§ 231 trestní řád – Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 231 trestního řádu stanoví, že soud může rozhodnout o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání i mimo hlavní líčení, a to zpravidla v neveřejném zasedání. Soud může rozhodnout o ukončení trestního stíhání nebo o jeho dočasném pozastavení, aniž by se konalo hlavní líčení, tedy bez plného soudního procesu s dokazováním a výslechy. (§ 231 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
- Týká se: soud, státní zástupce, poškozený
- Odkazuje na: § 223, § 223a, § 224
- Judikatura: na § 231 odkazuje 228 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání.
(2) Mimo hlavní líčení soud rozhoduje v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, může k rozhodnutí o schválení narovnání nařídit veřejné zasedání.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může rozhodnout o ukončení trestního stíhání nebo o jeho dočasném pozastavení, aniž by se konalo hlavní líčení, tedy bez plného soudního procesu s dokazováním a výslechy.
- Rozhodnutí se obvykle děje v neveřejném zasedání, což znamená, že veřejnost není přítomna. Pouze v případě schválení narovnání může soud nařídit veřejné zasedání.
- Proti takovému rozhodnutí může státní zástupce podat stížnost, která má odkladný účinek (kromě přerušení stíhání), což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud se o stížnosti nerozhodne.
- V případě podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání mohou stížnost podat i obžalovaný a poškozený.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, podmíněném zastavení nebo schválení narovnání je možné i bez plného soudního procesu.
- Možnost podat stížnost proti rozhodnutí dává dotčeným stranám (státní zástupce, obžalovaný, poškozený) nástroj, jak se bránit proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasí.
- Odkladný účinek stížnosti znamená, že rozhodnutí soudu není konečné, dokud není stížnost vyřízena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 231
Jak soudy aplikují § 231
… k výroku učiněném pod bodem IV. podle § 259 odst. 2 tr. ř., se dodává, že o skutcích (popsaných ve vztahu k dovolateli pod body I./41. a 42. a III./6. žalobního návrhu) následně rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 3. 2025, č. j. 48 T 3/2019-7991, které nabylo právní moci dne 3. 5. 2025, tak, že podle § 231 odst. 1 tr. ř. za použití § 223 odst. 2 tr. ř. z důvodů § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. zastavil trestní stíhání obviněného pro neúčelnost, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu byl již …
… nebo v § 11a tr. ř. Uvedený dovolací důvod spočívá tedy v tom, že příslušný orgán činný v trestním řízení – v závislosti na tom, kdy důvod nepřípustnosti trestního stíhání vyšel najevo – nerozhodl o zastavení trestního stíhání [podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř., § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 223 odst. 1 tr. ř., § 231 odst. 1 tr. ř., § 257 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. ani podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.]. Místo rozhodnutí o zastavení trestního stíhání tak vadně došlo k jinému rozhodnutí, jež je pro obviněného méně příznivé (zejména k …
… v § 11a tr. ř. Předmětný dovolací důvod je tedy naplněn v případech, kdy příslušný orgán činný v trestním řízení – v závislosti na tom, kdy důvod nepřípustnosti trestního stíhání vyšel najevo – nerozhodl o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. ř., § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 223 odst. 1 tr. ř., § 231 odst. 1 tr. ř., § 257 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. ani podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., ač tak učinit měl.
Právní otázky
Související
§ 66 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprá)§ 231 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 231 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 230 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 230 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)