10 C 177/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci za odtah vozidla [registrační značka] částku ve výši 1 900 Kč s příslušenstvím a za parkovné částku ve výši 500 Kč s příslušenstvím. Odtah vozidla byl proveden dne 22. 9. 2020 a vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště žalobce, kde si jej žalovaný vyzvedl. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 4. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] ze dne 23. 9. 2020, z nařízení hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy osobních automobilů včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 16. 3. 2021, z uznání dluhu ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil a má za prokázané, že žalovanému bylo dne 22. 9. 2020 odtáhnuto vozidlo tovární značky Ford [registrační značka], Které bylo následně umístěno na parkoviště žalobce. Žalovaný si vozidlo vyzvedl dne 23. 9. 2020 a co do důvodu i výše uznal svůj dluh s tím, že jej uhradí do 15 dnů (8. 10. 2020). Cena za odtah vozidla činí 1 900 Kč a za dva dny parkovného činí 500 Kč (250 Kč denně). Žalovaný nezaplatil žalobci za odtah a parkovné a dluží tak 2 400 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16. 3. 2021. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá podle § 10 odst. 3, § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zaplacení nákladů za odtah a parkovné vozidla v ceně stanovené dle shora citovaného nařízení hlavního města Prahy, která celkem činí 2 400 Kč, spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal k její úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobci zaplatit (výrok I.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, jeho konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za paušální náhradu hotových výdajů částku ve výši 200 Kč (2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1, 3 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Jejich zaplacení soud uložil neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).