45 C 123/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 56 600 Kč s odůvodněním, že dne 24. 7. 2013 provedl odtah vozidla žalovaného [registrační značka] a následně jej umístil na parkoviště provozované žalobcem. Cena za parkovné na střeženém parkovišti provozovaném žalobcem je stanovena nařízením hlavního města Prahy [číslo] (parkovné za první až třetí den po odtahu ve výši 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu ve výši 400 Kč, parkovné za každý následující den ve výši 50 Kč). Žalobce se již dříve po žalovaném domáhal zaplacení dlužné částky za období od 24. 7. 2013 do 17. 7. 2015, kdy mu bylo vyhověno pravomocným elektronickým platebním rozkazem ze dne 17. 9. 2015, č. j. EPR 147628/2015 Touto žalobou žalobce uplatňuje svoji pohledávku za následující období od 18. 7. 2015 do data vydání vozu dne 22. 8. 2018. Tedy za celkem 1 132 dní uložení vozidla na parkovišti mu náleží částka 56 600 Kč (50 Kč za každý den uložení vozidla na parkovišti). Dále žalobce požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení tak, jak byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nereagoval), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 5. Ze zřizovací listiny žalobce ze dne 31. 5. 2011 soud zjistil, že žalobce byl zřízen hlavním městem Prahou jako příspěvková organizace za účelem materiálně-technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, přičemž mezi jeho předmět činnosti patří mimo jiné výkon oprávnění hl. m. [obec] podle § 19b zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. 6. Z nařízení hl. m. [obec] [číslo] Sb. hl. m. [obec], o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že maximální cena za odtah vozidla je 1 900 Kč, parkovné činí za první až třetí den částku 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den činí 400 Kč po provedeném odtahu a parkovné za každý následující den činí 50 Kč. 7. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] z 24. 7. 2013 soud zjistil, že téhož dne žalobce provedl odtah motorového vozidla Citroen, [registrační značka] na základě rozhodnutí vlastníka pozemní komunikace. 8. Z karty vozidla 9A88362 soud zjistil, že žalovaný je od 6. 1. 2009 vlastníkem/provozovatelem daného vozidla. 9. Soud věc posoudil podle následujících právních předpisů. 10. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanované na ochranu takového práva. 11. Podle § 2927 odst. 1 téhož zákona, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. 12. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 31. 5. 2011 provedl žalobce odtah vozidla žalovaného zn. Citroen, [registrační značka] a následně auto uložil na svém parkovišti, za což je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady spočívající v parkovném za dobu 1 132 dní, kdy za jeden den náleží žalobci 50 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci tuto částku i s úrokem z prodlení ode dne 11. 4. 2021, neboť v tuto dobu byl již žalovaný v prodlení. 14. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce a soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 264 Kč a odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 500 Kč za každý úkon – za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a sepsání žaloby; náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč za každý úkon a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 504 Kč).