37 C 52/2020-163 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně domáhala jednak zaplacení částky ve výši 6 200 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí a dále částky 10 000 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy z nesprávného úředního postupu. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že svůj nárok u žalované uplatnila podáním ze dne 24. 7. 2019, ze strany žalované nároku vyhověno nebylo. Proti žalobkyni byla nezákonně nařízena exekuce a pověřen exekutor vedením exekuce v řízení vedeném u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. [spisová značka]. Později exekuce byla zastavena s tím, že vůbec neměla být nařízena. Rozhodnutí o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora je tak nezákonným rozhodnutím. Nařízená exekuce trvala 334 dní. Žalobkyně se jednak domáhala jednak odškodnění nemajetkové újmy ve výši 6 200 Kč, která ji vznikla nařízením exekuce, kdy nařízením exekuce a postupem exekutora jednak bylo pozastaveno její řidičské oprávnění, byl vydán příkaz k prodeji nemovitosti žalobkyně, kdy prodej se týkal rodinného domu, kde žalobkyně měla nahlášen trvalý pobyt. Manžel žalobkyně pak žádal v bance o úvěr, jehož schválení bylo z důvodu probíhající exekuce podstatně ztíženo a byly zhoršeny podmínky čerpání úvěru. Žalobkyně tak v době vedené exekuce nemohla řídit osobní vozidlo, vznikla jí nemajetková újma, kdy nemohla brát pracovní zakázky jako tlumočnice na jednání různých firem. Žalobkyně měla ztíženou situaci ohledně dopravy nákupů, dopravování dětí k lékaři a na jejich kroužky. Požadovaná částka ve výši 10 000 Kč byla žádána jednak z důvodu nesprávného úředního postupu, kdy exekuce trvala téměř jeden celý rok, a její délka byla nepřiměřená, a rovněž z důvodu nesprávného úředního postupu exekutora, který vedl exekuci ve větším rozsahu, než vůbec měla být vedena, kdy byl postižen majetek ve větším rozsahu, než jaká byla exekuovaná částka. Jako nezákonné rozhodnutí žalobkyně označila rozhodnutí o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora ze dne 20. 8. 2018, č. j. [číslo jednací]. Ve vztahu k tvrzeným nesprávným úředním postupům k dotazu soudu žalobkyně specifikovala při jednání, že za nepřiměřenou délku exekučního řízení chce odškodnění nemajetkové újmy ve výši 5 000 Kč a nesprávný úřední postup exekutora spočívajícím v rozsahu exekuce pak také částku 5 000 Kč. Žalobkyni pak vznikly vyšší náklady spojené s exekucí, než jí byly přiznány v rámci zastavení exekuce. 2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala uplatnění nároku žalobkyně týkající se nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení dne 24. 7. 2019. Ve vztahu k nároku odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající ve vedení exekuce ve větším rozsahu, než měla být s ohledem na výši exekuované částky, pak uvedla, že nárok byl uplatněn až v průběhu řízení, a vznesla tak námitku promlčení. Dle žalované nedošlo k nepřiměřené délce exekučního řízení vedeného u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. [spisová značka], kdy nedošlo k bezdůvodným průtahům. S přihlédnutím k okolnostem případu se délka jeví jako přiměřená. Ve vztahu k pověření soudního exekutora vydaném Okresním soudem ve Zlíně dne 20. 8. 2018, pod č.j. [číslo jednací] se nejedná o rozhodnutí a nelze na něj tedy případně pohlížet jako na nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. a není zde tak dán odpovědnostní titul. 3. Na základě přípravy jednání mezi účastníky bylo možno učinit nespornou tu skutečnost, že nárok žalobkyně byl uplatněn u žalované dne 24. 7. 2019 v rozsahu její žádosti z téhož dne. Žalobkyně požadovala 16 200 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup, a to jednak nepřiměřenou délku řízení o exekuci, které trvalo 334 dnů a dále skutečnost, že tato exekuce byla nezákonná, když později došlo k pravomocnému zastavení exekuce s tím, že exekuce vůbec neměla být nařízena. Exekuce byla nařízena ve velkém rozsahu. 4. Spornou otázkou zůstala existence nezákonného rozhodnutí, otázka délky exekučního řízení a existence nemajetkové újmy žalobkyně, pokud se týká nezákonného rozhodnutí. 5. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] podal k Okresnímu soudu ve Zlíně žádost o pověření a nařízení exekuce dne 17. 8. 2018, kdy oprávněnou byla [jméno] [příjmení], povinnou [jméno] [příjmení] (nyní [celé jméno žalobkyně]), kdy vymáhanou povinností bylo plnění 5 100 Kč, a dále měsíční částka ve výši 3 200 Kč od 5. 6. 2018 s tím, že celkem bylo exekucí vymáháno ke dni podání návrhu částka 14 700 Kč. K návrhu byl předložen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. července 2018, č. j. [spisová značka] – [číslo], bez doložky právní moci a vykonatelnosti. Dne 20. 8. 2018 Okresní soud ve Zlíně (dále jen„ OS ve Zlíně“) pověřil soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] vedením exekuce a zároveň nařídil exekuci vykonatelného a exekučního titulu, a to předmětného rozsudku. Dne 18. 10. 2018 exekutor předložil věc OS ve Zlíně k rozhodnutí o návrhu povinné na odklad exekuce s tím, že sám mu nevyhověl. V návrhu na zastavení a odklad exekuce ze dne 8. 10. 2018 se povinná domáhala jednak zastavení exekuce a jednak jejího odložení s tím, že vymáhaná povinnost není vykonatelná, když povinná vyživovací povinnost hradí s doložením dokladů. Usnesením ze dne 12. listopadu 2018 pak OS ve Zlíně odložil nařízenou exekuci do právní moci rozhodnutí o návrhu povinné ze dne 8.10.2018 na zastavení exekuce, usnesení bylo vydáno pod č.j. [číslo jednací], právní moci nabylo 30.11.2018. Z obsahu jeho odůvodnění plyne, že exekuční soud dospěl k závěru, že návrh povinné na odklad exekuce je důvodný, když oprávněná svůj návrh na nařízení exekuce podala předčasně. Exekuční soud tak dospěl k závěru, že s vysokou pravděpodobností dojde k zastavení exekuce z důvodu její nepřípustnosti. Zároveň exekuční soud nařídil jednání na 12. 12. 2018, kdy soudní exekutor byl vyzván ke sdělení, v jaké výši požaduje náhradu nákladů. Dne 3. 12. 2018 oprávněná vznesla námitku podjatosti rozhodujícího soudce, a proto jednání ze strany exekučního soudu muselo být odvoláno s tím, že po vyjádření rozhodujícího soudce k námitce podjatosti dne 7. 1. 2019 věc byla předložena Krajskému soudu v Brně Krajský soud v Brně dne 16. ledna 2019 rozhodl, že rozhodující soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci, spis byl vrácen OS ve Zlíně 29. 1. 2019, kdy 16. 1. 2019 exekutor zároveň předložil věc k návrhu na částečné zastavení exekuce. Dne 22. 2. 2019 exekuční soud nařídil jednání na 22. 3. 2019. Při jednání před exekučním soudem byly ve věci provedeny důkazy, a následně exekuce byla téhož dne zastavena usnesením pod č.j. [číslo jednací]. Oprávněné byla uložena povinnost zaplatit jednak náklady exekutorovi a jednak náhradu nákladů řízení právnímu zástupci povinné. Proti zastavení exekuce a nákladům soudního exekutora a nákladům přiznané povinné se oprávněná odvolala podáním ze dne 30. 4. 2019, kdy po vyjádření povinné k výzvě soudu věc byla předložena odvolacímu soudu dne 15. 5. 2019 Odvolací soud ve věci nařídil jednání na 11. června 2019, kdy bylo potvrzeno rozhodnutí o nákladech exekutora i nákladech povinné. Zároveň bylo zastaveno odvolací řízení ohledně odvolání oprávněné do zastavení exekuce. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci 16. 7. 2019, čímž došlo ke skončení exekučního řízení. S tím to dnem i žalobkyně spojuje konec exekučního řízení. Jak soud I. stupně, tak soud odvolací při rozhodnutí o zastavení exekuce uvedl, že exekuční titul nebyl v době zahájení exekučního řízení vykonatelným exekučním titulem. Povinné bylo předmětné rozhodnutí doručeno dne 17. 8. 2018, tedy až poté, co bylo exekuční řízení zahájeno podáním návrhu na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi dne 16. 8. 2018. V okamžiku zahájení exekučního řízení tedy předmětný rozsudek předběžně vykonatelný nebyl a návrhu na nařízení exekuce tak nemělo být vyhověno, proto došlo k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.. 6. Z obsahu exekutorského spisu [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že exekutorovi dne 16.8.2018 byl doručen návrh oprávněné [jméno] [příjmení] proti povinné [příjmení] [jméno] [příjmení] (nyní [celé jméno žalobkyně]) exekuční návrh. Exekuční soud pověřil exekutora k provedení exekuce dne 20. 8. 2018. Následně exekutor vydal vyrozumění o zahájení exekuce dne 21. 8. 2018. Výzva ke splnění vymáhané povinnosti, spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce, bylo povinné doručeno dne 24. 9. 2018. Exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 24. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], kdy exekuční příkaz byl doručen katastrálnímu úřadu 27. 8. 2018, povinné dne 24. 9. 2018 s tím, že takto exekučním příkazem byl postižen nemovitý majetek ve vlastnictví žalobkyně. Dále exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění pod č. j. [číslo jednací], a to dne 28. 8. 2018, kdy exekuční příkaz byl doručen Magistrátu města Zlín