25 C 251/2019-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 27 533 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný u původního věřitele, [příjmení] [příjmení], [IČO] objednal poskytnutí úklidových služeb v objektu na adrese [adresa]. Původní věřitel vystavil žalovanému fakturu č. [rok] se splatností dne 6. 3. 2019 znějící na částku 3 810 Kč, fakturu č. [rok] se splatností dne 1. 4. 2019 znějící na částku 6 375 Kč, fakturu č. [rok] se splatností dne 16. 5. 2019 znějící na částku 4 380 Kč, fakturu č. [rok] se splatností dne 7. 6. 2019 znějící na částku 3 810 Kč, fakturu č. [rok] se splatností dne 6. 3. 2019 znějící na částku 5 778 Kč, fakturu č. [rok] se splatností dne 2. 8. 2019 znějící na částku 5 267 Kč, fakturu [číslo] se splatností dne 17. 9. 2019 znějící na částku 4 076 Kč a fakturu [číslo] se splatností dne 9. 10. 2019 znějící na částku 1 800 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 715 Kč dne 15. 5. 2019 a ve výši 95 Kč dne 17. 7. 2019, která byla započtena na dlužnou částku uvedenou na faktuře č. [rok] (tím byla faktura zaplacena, avšak bez přísl.) a částku ve výši 4 025 Kč dne 17. 7. 2019, která byla započtena na dlužnou částku uvedenou na faktuře č. [rok] (z té zbývá uhradit 2 350 Kč). Dále byl k jistině s ohledem na uhrazené dlužné částky připočten kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 72 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky původního věřitele na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani prostřednictvím své opatrovnice, která mu byla ustanovena usnesením ze dne 26. 5. 2021, č.j. 25 C 251/2019 – 61, právní mocí dne 26. 6. 2021, dle § 29 odst. 3 o.s.ř. 3. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 4. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Žalovanému bylo dne 31. 5. 2021 doručeno do datové schránky jeho opatrovnice usnesení ze dne 27. 5. 2021, č. j. 25 C 251/2019-62, v němž byl mj. vyzván, aby se vyjádřil ve věci dle § 114b odst. 2 o.s.ř. a byl poučen o následcích nevyhovění výzvě dle § 114b odst. 5 o.s.ř. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval, 30 denní lhůta k vyjádření uplynula koncem dne 30. 6. 2021. S ohledem na výše uvedené a se současným přihlédnutím ke skutečnosti, že nebyly splněny předpoklady pro zastavení řízení ani pro odmítnutí žaloby, má soud za to, že nastala fikce uznání uplatněného nároku, a proto bylo bez nařízení jednání rozhodnuto rozsudkem pro uznání, kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 6. Tento rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 3 o.s.ř. a rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3498/2012, ze dne 27. 3. 2013, neobsahuje právní posouzení věci. 7. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce a soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 377 Kč a náklady právního zastoupení žalobce (odměna advokáta dle §7 a § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní pomoci ve výši 2 220 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení a sepsání žaloby; ½ úkonu za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1 110 Kč a náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů. Celkem náhrada nákladů činí 9 182 Kč.