ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2021:21.C.21.2020.4 Datum: 2021-11-25 Předmět: o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 209 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 21 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 209 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 21 z. č. 40/2009 Sb)
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobce po žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy, která mu byla dle jeho přesvědčení způsobena nepřiměřenou délkou trestního řízení, které bylo vůči jeho osobě vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce konkrétně v žalobě uváděl, že trestní stíhání jeho osoby bylo zahájeno usnesením Policie ČR o sdělení obvinění vydaným dne [datum], přičemž trvalo až do [anonymizováno] [rok], kdy došlo k odmítnutí ústavní stížnosti, kterou žalobce proti rozhodnutím ve své trestní věci podal. V této souvislosti žalobce zdůrazňoval, že trestní řízení tedy trvalo 5,5 roku, z čehož je zřejmé, že došlo k porušení jeho práva na projednání jeho věci v přiměřené době. V této souvislosti pak žalobce poukazoval na to, že jeho věc projednávaná v rámci shora uvedeného trestního řízení nebyla skutkově ani právně složitá, že sám žalobce průběh svého trestního řízení nijak nemařil ani nezdržoval, když se k úkonům trestního řízení řádně dostavoval. Ve vztahu k postupu soudu pak bylo naopak žalobcem poukazováno na to, že [název soudu] opakovaně nebyl schopen zajistit přítomnost spoluobžalované u hlavního líčení s tím, že za těchto okolností docházelo ke zbytečnému odročování jednání a dále upozorňoval i na to, že spoluobžalovaná byla předvedena k soudu až poté, kdy se opakovaně bez omluvy nedostavovala k soudu. Dále žalobce zdůrazňoval, že vypracování písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu, včetně jeho doručení, trvalo zhruba půl roku. V souvislosti s délkou shora uvedeného trestního řízení pak žalobce v rámci žaloby tvrdil i to, že celková doba řízení a opakované odročování hlavního líčení se spolupodepsaly na jeho duševním stavu s tím, že v roce [rok] byla žalobci diagnostikována [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova], v důsledku čehož žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu, který mu byl přiznán v rozsahu prvního stupně, s datem vzniku invalidity dnem [datum]. Tuto skutečnost pak žalobce považoval za skutečnost, která zvyšuje hloubku zásahu do jeho životní situace nepřiměřenou délkou shora uvedeného trestního řízení.
2. Ve vztahu k samotnému průběhu trestního řízení pak žalobce v žalobě uváděl, že rozsudkem [název soudu] vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] byl žalobce uznán na základě předchozího sděleného obvinění a provedeného dokazování vinným ze spáchání organizovaného přečinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit ve spolupachatelství s další stíhanou osobou s tím, že za tento trestný čin byl žalobci uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na 48 měsíců, a to za situace, kdy zároveň byl zrušen výrok o trestu ve sbíhající se trestní věci, pro kterou byl žalobce v předchozí době odsouzen. Dále bylo v žalobě uvedeno i to, že proti tomuto rozsudku bylo dne [datum] podáno žalobcem odvolání, o kterém rozhodl [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že napadený rozsudek okresního soudu byl zrušen a ve věci bylo znovu rozhodnuto tak, že žalobce byl uznán vinným z organizování přečinu úvěrového podvodu, za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmínečným odkladem na 48 měsíců za současného zrušení výroku o trestu ve sbíhající se trestní věci s tím, že rozsudek odvolacího soudu byl obhájci žalobce doručen až v [anonymizováno] [rok] a žalobci počátkem [anonymizováno] [rok]. Dále žalobce v žalobě uváděl, že proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, o kterém bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že dovolání bylo odmítnuto. Následně pak žalobce dne [datum] podal i ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ČR vydaným dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález], které nabylo právní moci dne [datum].
3. V žalobě pak bylo tvrzeno i to, že žalobce se žádostí o náhradu nemajetkové újmy obrátil na Ministerstvo spravedlnosti, a to již dne [datum], přičemž Ministerstvo spravedlnosti ke dni podání žaloby, tedy ke dni [datum], žalobce pouze informovalo o přijetí žádosti, avšak nikoliv o výsledku projednání. Žalobce v této souvislosti uváděl, že je přesvědčen o tom, že v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení, kdy byl v nejistotě o výsledku svého trestního řízení, mu vznikla nemajetková újma, která by měla být odškodněna částkou 110 000 Kč s přiznaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum].
4. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. V rámci vyjádření k žalobě žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobce se na žalovanou obrátil přípisem ze dne [datum] s nárokem na poskytnutí zadostiučinění v nespecifikované výši imateriální újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dále uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku vydala dne [datum] stanovisko, ve kterém konstatovala, že v daném případě nedošlo k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když s ohledem na celkový průběh trestního řízení dospěla žalovaná k závěru, že délka trestního řízení nebyla nepřiměřená. Zároveň však žalovaná v rámci tohoto soudního řízení vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. V této souvislosti žalovaná poukázala na to, že napadené trestní řízení bylo ve vztahu k žalobci ukončeno na základě odmítnutí ústavní stížnosti žalobce dne [datum] s tím, že žalobce u žalované mimosoudně uplatnil nárok dne [datum], přičemž žaloba byla podána až dne [datum]. V této souvislosti žalovaná upozorňovala na to, že ve vztahu k části řízení, které běželo po podání žádosti o mimosoudní projednání věci, tedy od [datum] do skončení řízení, tj. do [datum], nebylo žalobcem ani uplatněno předběžné projednání nároku u Ministerstva spravedlnosti s tím, že takto mělo být učiněno do [datum] a zároveň poukázala na to, že co se týká uplatněného nároku dne [datum], pak ve vztahu k tomuto nároku tedy došlo k promlčení, neboť uplatněním nároku se stavěl běh promlčecí doby toliko na 6 měsíců, přičemž žaloba ve věci byla podána až [datum] s tím, že za těchto okolností tedy žalobce svůj nárok u soudu uplatnil opožděně a námitka promlčení je tedy vznesena důvodně.
5. Ke vznesené námitce promlčení pak právní zástupce žalobce při jednání soudu uvedl, že je třeba připustit, že žaloba byla zřejmě podána po uplynutí promlčecí lhůty, avšak poukazoval na to, že tato situace byla ovlivněna psychickým stavem žalobce. Právní zástupce žalobce poukazoval na to, že žalobce trpí [anonymizována tři slova], v důsledku které má problémy se setkávat s lidmi a dle právního zástupce žalobce došlo v důsledku toho k situaci, kdy žalobce nebyl schopen právnímu zástupci předat včas listinné důkazy prokazující oprávněnost nároku uplatněného u soudu (listiny týkající se jeho zdravotního stavu – přiznání invalidity a invalidního důchodu) a že tedy z těchto důvodů došlo k opožděnému podání žaloby. V této souvislosti pak právní zástupce žalobce poukazoval i na posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v [obec], který byl aktuálně zpracováván v souvislosti s řízením o správní žalobě žalobce proti rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo rozhodnuto o odejmutí invalidního důchodu žalobce.
6. S ohledem na výše uvedenou argumentaci žalobce v souvislosti s vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované pak žalovaná při jednání soudu k věci uvedla, že tvrzení o důvodech opožděného podání žaloby je ze strany žalobce účelové. V této souvislosti pak bylo žalovanou poukazováno na obsah trestního spisu, z něhož dle žalované vyplývá, že v době, kdy žalobce tedy tvrdí svůj špatný psychický stav, který mu údajně neumožňoval podat žalobu včas, se žalobce dopouštěl dalšího protiprávního jednání, kdy autem najížděl na dopravního policistu a vyhrožoval mu, přičemž v souvislosti s tímto jednáním bylo proti žalobci zahájeno další trestní stíhání.
7. Z důkazů provedených v tomto řízení, a to z obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], zejména z usnesení o sdělení obvinění žalobci ze dne [datum] ve spojení s doručenkou ze dne [datum], z obžaloby podané státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum], z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] vydeného pod č. j. [číslo jednací], z odvolání žalobce do rozsudku [název soudu] ze dne [datum], z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pod č. j. [číslo jednací], z dovolání podaného proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum], z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pod č. j. [číslo jednací] a z ústavní stížnosti žalobce ze dne [datum], z usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dne [datum] bylo vydáno Policií ČR usnesení, jímž bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání, a to sdělením obvinění pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákon
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.