27 C 53/2019-156 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu byla způsobena trestním stíháním vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Proti žalobci byly dne 6. 9. 2011 v 5.45 hod. ráno zahájeny úkony tr. řízení, když policisté vstoupili do domu oknem z kuchyně po rozbití skleněné výplně a došlo k vykopnutí dveří do pokoje žalobce. Žalobce byl zadržen a byla provedena domovní prohlídka a to na základě příkazu [název soudu] ze dne 1. 9. 2011, č.j. [číslo jednací]. Nejprve byl rozsudkem [název soudu] ze dne 7. 1. 2012, č.j. [číslo jednací] zproštěn ze spáchání zločinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu a uznán vinným toliko ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 237 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tento rozsudek byl následně rozhodnutím odvolacího soudu zrušen a [název soudu] rozsudkem ze dne 17. 4. 2012 žalobce odsoudil ze spáchání obou tr. činů a uložil mu souhrnný nepodmíněný trest v trvání tři a půl roku se zařazením do věznice s ostrahou, který byl rozsudkem Krajského soudu v [obec], pobočka ve [obec] ze dne 14. 6. 2012 zpřísněn na nepodmíněný trest o výměře šest let. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2012 odmítnuto a nebylo vyhověno ani ústavní stížnosti. Po celou tr. řízení byl žalobce držen ve vazbě, po právní moci soudního rozhodnutí byl převeden do výkonu trestu, který vykonával nejprve ve [stát. instituce] – [obec] a následně ve [stát. instituce]. Zde odpykával polovinu trestu a následně požádal o podmíněné propuštění, kdy jeho žádosti bylo vyhověno a rozhodnutím Okresního soudu ve [obec], č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 10. 2014 za současného vyslovení dohledu probačního úředníka byl podmíněně propuštěn a byla mu stanovena zkušební doba na dobu šest let. Žalobce tak byl omezen na osobní svobodě od 6. 9. 2011 do 10. 10. 2014 tedy celkem 1130 dnů. Po svém propuštění začal žalobce usilovat o znovuobnovení případu a nechal zpracovat znalecké posudky znalců z oboru kriminalistiky a balistiky zbraní a z oboru mechanoskopie. Ze závěru těchto posudků bylo zřejmé, že výpovědi policistů nemohou obstát, a že skutkový děj se nemohl odehrát tak, jak uzavřely soudy ve svých předchozích pravomocných rozhodnutích. Žalobce požádal [název soudu] o povolení obnovy řízení a následně usnesením [název soudu] ze dne 23. 6. 2016 obnovu řízení povolil. Žalobci byl následně rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 2. 2017 zproštěn ze spáchání zločinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a uznán vinným toliko přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Žalobci byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let. Na základě podaného odvolání státní zástupkyně byl žalobci následně odvolacím soudem zkrácen trest zákazu činnosti na tři roky. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno dne 10. 5. 2017 a tohoto dne nabylo právní moci. Trestním stíháním pro zločin násilí proti úřední osobě byla žalobci způsobena újma majetková i nemajetková, když byl zbaven osobní svobody na celkem 1130 dní. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 8 154 633, 80 Kč u [stát. instituce] [stát. instituce] z části uznalo žalobcův nárok a přiznalo žalobci odškodnění za každý den ve výkonu trestu ve výši 500 Kč za den, celkem tedy 424 000 Kč a dále náhradu na vynaložené znalecké posudky ve výši 9 774 Kč, ostatní nároky žalobce zamítlo. Žalobou ze dne 20. 4. 2018 uplatnil svůj nárok u [název soudu] a to ve výši 4 273 382 Kč. Toto řízení mu bylo zastaveno usnesením [název soudu], č.j. [číslo jednací] kvůli nezaplacení soudního poplatku. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy za dobu pobytu ve vazbě za celkem 282 dní a dále nesouhlasí se stanovením denní sazby v částce 500 Kč. Žalobce uvádí, že skutečnost, že byl pravomocně odsouzen na šest let odnětí svobody a za tr. čin, který nespáchal, žalobce psychicky zlomila, ve výkonu trestu byl nucen požádat o psychologickou pomoc. Dále se ve výkonu trestu stal obětí tr. činu, kdy byl napaden čtyřmi dalšími vězni. Tito jej napadli v jeho cele, když ležel na posteli a dopustili se vůči němu obzvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví. Za toto byli následně odsouzeni. V důsledku nesprávného nezákonného postupu orgánu činných v tr. žalobce ztratil několik let života v produktivním věku. Pokud je mu předhazována jeho trestní minulost, žalobce uvádí, že po dobu více než osmi let se nedopustil žádného protiprávního jednání a pokud se týká předchozí tr. činnosti, jednalo se převážně o řízení bez řidičského oprávnění. Případ žalobce byl medializován, což jej zásadně stigmatizovalo v očích jeho známých a dalších spoluobčanů, neboť žije na malém městě. Žalobce tedy považuje za den pobytu ve vazbě částku 1 500 Kč, celkem tedy 323 000 Kč a dále za výkon trestu rovněž tedy částky 1 500 Kč, tj. 1 272 000 Kč. Z této částky bylo žalobci přiznáno 424 000 Kč, tedy ve zbytku požaduje 848 000 Kč. Dále uplatňuje nárok na náhradu škody, představující závazek žalobce k úhradě právních služeb [anonymizováno] Náklady obhajoby se sestávají z celkem 36 úkonů právní služby á 2 480 Kč, cestovného za cestu [obec] – [obec] a zpět ve výši 687,60 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 400 Kč a 33 režijních paušálů á 300 Kč ve výši 9 900 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 25. 10. 2017 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 8 154 633,80 Kč, sestávající se mj. z poskytnutí náhrady nákladů na obhajobu ve výši 208 342,80 Kč, nároku na zadostiučinění za výkon trestu odnětí svobody ve výši 3 390 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou výkonem trestu odnětí svobody ve výši 424 000 Kč a náhradu za znalecké posudky ve výši 9 774 Kč, ostatní nároky žalobce zamítla. Žalovaná konstatovala, že v tr. řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 10 zákona č. 82/1998 Sb. Vzhledem k okolnostem k případu žalovaná pokládá za dostatečné zadostiučinění za porušení práva přiznání denního odškodného za výkon trestu odnětí svobody ve výši 500 Kč. Co se týká nárok una odškodnění za 282 dní pobytu ve vazbě, žalovaná uvádí, že vazební stíhání žadatele bylo zcela po právu a za omezení osobní svobody v této době náhrada nemajetkové újmy nenáleží. Trvání vazby nepřekročilo zákonnou mez a vazba byla plně v souladu s ohledem na ust. § 68 odst. 3 písm. e) tr. řádu, neboť žalobce byl za obdobnou tr. činnost odsouzen v posledních letech rozsudkem Krajského soudu v [obec], pobočka [obec] ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce má 18 záznamů v rejstříku trestů a byl 12x odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co se týká nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby, šetřením bylo zjištěno, že žalobce měl obhájce ustanovené a nikoliv zvolené, tudíž náklady obhajoby sám neplatil a škoda mu nevznikla. Následně žalovaná ještě doplnila své vyjádření tak, že vznesla námitku promlčení a to nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s výkonem vazby a trestu, kdy na tyto nároky dopadá právní úprava promlčení zakotvená v ust. § 32 odst. 3 OdpŠk. Rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 10. 5. 2017, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, nabylo právní moci dne 10. 5. 2017. Od tohoto okamžiku začala běžet žalobci subjektivní promlčení doba v délce šesti měsíců. Žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne 20. 10. 2017, které bylo žalované doručeno dne 25. 10. 2017. Z tohoto důvodu došlo ke stavění běhu promlčecí doby na dobu šesti měsíců, tedy do 25. 4. 2018. Přičemž následně doběhla zbývající část promlčecí doby v délce 16 dnů. Promlčecí doba pro uplatnění nemajetkové újmy za výkon vazby a výkonu trestu běžela do 11. 5. 2018, žaloba však byla podána až dne 6. 5. 2018, a proto je nemajetková újma za vazbu a výkon trestu promlčena. Nepromlčený je pouze nárok na náhradu majetkové škody ve výši 121 323,80 Kč, který má představovat závazek k úhradě právních služeb [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce však [anonymizováno] [příjmení] nikdy tyto služby nehradil a z tohoto důvodu žalobci škoda nevznikla. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne 25. 10. 2017. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala a shledala nárok žalobce důvodný co do částky 424 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za výkon trestu odnětí svobody. Žalovaná konstatovala, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 10 OdpŠk. Dále žalovaná uhradila žalobci částku 9 774 Kč jako náhradu nákladů na znalecké posudky, které byly v