42 C 130/2018-123 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 515.000 Kč s příslušenstvím, způsobené mu v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 1343/2008. Toto řízení bylo zahájeno dne 11.11.2008 a v době podání žaloby trvalo téměř 10 let. Po celou tuto dobu je žalobce vystaven veskrze nepříjemné životní situaci, kdy nejenom přišel o svou matku, která mu byla nejbližším člověkem, ale navíc byl donucen se vystěhovat z rodného domu, což bylo samo o sobě pro žalobce traumatizující. Žalobce se o svou matku staral po celou dobu její nemoci, která trvala 6 let, v posledním roce pak celodenně. V důsledku péče o matku se pak žalobce vzdal svého tehdy velmi lukrativního a perspektivního zaměstnání, když pracoval jako regionální backseller spol. [právnická osoba] Žalobce uvedl, že se v důsledku soudního sporu ocitl téměř ze dne na den bez„ střechy nad hlavou“ a bez zaměstnání, což se rovněž odrazilo na jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Žalobce se od jara 2009 léčí s vysokým krevním tlakem a srdeční arytmií, opakovaně měl streptokokovou infekci. Trpí rovněž dalšími zdravotními neduhy, jak vyplývá z přiložených lékařských zpráv. Špatný zdravotní stav žalovaného je nepochybně důsledkem stresujících stavů, v souvislosti se soudními spory, které do dnešního dne nebyly ukončeny. Žalobce je navíc nyní v tíživé sociální situaci. I s ohledem na svůj věk má problém se získáním zaměstnání. Od 9.10.2017 je evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bez příjmu i bez sociálních dávek. Žalobce je podstatnou měrou odkázán na pomoc přátel, protože jeho vlastní rodina přestala být funkční, a to zejména kvůli jeho sestře Mgr. [obec], která ovlivnila oba rodiče proti němu, a to bez jakéhokoliv důvodu. Žalobce celým sporem i délkou řízení trpí i nejenom psychicky, ale i fyzicky, což se projevuje na jeho zdravotním stavu, jak shora uvedeno. Dané řízení bylo přerušeno od 29.6.2009 do 16.4.2015, přičemž žaloba byla podána dne 18.11.2008 a řízení bylo skončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.10.2014, sp. zn. 4 C 641/2008, který nabyl právní moci dnem 26.11.2008 [ulice] řízení tedy trvalo téměř 6 let, což je rovněž dle žalobce nepřiměřeně dlouhá doba. Pokud by soud dle žalobce po skončení tohoto řízení neprodleně nařídil jednání v dědické věci a neprodleně nechal vypracovat znalecký posudek, mohlo být řízení již dávno skončeno. Protože se tak dosud nestalo, přičítal žalobce k tíži soudů, když Obvodní soud pro Prahu 5 ustanovil znalce po více než půl roce od skončení věci. Žalobce označil jako průtah v řízení jednak dobu šesti měsíců, po kterou byl vyhotovován znalcem (dle žalobce nekompetentním a ovlivnitelným) znalecký posudek, po dalším více než roce bylo rozhodnuto o banálním rozhodnutí o výši znalečného až Městským soudem v Praze dne 28.2.2017, což je dle žalobce jednoznačným pochybením soudů a prodlužováním již de facto formálního dědického řízení. Právě prodloužení sporu v této fázi mělo být pro žalobce velmi poškozující, a to zejména vzhledem k tomu, že mu dne 11.1.2016 zemřel otec [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], posl. bytem [adresa], který sepsal dne 12.1.2012 listinu o vydědění žalobce. Žalobce byl nucen podat proti závětní dědičce [příjmení] [jméno] žalobu na určení neplatnosti vydědění u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 197/2016. V důsledku toho je řízení opět prodlužováno. Žalobce v této souvislosti rovněž popsal postup závětní dědičky, směřující k prodlužování řízení, včetně mimosoudních jednání. Dále žalobce zdůraznil, že byl poškozen i s ohledem na změnu zákonné úpravy předkupního práva, když lze očekávat, že žalobce v rámci dědického řízení po matce spoluvlastnický podíl na nemovitosti zdědí, bude mu podle nové zákonné úpravy předkupního práva ztíženo nakládat s jeho spoluvlastnickým podílem. V neposlední řadě pak žalobce zdůraznil, že v důsledku průtahů ve věci byl nucen podat dne 4.4.2007 návrh na jmenování správce pozůstalosti, čemuž soud vyhověl, avšak správce dědictví přes opakované urgence dosud nevyplatil žádnou zálohu v souvislosti s výnosy z pronájmu nemovitosti a žalobce je tak krácen na svých majetkových právech. Žalobce uzavřel, že po celou dobu průběhu dědického řízení i vedlejšího řízení o určení měl zájem na co nejrychlejším průběhu sporu, rychlejší průběh řízení urgoval a rozhodně se nijak nepodílel na průtazích tohoto řízení, které byly zcela jednoznačně způsobeny příslušnými soudy. Při stanovení výše nemajetkové újmy, způsobené délkou řízení žalobce vycházel z částky 20 000 Kč za každý rok řízení (první dva roky v poloviční výši), celkem tedy za 9 let a 7 měsíců částka 171.667 Kč. Uvedenou částku dále navrhl zvýšit nejméně trojnásobně, a to s ohledem na zvláštní okolnosti případu, kdy je neustálým prodlužováním sporu poškozován jednak na zdraví, a to jak po psychické a fyzické stránce, tak po stránce materiální, když byl díky úmrtí matky a zahájenému dědickému řízení a vedlejšímu sporu donucen svou sestrou se vystěhovat z rodné vily, kterou v současné době nejenom nemůže užívat, ale nemá odpovídající majetkový prospěch. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 12.4.2017 žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 13.4.2017 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 515 000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení původně vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 641/2008 a 32 D 1343/2008. Žádosti žalobce vyhověno nebylo. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení sp.zn. 32 D1343/2008 i sp.zn. 4 C 641/2008 s tím, že obě řízení byla zahájena ve stejný měsíc u Obvodního soudu [obec a číslo]. Jejich délka dosáhla k dnešnímu dni celkem 9 let a 2 měsíce. Ani jedno z řízení není doposud pravomocně skončeno, v obou řízeních jsou nařízena další jednání. Řízení dědické je k dnešnímu dni přerušeno do doby určení okruhu právních nástupců po jednom z pozůstalých, který v mezidobí zemřel. Převážná většina úkonů byla činěna notářkou jako soudem pověřenou komisařkou. Rozhodnutí soudu v řízení jsou činěna pouze ve vztahu jeho rozhodování o podaných odvoláních proti procesním rozhodnutím soudní komisařky. Průběh řízení dědického značně komplikovaný a složitý. K dnešnímu dni není možné v řízení dále pokračovat pro probíhající řízení související, rovněž dědické. Ihned pár dní po zahájení řízení podal žalobce jako jeden z pozůstalých, žalobu na určení vlastnictví k nemovitosti, tvořící potencionální součást pozůstalosti. Z toho důvodu bylo řízení přerušeno na dobu skoro 6 let. Následně byl mezi pozůstalými řešen spor o určení ceny nemovitosti jako součásti pozůstalosti. Z toho důvodu byl vypracován znalecký posudek, jeho vyhotovení trvající přes rok a půl ale bylo komplikováno jednak chováním pozůstalých, jednak úmrtím jednoho z pozůstalých, když bylo nutno vyčkat určení okruhu jeho dědiců v dalším dědickém řízení. To bylo rovněž přerušeno na dobu rozhodnutí soudu o související žalobě, kterou se žalobce domáhal určení svého dědického práva, resp. neplatnosti vydědění. Celkově tedy doba trvání dědického řízení byla přerušena třemi souvisejícími řízeními, přičemž v důsledku neukončení jednoho z nich věc stále neskončena. Vzhledem ke komplikovanosti způsobené souvisejícími řízeními žalovaná zhodnotila délku napadeného dědického řízení jako přiměřenou. Co se týče řízení souvisejícího, projednávajícího žalobcem podanou žalobu o určení vlastnictví k nemovitosti, zde rozhodoval soud I. stupně rozhodoval o meritu věci celkem 2x, soud II. stupně rovněž, 1x ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud ČR a 1x Ústavní soud ČR, který svým nálezem celé rozhodnutí Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudu I. a II. stupně co do výroků o nákladech řízení zrušil. O odvoláních do procesních rozhodnutí bylo rozhodováno 2x. Po stránce skutkové se jedná o věc velmi složitou. Předmětem řízení je žaloba na určení vlastnického práva zpětně ke dni smrti pozůstalé, jejíhož majetku se týká rovněž řízení dědické. Zpochybnění platnosti darovací smlouvy na nemovitost, kterou uzavřela zesnulá a její dcera jako jedna z pozůstalých, vychází z tvrzení, že zesnulá v době jejího uzavření konala v duševní poruše a smlouva je tedy absolutně neplatná. Duševní porucha zesnulé je odvozována z jejího zdravotního a psychického stavu, spojeného s Alzheimerovou nemocí. Pro posouzení stavu zesnulé a přítomnosti duševní poruchy byl předložen žalobcem zdravotní posudek, na základě rozhodnutí soudu byl vypracován nový. Ten byl následně znalcem doplněn, vypořádány byly námitky účastníků a na základě názoru odvolacího soudu vypracován posudek revizní. Rovněž bylo vyslechnuto 10 svědků a provedena výpověď účastnická a výslech znalce. Po právní stránce mimo merita věci byla posuzována existence n