10 C 226/2021-90 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 11. 2021 domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, které bylo vedeno Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 18 Cm 626/1995. Žalovaný uvádí, že naříkané řízení trvalo více jak 26 let a mělo pro žalobce zcela zásadní význam, neboť žalobce jakožto podnikající fyzická osoba potřeboval finanční prostředky, o které se v řízení soudil. Žalobce zejména namítá, že řízení nemělo být v roce 2003 zastaveno, bohužel však důsledkem vadného rozhodnutí soudu k tomuto došlo a trvalo několik let, než tato vada byla zhojena a mohlo být fakticky rozhodnuto ve věci samé. Žalobce se na nemajetkové újmě domáhá částky 500 000 Kč zohledňující zejména význam řízení pro žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 23. 2. 2022, dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 302 000 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 20 000 Kč, základní částku odškodnění poté ponížila pro složitost řízení i z důvodu četnosti rozhodování soudů. Naopak tuto navýšila z důvodu pochybení v postupu soudu. Takto dospěla k žalované částce 302 000 Kč, kterou považuje za adekvátní formu zadostiučinění. 3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 14. 5. 2021. 4. Na základě stanoviska z 22. 11. 2021 žalovaná uhradila žalobci zadostiučinění za délku řízení ve výši 302 000 Kč, a to konkrétně dne 23. 11. 2021 (datum úhrady žalobce potvrdil na jednání soudu). Žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět, a proto soud výrokem I. s odkazem na § 96 o.s.ř. řízení této části částečně zastavil. 5. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Brně, sp. zn. 8 cm 626/95 soud zjistil následující. Dne 15.6.1995 byla podána žaloba žalobcem [jméno] [celé jméno žalobce] proti žalovanému [právnická osoba] Žaloba je podávána z titulu smlouvy o dílo, na jejímž základě dodal žalobce žalovanému stavební práce a žalobou se domáhá úhrady částky 1 145 687,10 Kč s 0,5% úrokem z prodlení za každý kalendářní den od 1.4.1995 do zaplacení. 21.7.1995 soud vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku. Dne 10.8.1995 vydal soud platební rozkaz. Žalovaný podal odpor 6.9.1995. Jednání je nařízeno na 23.6.1999. Jednání se koná 23.6.1999, na tomto jako žalobce uveden [celé jméno žalobce] [anonymizováno], zastoupen zákonným zástupcem [celé jméno žalobce]. V rámci jednání je konstatováno, že v mezidobí došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, která je předmětem sporu, kdy tuto uzavřel žalobce a [celé jméno žalobce], tedy došlo k nástupnictví ve věci. Je založena smlouva o postoupení pohledávky z 22.6.1999. Strany se vyjadřují, jednání je odročeno za účelem dalšího dokazování na 18.8.1999. Žalobce navrhuje 2.7.1999 výslech dalších svědků. Žalovaný se vyjadřuje 16.8.1999. Jednání se koná 18.8.1999, jsou slyšeni svědci, jednání je odročeno na 29.9.1999 za účelem dokazování. Žalobce se vyjadřuje 3.9.1999. Žalovaný navrhuje další svědky 16.9.1999. Jednání se koná 29.9.1999, je slyšen svědek, jsou čteny listinné důkazy, je připuštěna změna návrhu ohledně úroků z prodlení, a jednání je odročeno na 24.11.1999. Žalovaný se vyjadřuje 14.10.1999. Jednání se koná 24.11.1999, jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno na 1.12.1999 za účelem provedení dalšího dokazování. Ve spise je založen poté závěrečný návrh navrhovatele z listopadu 1999, dále vyjádření odpůrce k důkazům žalobce z 1.12.1999. Jednání nařízené na 1.12.1999 je odročeno. Dne 18.5.2000 se žalobce dotazuje, kdy bude nařízeno jednání další. Soud nařizuje jednání na 21.6.2000, toto jednání se koná, jsou provedeny další důkazy a ve věci je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku ze dne 21.6.2000 je založeno pod číslem listu 91. Soud tímto uložil žalovanému povinnost zaplatit 1 097 253,30 Kč s úrokem z prodlení a zamítl žalobu v části 165,5% úroku z prodlení z částky 1 097 253,30 Kč od 1.4.1995 do zaplacení. Dále byla žaloba zamítnuta v částce 48 433,80 Kč s příslušenstvím. Výrok I. nabyl právní moci 3.3.2003, výrok III. nabyl právní moci 24.8.2000. Žalobce se odvolává 15.8.2000, je vyzván soudem k zaplacení soudního poplatku usnesením ze 6.10.2000. Strany poté doručují soudu společné podání 7.11.2000, ve kterém uvádí, že uzavřely dohodu a navrhují, aby odvolání bylo vyřízení tak, že soud připustí žalobcovo zpětvzetí návrhu na zahájení řízení v rozsahu týkajícím se příslušenství pohledávky a řízení zastaví. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Olomouci 27.11.2000 Vrchní soud v Olomouci poté rozhodl 23.1.2003 usnesením na čl. 116 tak, že částečné zpětvzetí žaloby se připouští a zrušuje se tak prvoinstanční rozsudek ve výrocích II. a IV., tj. co do zamítnutí žaloby v požadavku na úhradu 165,5% úroku z prodlení z částky 1 097 253,30 Kč s tím, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci 3.3.2003. Soud poté kontaktuje 17.3.2003 právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] s tím, že bylo podáno odvolání a není mu známo, jak bylo ve věci rozhodnuto. Tento právní zástupce poté 29.4.2003 žádá o vyznačení doložek právní moci na rozsudku prvoinstančním z 21.6.2000 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003. Žádá tak přímo právní zástupce, neboť žalobce je ve vazbě. Spis je poté zapůjčen Okresnímu soudu v Novém Jičíně v červenci 2003. V únoru 2004 je žádáno jeho vrácení. Na soud se poté obrací [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobce s tím, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003 nebylo žalobci řádně doručeno, neboť tento byl ve vazbě, a žalobce hodlá usnesení napadnout žalobou pro zmatečnost. Vrchní soud poté předkládá věc Krajskému soudu v Brně 2.8.2004 spolu se žalobou pro zmatečnost. Tato se ve spise nenachází, dle poznámky ve spise byla vyňata a byla zapsána pod sp.zn. 1 Cm 327/2004. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Olomouci 2.8.2004 s tím, že se předkládá spis se žalobou pro zmatečnost původně na čl. 129, když je napadeno usnesení Vrchního soudu v Olomouci, čj. 7 Cmo 840/2000-116 z 23.1.2003. Vrchní soud v Olomouci poté vrací spis 20.12.2004 Krajskému soudu v Brně, neboť mu nepřísluší rozhodovat v prvním stupni o žalobě pro zmatečnosti. Poté následuje právě vyloučení věci pod sp.zn. 1 Cm 327/2004. Zapůjčení spisu poté žádá Okresní soud ve [obec] v roce 2005, tento jej vrací Krajskému soudu v Brně 20.9.2007. Spis poté žádá zapůjčit Vrchní soud v Olomouci 30.7.2009. Na soud se poté obrací [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přípisem z 26.1.2010 s tím, že žádá o doručení usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [číslo], a upozorňuje, že toto usnesení nikdy nenabylo právní moci. Dále uvádí, že usnesení je napadeno žalobou pro zmatečnost, kdy věc je projednávána Krajským soudem v Brně pod sp.zn. 1 Cm 327/2004, a opakovaně namítá, že toto není v právní moci, neboť nemohlo dojít k řádnému doručení žalobci, který byl ve vazbě. Ve věci rozhoduje Vrchní soud v Olomouci, usnesením z 6.10.2009 tak, že zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně z 9.2.2009, čj. 1 Cm 327/2004-210. Jedná se o prvoinstanční usnesení, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Vrchního soudu právě z 23.1.2003. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že předmětné usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003 skutečně právní moci nabýt nemohlo, neboť žalobce nebyl zastižen, tedy nenastala fikce doručení. Je třeba se znovu zabývat otázkou odvolání plné moci tehdejšímu právnímu zástupci. Soud poté sděluje 5.2.2010 žalobci, že mu usnesení vrchního soudu z 23.1.2003 nelze znovu doručovat, neboť mu již bylo doručeno, včetně doručení předchozímu právnímu zástupci [anonymizována tři slova] [příjmení] jakožto zástupce žalobce se poté obrací na soud 18.2.2010, kdy opakovaně zdůrazňuje, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003 není pravomocné, neboť nemohlo nikdy dojít k řádnému doručení žalobce právě pro ukončení právního zastupování předchozímu právnímu zástupci. Opakovaně tak [anonymizováno] [příjmení] žádá o doručení tohoto usnesení. Soud sděluje 15.9.2010, že předmětné rozhodnutí bylo doručeno žalobci, respektive k rukám jeho zástupce [anonymizována dvě slova], a že jej nelze znovu zasílat [anonymizováno] [příjmení]. Dne 7.10.2010 podává žalobce dovolání do usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003 a žádá o osvobození od soudních poplatků s tím, že přípisem ze 14.10.2010 právní zástupce žalobce sděluje, že tak bude na Nejvyšším soudu, aby se s otázkou řádného doručení napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z 23.1.2003 vypořádal, když se tento zástupce se soudem neshodne. Věc je předložena dovolacímu soudu 6.12.2010, věc je však vrácena 4.3.2011 s tím, že otázku včasnosti doručení a jeho řádnosti si musí vyřešit soud, který rozhodnutí doručoval. Krajský soud v Brně poté usnesením z 29.3.2011 rozhodl tak, že dovolání se odmítá. Žalobce proti tomuto podává odvolání 4.5.2011. Věc je předlo