44 C 2/2020-68 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Každý z žalobců se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9. 1. 2020 na žalované domáhal zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 C 134/2012 (dále též jen„ posuzované řízení“). Řízení probíhalo od podání žaloby proti žalobcům dne 7. 5. 2012 do 7. 1. 2019, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 938 740,56 Kč s příslušenstvím z titulu doplatku za provedené práce podle smlouvy o dílo. Délka řízení činila tak celkem 6 let a 8 měsíců a žalobci se na této délce svým chováním nepodíleli. Hlavní vliv na délku řízení žalobci přičetli soudu, který nepostupoval efektivně a řadu jednání uskutečnil zcela zbytečně. Předmět řízení byl pro žalobce velmi významný vzhledem k výši žalované částky (včetně souvisejících úroků a nákladů řízení) a k jejich špatnému zdravotnímu stavu. Žalobce ad a) je invalidní důchodce 2. stupně a žalobkyně ad b) je invalidní důchodkyně 3. stupně. Soud o špatném zdravotním stavu žalobců věděl, přesto řízení nevěnoval zvýšenou péči. Žalobci dne 7. 6. 2019 uplatnili u žalované svůj nárok na poskytnutí přiměřeného finanční zadostiučinění, žalovaná však ke dni podání žaloby nárok mimosoudně neprojednala. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že žalobci u ní dne 7. 6. 2019 předběžně uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná po předběžném posouzení nároku ve stanovisku ze dne 6. 5. 2020 shledala, že celková délka posuzovaného řízení byla přiměřená. Ve svém vyjádření k žalobě dále podrobně rozvedla zjištění, která učinila z předmětného spisu Okresního soudu v Hradci Králové. Zdůraznila, že řízení probíhalo celkem pod dobu 6 let a 8 měsíců na dvou stupních soudní soustavy. Ve vztahu k žalobcům, v řízení v postavení žalovaných, trvalo řízení celkem 5 let a 5 měsíců, a to ode dne 25. 7. 2013, kdy jim byl doručen platební rozkaz spolu s žalobou, a kdy se o řízení dověděli. V řízení zásadně k průtahům spočívajícím v subjektivní nečinnosti soudu nedocházelo. Soud postupoval ve věci plynule a v přiměřených lhůtách. Řízení bylo složité s ohledem na předmět sporu a vyžádalo si rozsáhlé dokazování včetně vypracování znaleckého posudku z oborů stavebnictví a ekonomika. Žalovaní vznesli protinávrh z titulu náhrady za náklady vynaložené na odstranění vad, které reklamovali. Na délku řízení mělo negativní vliv chování účastníků řízení, neboť soud je musel opakovaně vyzývat k doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů. Současně opakovaně žádali o odročení jednání a o prodloužení lhůt. Žalovaná tak setrvala na závěrech svého stanoviska ze dne 6. 5. 2020 s tím, že v posuzovaném řízení k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě nedošlo. V závěru písemného vyjádření k žalobě dále vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. 3. Soud ve věci rozhodl jen na základě účastníky navržených (předložených) listinných důkazů, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání (§ 115a o. s. ř.), neboť žalobci i žalovaná s takovým postupem vyslovili souhlas. 4. Z listinných důkazů přiložených k žalobě a k vyjádření žalované (žádosti o přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ze dne 7. 6. 2019 adresované žalované, potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobců ze dne 7. 6. 2019, stanoviska žalované ze dne 6. 5. 2020 k žádosti žalobců ze dne 7. 6. 2019) plyne, že žalobci dne 7. 6. 2019 u žalované uplatnili nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 140 000 Kč pro každého, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Hradci Králové v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 314/2012 spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Žalovaná stanoviskem ze dne 6. 5. 2020 nárok žalobců neshledala důvodným, když délku řízení ve vztahu k nim vyhodnotila jako přiměřenou. 5. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen„ soud“) sp. zn. 19 C 134/2012 bylo zjištěno, že žalobce [jméno] [příjmení] podal dne 7. 5. 2012 proti žalobcům (v postavení žalovaných; tj v rámci posuzovaného řízení jen„ žalovaní“) u soudu žalobu o zaplacení částky 938 740,56 Kč s příslušenstvím (ve formě úroku z prodlení) představující dlužnou částku ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 5. 11. 2010. Žalobce jako zhotovitel se na základě této smlouvy zavázal pro žalované jako objednatele zhotovit dílo, kterým byl rodinný dům. Cena díla byla sjednána podle rozpočtu ceny díla ze dne 4. 11. 2010 ve výši 4 507 608 Kč. Podle žaloby žalovaní na cenu díla průběžně účtovanou fakturami uhradili celkem 2 559 863 Kč. Dne 27. 6. 2011 převzali nedokončené dílo (z důvodu jejich žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a umožnění následného nastěhování) a účastníci se ústně dohodli, že po vyhotovení zápisu o odevzdání a převzetí předmětu díla žalobce dílo dokončí podle smlouvy. Žalovaní však následně odmítli, aby žalobce nedokončené a neprovedené práce realizoval, s tím, že dílo dokončí svépomocí, a reklamovali údajné vady díla. Žalobce byl připraven reklamované vady zkontrolovat a případně odstranit, což mu žalovaní neumožnili. Fakturou ze dne 12. 10. 2011 znějící na částku 938 740,56 Kč žalobce žalovaným vyúčtoval dlužnou částku za již provedené práce. Žalovaní ji nezaplatili a dopisem ze dne 29. 11. 2011 vyzvali žalobce k zaplacení částky 293 355 Kč představující jimi vynaložené náklady na odstranění vad a nedodělků díla. Protože žalovaní zaplatili všechny náklady za žalobcem odvedenou práci vyjma nákladů vyúčtovaných předmětnou fakturou, pokládal žalobce svůj nárok na zaplacení vyúčtované částky za opodstatněný. Soud zaslal žalobci dne 20. 6. 2012 výzvu k zaplacení soudního poplatku. Dne 2. 7. 2012 požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků. Soud jej dne 14. 8. 2012 vyzval k předložení výpisů z účtu, což žalobce učinil dne 6. 9. 2012. Usnesením ze dne 25. 9. 2012 soud žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků ve výši 70 %. Dne 15. 11. 2012 zaslal soud žalobci opět výzvu k zaplacení soudního poplatku, který žalobce uhradil dne 22. 11. 2012. Usnesením ze dne 4. 3. 2013 soud změnil usnesení ze dne 25. 9. 2012 tak, že žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků ve výši 50 %. Soud vyzval žalobce dne 29. 4. 2013 k zaplacení doplatku soudního poplatku, což žalobce učinil téhož dne. Dne 4. 6. 2013 soud vydal platební rozkaz, který byl žalovaným spolu s žalobou doručen dne 25. 7. 2013. Dne 25. 7. 2013 podali žalovaní proti platebnímu rozkazu blanketní odpor, který blíže odůvodnili dne 19. 8. 2013. Uplatnili v něm„ protinávrh“, na základě kterého požadovali po žalobci zaplatit částku 293 355 Kč z titulu slevy za existující vady díla a nedodělky a jeho žalobu navrhli zamítnout. Dne 24. 9. 2013 zaslal soud odpor žalobci. K pokynu ze dne 18. 11. 2013 soud na den 6. 1. 2014 nařídil přípravné jednání. Na něm soud účastníky vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve lhůtě 30 dnů, což žalobce učinil podáním ze dne 29. 1. 2014 a žalovaní po prodloužení lhůty dne 21. 2. 2014. Soud dne 9. 4. 2014 přeposlal vyjádření žalovaných žalobci. Žalobce dne 20. 6. 2014 zaslal soudu své vyjádření k podání žalovaných, které soud přeposlal žalovaným dne 5. 8. 2014. Dne 12. 9. 2014 se žalobce dotázal na stav řízení. K pokynu ze dne 24. 10. 2014 bylo nařízeno jednání na den 29. 1. 2015. Žalovaní požádali dne 18. 11. 2014 o odročení jednání (z důvodu kolize jejich právní zástupkyně s jiným nařízeným jednáním), čemuž soud vyhověl a odročil jednání na 19. 2. 2015. Na něm soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a žalované k písemnému vyjádření a doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně vad a nedodělků díla. Jednání pak odročil na 14. 5. 2015. Žalovaní doplnili svá tvrzení podáními ze dne 7. 4. 2015 a ze dne 16. 4. 2015. Žalobce požádal dne 5. 5. 2015 o odročení jednání z důvodu kolize jeho právní zástupkyně, čemuž soud vyhověl a jednání odročil na 7. 8. 2015. Poté žalobce opět požádal o odročení jednání z důvodu plánované dovolené právní zástupkyně a soud jednání k jeho žádosti dne 11. 6. 2015 odročil na 4. 9. 2015. Žalobce podal své vyjádření dne 9. 6. 2015. Dne 8. 7. 2015 žalobce opět požádal o odročení jednání z důvodu plánované dovolené jeho právní zástupkyně a plánovaného lékařského zákroku. Soud jednání dne 26. 8. 2015 odročil na 6. 11. 2015. Na jednání soud s účastníky probral nesporné skutečnosti a jednání odročil na 22. 1. 2016. Při tomto jednání bylo zjištěno, že se žalobci nepodařilo zajistit účast dvou navržených svědků. Dále zde soud provedl účastnický výslech žalobce a žalovaného ad 1). Jednání soud odročil na 1. 4. 2016. Zde soud provedl doplňující účastnický výslech žalobce a jeho právní zástupce sděli