10 C 105/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně (dále též i jen„ žalobce“) se podanou žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se původně domáhala zadostiučinění ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím. Podáním ze dne 6. 10. 2021 pak vzala žalobkyně žalobu co do částky 100 000 Kč zpět a upřesnila, že příslušenství požadovala od částky 18. 12. 2020. Žalobkyně uváděla, že byla účastníkem naříkaného řízení v období od 29. 10. 1999 do 28. 12. 2012 a tuto dobu 12 let a 2 měsíců je rovněž do jejího nároku nutno započítat, neboť tento nárok není promlčený, což odůvodňovala žalobkyně tím, že se následně opět stala účastníkem řízení v délce 2 let a 7 měsíců před jeho ukončením. Žalobkyně tak má za to, že jí za takto dlouhou dobu účastenství v řízení náleží odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, považuje řízení za relativně složité, nicméně neodůvodňující celkovou délku řízení. Uvádí, že sama k délce řízení nepřispěla, naopak se snažila o jeho urychlení. Namítá, že soudy nečinily úkony ve snaze rozhodnout v co nejkratší době a zdůrazňuje kritérium významu řízení, neboť se jednalo o investice, které vynaložila společně s panem [příjmení] do nemovitostí, ohledně nichž bylo následně konstatováno, že nejsou jejich vlastníky. Vzhledem k tomu, že nechtěla být v řízení stresována, pak pohledávku postoupila na syna [jméno] [příjmení] a tento pak pohledávku, která byla předmětem naříkaného řízení, následně v lednu 2018 postoupil žalobkyni zpět a ona se sama naříkaného řízení dále účastnila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 8. 9. 2021. Žalovaná předně namítla, že nárok na odškodnění za období od 29. 10. 1999 do 28. 12. 2011, kdy přestala být žalobkyně účastníkem řízení, neboť nárok postoupila na svého syna, je promlčen. Žalobkyně poté vstoupila do řízení s právní mocí k 15. 1. 2018 a účastnila se řízení do 20. 7. 2020, kdy řízení skončilo, tedy 2 roky a 7 měsíců. Žalovaná pak dospívá k závěru, že takto určenou délku řízení dvou let a sedmi měsíců nelze považovat za nepřiměřeně dlouhou a vzhledem k složitosti řízení uzavírá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. 3. Výrokem I. soud s odkazem na § 96 o. s. ř. řízení ke zpětvzetí žaloby žalobkyní učiněném v podání ze dne 6. 10. 2021 částečně zastavil co do částky 100 000 Kč. 4. Ze žádosti o přiměřené zadostiučinění podané žalobkyní u Ministerstva spravedlnosti s podacím razítkem ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně u žalované nárok předběžně uplatnila tohoto dne. 5. Ze spisu vedeného [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne 29. 10. 1999 podali žalobci [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] proti žalované [jméno] [příjmení] žalobu ke Krajskému obchodnímu soudu v [obec], kterou se domáhali po žalované částky ve výši 2 319 858,78 Kč, kterou investovali do nemovitostí, ohledně nichž bylo však 8. 1. 1998 soudně rozhodnuto tak, že jejich vlastníky nejsou žalobci ale právě žalovaná. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně], konkrétně požadovala pro sebe úhradu částky 1 159 929,39 Kč. Žalobci byli vyzváni k úhradě soudního poplatku 23. 4. 2001, 24. 10. 2002 pak činí soud součinností dotaz na [název soudu] ohledně ukončení dědického řízení po žalované. [název soudu] zasílá dědické usnesení 29. 1. 2003 14. 2. 2003 soud sděluje účastníkům, že věc bude předložena Vrchnímu soudu v Olomouci pro posouzení věcné příslušnosti. Spis je předložen vrchnímu soudu 1. 8. 2003 Vrchní soud v Olomouci rozhoduje usnesením z 28. 8. 2003 o věcné příslušnosti okresních soudů, konkrétně [název soudu]. Spis je postoupen Městskému soudu v Brně 5. 2. 2004. Žalobci navrhují 11. 2. 2004 přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. s ohledem na podaný vzájemný návrh žalovaných. Soud poté opakovaně vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku usnesením z 23. 8. 2004. Žalobci žádají o osvobození od soudních poplatků 5. 11. 2004, v lednu 2005 zasílají formuláře k tomuto. Je připojen spis Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] usnesením z [datum rozhodnutí] rozhoduje soud o osvobození od soudních poplatků žalobců. Žalobkyně je osvobozena částečně a ve zbývající části poplatek hradí v únoru 2006 15. 11. 2006 soud vyzývá žalobce k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobci žádají v lednu 2007 o prodloužení lhůty. Tvrzení pak doplňují 26. 1. 2007. Usnesením ze 7. 2. 2007 pak soud vyzývá opakovaně žalobce, aby odstranili vady návrhu na zahájení řízení. Žalobci sdělují soudu, že skutková tvrzení doplnili 21. 1. 2007 včetně označení důkazních návrhů. Usnesením z 11. 4. 2007 pak Městský soud v Brně rozhodl o nástupnictví na straně žalované s tím, že namísto [jméno] [příjmení] nastupují jakožto žalobci její synové [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobci se odvolávají 7. 5. 2007, neboť mají za to, že nástupcem má být pouze [jméno] [příjmení]. Rovněž se odvolává [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V březnu 2007 dokládají žalobci označené listinné důkazy. Věc je předložena odvolacímu soudu 19. 10. 2007 Krajský soud v Brně pak usnesením ze dne 14. 12. 2007 potvrdil napadené usnesení Městského soudu v Brně, dle něhož se v řízení na straně žalované postupuje s oběma syny původní žalované. V květnu 2008 nařizuje soud jednání na 16. 7. 2008. Žalobci navrhují přerušení jednání a odročení tohoto jednání z důvodu jiných sporů probíhajících se stranou žalovanou. Soud činí v této věci součinnostní dotaz na Okresní soud v Ostravě ohledně předmětu jiného řízení mezi účastníky. Usnesením ze dne 13. 8. 2008 pak soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Průběžně pak činil soud dotazy na Okresní soud v Ostravě, tento soud pak žádá o zapůjčení naříkaného spisu v červenci 2009 a spis vrácen od Okresního soudu v Ostravě 12. 9. 2011. Usnesením Městského soudu v Brně z 13. 9. 2011 je pak rozhodnuto o pokračování v řízení. Žalobce b) žádá o ustanovení zástupce v říjnu 2011 a 26. 10. 2011 činí žalobci ve vztahu k soudu návrh na změnu účastníků dle § 107 a o. s. ř., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobců na Mgr. [jméno] [příjmení]. V listopadu 2011 se vyjadřují žalovaní. Ve spise jsou založeny 2 předchozí znalecké posudky ke stavu, předmětné nemovitosti. První jednání ve věci se koná 9. 11. 2011, toto je však odročeno za účelem rozhodnutí o procesním nástupnictví. O tomto pak rozhoduje soud usnesením z 2. 12. 2011, a to sice tak, že na místo žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] a žalobce b) [jméno] [příjmení] se připouští vstup [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto žalobce. Toto usnesení nebylo právní moci dne 28. 12. 2011. Žalovaní žádají delegaci vhodnou. Soud je vyzývá v prosinci 2001 k úhradě soudního poplatku, přičemž navrhují přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě. Tento návrh činí žalovaný 1). Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením z 26. 4. 2012 tak, že se věc nepřikazuje Okresnímu soudu v Olomouci. Jednání je poté nařízeno na 26. 10. 2012. Toto se koná, nicméně není vykázáno doručení druhému žalovanému [příjmení] [příjmení]. Jednání je odročeno na 16. 1. 2013. Strany se v mezidobí vyjadřují. Jednání na leden 2013 je však zrušeno, neboť se opět nepodařilo obeslat žalovaného 2), jehož adresa v SRN je neznámá. Ve spise je pak protokol z odročeného jednání z 16. 1. 2013, že se nikdo nedostavil a že jednání se odročuje na 10. 4. 2013, včetně náhradního termínu na 22. 5. 2013. Tato jednání jsou odročena z důvodu vyžádání přílohového spisu od Okresního soudu v Ostravě. Jednání jsou odročena na 4. 9. 2013. Soud v mezidobí ustanovil znalce za účelem překladu do jazyka německého usnesením z 25. 6. 2013. Žalovaný se poté vyjadřuje v srpnu 2013. Soud zasílá mezinárodní doručenkou doklady do Německa žalovaným, respektive žalovanému 2). Jednání se koná 4. 9. 2013. Doručení je vykázáno i žalovanému 2), jednání se koná v jeho nepřítomnosti, neboť tento nejeví o řízení zájem. Jednání je pak odročeno na 27. 11. 2013 za účelem dokazování a soud v mezidobí činí součinnostní dotazy a volá svědky. Jednání se koná 27. 11. 2013, jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno za účelem doplnění listin ze strany svědkyně [celé jméno žalobkyně]. Usnesením z 25. 2. 2014 je žalobce vyzván k doplatku soudního poplatku, neboť na něj se původní osvobození žalobců nevztahuje. Žalobce podává odvolání v březnu 2014 a soud 20. 3. 2014 ustanovuje znalce z oboru ceny a odhady nemovitostí Ing. [příjmení]. Spis je znalci zaslán v dubnu 2014, v květnu 2014 doplňuje žalovaný svá tvrzení za účelem znaleckého zkoumání. Znalec koná místní šetření 16. 7. 2014, účastníci se však nedostavili a nové místní šetření nařizuje na 13. 8. 2014. V červenci 2014 žádá znalec o prodloužení lhůty pro vypracování posudku do září 2014 a stanoví další termín místního šetření na 3. 9. 2014. Znalec poté žádá o další prodloužení termínu do 24. 10. 2014, znalec poté zasílá posudek 2. 12. 2014. Soud nařizuje jednání na 3. 6. 2015