrh na úpravu styku s nezletilým. Dne [datum] podala návrh na vydání předběžného opatření matka. O tomto návrhu rozhodl Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne [datum]. Otec se vyjádřil k odvolání matky dne [datum]. Dne [datum] podala matka odvolání proti usnesení ze dne [datum]. Součástí tohoto odvolání byla i vznesená námitka podjatosti vůči rozhodujícímu soudci. Věc byla předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] a usnesením z téhož dne usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum] a ze dne [datum] jako věcně správné potvrdil. Dne [datum] podala matka návrh na zahájení řízení o péče o nezletilého, o určení vyživovací povinnosti k nezletilému a o určení styku nezletilého s druhým rodičem. Spis byl předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum] k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti. Krajský soud v Ústí nad Labem ze dne usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci. Usnesením ze dne [datum] byl nezletilému pro řízení o určení příjmení, úpravu péče a výživy a úpravu styku ustanoven opatrovník. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání byla vyslechnuta matka a jednání bylo odročeno na den [datum]. Při tomto ústním jednání byl vyslechnut otec a jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie na neurčito. Usnesením ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec z oboru zdravotnictví – psychiatrie a klinická psychologie. Dne [datum] činil soud dotaz na denní stacionář pro pohybové onemocnění dětí, k návrhu na doplnění dokazování matky ze dne [datum]. Tímto ústavem bylo soudu odpovězeno dne [datum]. Věc byla zaslána znalci dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] sděloval znalec, že si k vypracování posudku přibírá konzultanta. Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo znalci přiznáno znalečné. Přípisem ze dne [datum] žádal soud o sdělení, zda účastníci řízení žádají výslech znalce u jednání. Odpověď pak urgoval přípisem ze dne [datum]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum]. Toto jednání bylo odročeno k žádosti matky na den [datum]. Při tomto ústním jednání byla vyslechnuta matka, otec a jednání bylo odročeno za účelem předvolání [anonymizováno] [příjmení] na den [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Dne [datum] podal otec návrh na vydání předběžného opatření – styk s nezletilým. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal otec odvolání. Z důvodu rozhodnutí o odvolání bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno. Proti uvedenému usnesení podala odvolání i matka dne [datum]. Otec doplnil odvolání podáním ze stejného data. Magistrát města Teplice se k odvolání vyjádřil podáním došlým soudu dne [datum]. Věc byla předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem s odvoláním dne [datum]. Vzhledem k tomu, že byla proti rozhodujícímu soudci vznesena i námitka podjatosti, vrátil Krajský soud v Ústí nad Labem spis nalézacímu soudu dne [datum] bez věcného vyřízení zpět s tím, že je nutné se k této námitce vyjádřit. Věc byla opětovně předložena s vyjádřením soudce Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum] Krajský soud usnesením ze dne [datum] odvoláním napadené usnesení ze dne [datum] částečně potvrdil a částečně změnil a současně rozhodl o vznesené námitce podjatosti. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami, byl vyslechnut otec, matka a jednání bylo odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Dne [datum] bylo místopředsedkyní Okresního soudu v Teplicích prodloužena lhůta k vyhotovení rozhodnutí do [datum] z důvodu právní složitosti věci. Proti rozsudku podala matka odvolání ze dne [datum] a rovněž tak otec dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla matka vyzvána k odstranění vad odvolání. Na to matka reagovala podáním ze dne [datum]. Otec se k odvolání matky vyjádřil podáním ze dne [datum]. Věc byla předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem s odvoláním dne [datum]. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Z důvodu vyhlášení nouzového stavu Vládou ČR bylo jednání odročeno na den [datum], jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Při tomto jednání si účastníci řízení vyjasňovali svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem předložení zprávy od [anonymizováno] [příjmení]. Při ústním jednání dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně potvrzen a částečně změněn v intencích zde uvedených. Toto roz