Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 231 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 231 trestního řádu stanoví, že soud může rozhodnout o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání i mimo hlavní líčení, a to zpravidla v neveřejném zasedání.
§ 231 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání.
(2) Mimo hlavní líčení soud rozhoduje v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, může k rozhodnutí o schválení narovnání nařídit veřejné zasedání.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.
HLAVA ČTRNÁCTÁ
Paragraf 231 trestního řádu stanoví, že soud může rozhodnout o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání i mimo hlavní líčení, a to zpravidla v neveřejném zasedání.
Co to znamená v praxi
Soud může rozhodnout o ukončení trestního stíhání nebo o jeho dočasném pozastavení, aniž by se konalo hlavní líčení, tedy bez plného soudního procesu s dokazováním a výslechy.
Rozhodnutí se obvykle děje v neveřejném zasedání, což znamená, že veřejnost není přítomna. Pouze v případě schválení narovnání může soud nařídit veřejné zasedání.
Proti takovému rozhodnutí může státní zástupce podat stížnost, která má odkladný účinek (kromě přerušení stíhání), což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud se o stížnosti nerozhodne.
V případě podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání mohou stížnost podat i obžalovaný a poškozený.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, podmíněném zastavení nebo schválení narovnání je možné i bez plného soudního procesu.
Možnost podat stížnost proti rozhodnutí dává dotčeným stranám (státní zástupce, obžalovaný, poškozený) nástroj, jak se bránit proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasí.
Odkladný účinek stížnosti znamená, že rozhodnutí soudu není konečné, dokud není stížnost vyřízena.