26 C 79/2018-149 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení nemajetkové újmy a škody, která mu vznikla v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním. Trestní stíhání probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 34/2016, kde 29. 4. 2016 soud vydal trestní příkaz, na základě kterého byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odložením na zkušební dobu 18 měsíců pro trestný čin podle § 230 odst. 2 písm. a) tr. zák., pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Dne [datum] bylo trestní stíhání žalobce zastaveno s odůvodněním, že trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, byl zcela bez významu vedle trestu, který byl pro jiný trestný čin obviněnému uložen. Dne [datum] zaslal žalobce k příslušnému soudu sdělení, že na projednání věci trvá, jelikož žádný trestný čin nespáchal. Při hlavním líčení dne [datum] byl Obvodním soudem pro Prahu 1 vydán rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, Městský soud v Praze ve veřejném zasedání dne [datum] rozhodl, že se žalobce podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy], neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Nezákonné trestní stíhání žalobce trvalo od [datum] do [datum], tedy 491 dnů. Žalobci v souvislosti s tímto trestním stíháním vznikla jednak škoda, a to v podobě obhajného ve výši 24.865,50 Kč, které vynaložil na svou obhajobu, a dále mu vznikla nemajetková újma, kterou vyčíslil na 200.000,00 Kč a současně žádal o omluvu za příkoří, které mu způsobilo trestní stíhání. Žalobce tvrdí, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí byla způsobena újma, když byl poškozen na jeho základních právech, především došlo k zásahu do jeho osobního a rodinného života. Došlo také k citové a morální újmě jeho osoby a dalším negativním důsledkům, zejména v zásahu do jeho integrity, tedy do jeho pověsti, cti, vážnosti, dobrého jména a rovněž soukromí, neboť bylo proti němu vedeno trestní řízení, jako by se daného trestného činu dopustil a nebyla respektována zásada presumpce neviny. V době zahájení trestního stíhání byl žalobce zaměstnancem [právnická osoba], pracoval na pozici compliance AML analytik senior, měl tedy na starosti kontrolu zachovávání zákonnosti postupu ČEB z hlediska provádění šetření postupu v oblasti legalizace činností z výnosu trestné činnosti a vnitřního hlášení etického jednání zaměstnanců. Žalobce nastoupil [datum] do [příjmení] [příjmení], kde pracoval na pozici compliance. Jeho náplní bylo zajistit soulad činnosti zaměstnavatele s platnou úpravou, odhalovat a zmírňovat jakákoliv rizika a ochraňovat dobrou pověst a hodnoty zaměstnavatele. V době nástupu do zaměstnání žalobce doložil zaměstnavateli čistý výpis z rejstříku trestů, nicméně dne [datum] se zaměstnavatel od zástupce [obec] bankovní asociace dozvěděl, že je proti žalobci vedeno toto trestní řízení. Z uvedeného důvodu s žalobcem pracovní poměr [příjmení] [příjmení] ukončila [datum] okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k vykonané práci hrubým způsobem. Rovněž [ulice] bankovní asociace se vyjádřila tak, že si nepřeje, aby jí žalobce zastupoval na pravidelných zasedáních, a to do doby, než bude vydáno pravomocné rozhodnutí soudu ve prospěch žalobce. Žalobce má nezletilé děti, nikdy nebyl trestán, vždy pracoval na vysoko profilových pozicích a dopad na jeho osobu tak byl zcela výjimečně devastující. Za tuto způsobenou nemajetkovou újmu žádá zadostiučinění v peněžité formě, a to 200.000,00 Kč + omluvu. V souvislosti s trestním stíháním také vynaložil peněžní prostředky na svou obhajobu, a to ve výši 24.865,50 Kč. 2. Žalovaná ve své obraně k žalobě uznala, že proti žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a v souvislosti s tím bylo vedeno nezákonné trestní stíhání a potvrdila také to, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody za obhajobu ve výši 24.865,50 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 200.000,00 Kč. Žalovaná uznala nárok na náhradu škody pouze částečně, a to ve výši 29.965,00 Kč, resp. 19.965,00 Kč, z titulu náhrady škody, kdy oproti žalobcem nárokovaných úkonů uhradila za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání [datum] pouze poloviční sazbu odměny, za úkon odůvodnění odporu [datum] neuhradila nic, neboť je toho názoru, že odůvodnění odporu není účelně vynaloženým nákladem, stejně tak jako odůvodnění odvolání ze dne [datum], tedy za 2,5 úkonu nepřiznala náhradu škody. Za trestní stíhání se žalobci omluvila a zaplatila peněžitou satisfakci ve výši 10.000,00 Kč. Poukázala především na to, že proti žalobci byla vedena dvě trestní stíhání. Prvé pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 tr. zák., které bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], proti kterému podal žalobce [datum] stížnost, a [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno. Druhé trestní stíhání žalobce pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 tr. zák., které je předmětem této žaloby, bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], obžaloba byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podána [datum], a trestní příkaz, vydaný dne [datum] byl k odporu žalobce zrušen a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Dne [datum] soud vydal usnesení, kterým trestní stíhání žalobce zastavil podle § 231 tr. ř. Ke včasné stížnosti bylo toto usnesení zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k novému rozhodnutí. Dne [datum] soud rozhodl o vině žalobce a proti tomuto usnesení se žalobce odvolal. Dne [datum] odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a žalobce zprostil obžaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dále poukázala na to, že ve stejném časovém období, v kterém probíhalo toto trestní řízení, byl žalobce stíhán také pro jiný, podstatně závažnější trestný čin vydírání, a to u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 13/2015. Z dokumentu o zrušení pracovního poměru nevyplývá, na základě jakého trestního stíhání došlo k rozvázání pracovního poměru. V okamžitém zrušení pracovního poměru se hovoří o velmi závažné trestní věci. Ovšem v této posuzované věci bylo v době zrušení pracovního poměru zastaveno trestní stíhání ze dne [datum], byť nepravomocně. Naopak v trestním stíhání pro vydírání byl aktuální rozsudek o vině žalobce ze dne [datum], byť také nepravomocný. Žalovaná ví ze své činnosti, že i v případě trestního stíhání pro vydírání byl žalobce obžaloby zproštěn a podal u žalované žádost o odškodnění. V této své žádosti ohledně trestního stíhání pro trestný čin vydírání uvedl, že mu toto trestní stíhání zcela zničilo kariéru v bankovním sektoru, neboť se jím zabývala [ulice] bankovní asociace. A podobně uvádí, že trestní stíhání pro vydírání mělo devastující vliv na jeho psychiku, na jeho rodinný život, přinášelo mu zásadní obavy z budoucnosti své i jeho rodiny. Bylo medializováno a sousedé a známí se o něm, přirozeně, dozvěděli. Podle názoru žalované je tedy třeba postupovat ve věci odškodnění trestních stíhání žalobce obezřetně a podrobně rozlišovat a rozklíčovat souvislosti mezi žalobcem tvrzenými újmami v této věci a oběma trestními stíháními, aby nedocházelo případně k dvojímu odškodňování téhož. 3. Žalobce vzal žalobu zpět o částku 29.965,00 Kč. Usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. 26 C 79/2018 - 36 bylo již dnes pravomocně zastaveno řízení v této části. 4. Žalobce podal u žalované [datum] žádost o předběžné projednání nároku. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] částečně odškodnila žalobce ve výši 29.965,00 Kč Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Soud má prokázáno z trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 3 T 34/2016, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Dne [datum] byla podána obžaloba, rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce uznán vinným, k odvolání Městský soud v Praze dne [datum] žalobce zprostil obžaloby. Trestní stíhání trvalo od zahájení [datum] do [datum] celkem 1 rok a 4 měsíce. Soud má prokázáno ze svědecké výpovědi manželky žalobce, [jméno] [příjmení], že žalobce bral toto trestní stíhání velmi úkorně a to jako velkou nespravedlnost, neboť měl pocit, že dělá svou práci dobře a byl pyšný na to, že ji dělá dobře. Ze začátku o trestním stíhání nikdo nevěděl, poté se to dozvěděli velmi blízcí přátelé a rodina, ale nikdo se k žalobci nestavěl negativně, nedával mu najevo žádné negativní reakce. Trestní stíhání postihlo celou rodinu, méně se smáli, méně plánovali věci do budoucna, co budou dělat, kam pojedou nebo zda vůbec někam pojednou, třeba na dovolenou, vlastně žili ze dne na den. Hodnotí to jako neveselé období. Pokud jde o druhé trestní stíhání, v obou případech hrozilo odnětí svobody, takže není rozdíl mezi tím a