28 C 226/2020-182 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném jednak náhrady škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 28 314 Kč, jednak nákladů na zajištění náhradního ubytování ve výši 27 400 Kč a jednak přiměřeného zadostiučinění ve výši 97 000 Kč, to vše v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním žalobce. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR ze dne 1.8.2019, čj. KRPS -120369-40/ 2019 -010371- bylo proti jeho osobě zahájeno trestní stíhání za zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku. V jednočinném souběhu s přečinem vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a v jednočinném souběhu s přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, přičemž v návaznosti na to Okresní státní zastupitelství usnesením ze dne 26.9.2019, sp. zn. 1 Zt 214/2019 rozhodlo o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a policejnímu orgánu znovu uložilo, aby ve věci jednal a rozhodl. Žalobce si v souvislosti se zahájením trestního stíhání zvolil právního zástupce, který ve věci vykonal úkony právní služby, za což mu žalobce uhradil částku ve výši 28 314 Kč. Dále žalobce nárokuje po žalovaném náklady na zajištění náhradního ubytování v době, na kterou byl v důsledku nezákonného stíhání vykázán ze společného obydlí (na základě rozhodnutí civilního soudu), a to na dobu 40 dní. Naposledy pak nárokoval žalobce přiměřené zadostiučinění ve výši 97 000 Kč s ohledem na skutečnost, že předmětné trestní stíhání nechalo na žalobci psychické následky. Žalobce se se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 152 714 Kč předběžně dne 29.4.2020 obrátil na žalovaného. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 152 714 Kč, to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 Zt 214/2019 dne 14.5.2020. Žalovaný po projednání tohoto požadavku dospěl k závěru, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci a žalobci proto na náhradě škody v podobě vynaložených nákladů právního zastoupení poskytl částku ve výši 22 385 Kč. Současně žalobci vyslovil omluvu za nezákonně vedené trestní stíhání. Dále žalovaný nesporoval, že usnesením policejního orgánu Policie ČR ze dne 1.8.2019. čj. KRPS -120369-40/ 2019 -010371- bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro skutky žalobcem vymezené v žalobě. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 26.9.2019, sp. zn. 1 Zt 214/2019 bylo na základě stížnosti žalobce usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a věc byla vrácena zpět policejnímu orgánu k dalšímu řízení. Poté, co byla věc postoupena správnímu orgánu, rozhodl Magistrát města Kladna, odbor správní, usnesením ze dne 6.8.2020, čj. OPŘ/592/20-4 o odložení věci bez zahájení řízení o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., neboť osoba přímo postižená spácháním přestupku nedala souhlas k zahájení řízení. Stran vynaložených nákladů na obhajobu žalovaný vycházel z tarifní hodnoty 2 300 Kč/úkon, přičemž jako sporný shledal úkon v podobě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a úkon ze dne 27.8.2019 označený jako doplnění stížnosti do usnesení o zahájení trestního stíhání, za který žalovaný přiznal odměnu ve výši jedné poloviny sazby a obdobně pak za úkon označený jako důkazní návrh ze dne 6.9.2019. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, vznesl žalovaný námitku promlčení, neboť předmětné trestní řízení pravomocně skončilo dne 26.9.2019 a od data 27.9.2019 tak začala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, která skončila dne 27.3.2020. Jelikož žaloba o náhradu škody byla podána dne 22.12.2020, jedná se o její podání po uplynutí promlčecí doby. Ohledně nároku na náhradu škody ve výši 27 000 Kč představující náklady vynaložené na náhradní ubytování v době, kdy byl žalobce vykázán ze společného obydlí, žalovaný konstatoval, že v daném případě není dána příčinná souvislost mezi vynaložením těchto nákladů a trestním stíháním žalobce, neboť o vykázání rozhodl civilní soud (nikoliv orgány činné v trestním řízení) již před zahájením trestního stíhání. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by konal ústní jednání. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním proti jeho osobě ve výši 152 714 Kč dne 14.5.2020 obrátil na žalovaného. Tento po posouzení jeho žádosti dospěl k závěru, že ve věci je dáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a na nákladech vynaložených na obhajobu žalovaný žalobci poskytl částku ve výši 22 385 Kč. Rovněž nebylo mezi účastníky řízení v rozepři, že proti žalobci bylo usnesením policejního orgánu ze dne 1.8.2019, čj. KRPS -120369-40/ 2019 -010371- zahájeno trestní stíhání pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 119 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 trestního zákoníku a se zvlášť závažným zločinem znásilnění dle § 135 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení žalobce podal stížnost, přičemž usnesením Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 26.9.2019, sp. zn. 1 Zt 214/2019 bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a tento nadřízený orgán uložil policejnímu orgánu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Následně policejní orgán věc postoupil správnímu orgánu - Magistrátu města Kladna, odbor správní, který usnesením ze dne 6.8.2020, čj. OPŘ -592/20-4 věc odložil z důvodu, že poškozená osoba nedala souhlas k zahájení řízení o přestupku. 5. Soud provedl dokazování spisem Magistrátu města Kladna, sp. zn. 5/265/20-, konkrétně usnesením Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 26.9.2019, čj. 1 Zt 214/2019-26, odevzdáním věci k projednání přestupku ze dne 29.1.2020, usnesením o odložení věci ze dne 6.8.2020, úředním záznamem o vykázání ze dne 28.4.2019, potvrzením Policie ČR o vykázání ze dne 28.4.2019 a usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 30.4.2019, čj. 7 Nc 1201/2019-6. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že usnesení Krajského státního zastupitelství v Kladně ze dne 26.9.2019, sp. zn. 1 Zt 214/2019, kterým bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 1.8.2019 nabylo právní moci dne 26.9.2019. Následně byla věc postoupena správnímu orgánu k projednání přestupku, kdy správní orgán usnesením ze dne 6.8.2020 věc odložil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.8.2020. Dne 28.4.2019 v 21.58 vykázal příslušník Policie ČR žalobce ze společného obydlí, které sdílel s ohroženou osobou [jméno] [celé jméno žalobce], a to na dobu 10 dnů. 6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30.4.2021 bylo řízení stran částky 28 314 Kč (tj. nárok na náhradu škody představující vynaložené náklady na obhajobu) podle ust. 96 odst. 2 o.s.ř. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, pro plnění žalovaného, zastaveno. 7. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: mezi účastníky řízení není sporu o tom, že soudní judikaturou navazující na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.1990, sp. zn. 1 Cz 6/90 byl pomocí extenzivního výkladu zákona konstituován v souvislosti se