45 C 84/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 3. 2018, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč Vedle jistiny se dále zavázala uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto dne 22. 4. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla citovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když v dané lhůtě nereagovali na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“). 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 3. 2018, soud zjistil, že žalované byla v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuta částka ve výši 15 000. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 25 950 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1950 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že pohledávka uplatněná v této žalobě byla postoupena na žalobkyni. 7. Z dopisu ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky. 8. Z Předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které jí v hotovosti poskytla částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit celkem 25 950 Kč v 13 měsíčních splátkách. Žalovaná však splátky nehradila řádně, proto došlo k zesplatnění celého dluhu. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, která žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaná však dluh neuhradila. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v dojednané výši. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky s dohodnutým úrokem žalobkyni vrátit, avšak svůj závazek porušila. V průběhu řízení se žalovaná ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nesporovala, a tudíž ani netvrdila, že by jí uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradila. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a z důkazů předložených žalobkyní. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení ve výši 2 354 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 902 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby ve výši 900 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky a 21% náhrada DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem.