10 C 25/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 430,7 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 2 430,7 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s odůvodněním, že žalovaná a žalobkyně uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 11. 6. 2020. Pojistné bylo splatné měsíčně. Žalovaná řádně a včas nehradila pojistné, byla vyzvána k úhradě dluhu spolu s upozorněním na možný zánik smlouvy, dluh i přesto neuhradila, proto pojistná smlouva zanikla ke dni 30. 11. 2020 pro neplacení pojistného. Celkem žalobkyně na dlužném pojistném požaduje zaplacení částky 2 430,7 Kč za období od 11. 8. 2020 do 30. 11. 2020. Dne 20. 1. 2022 žalobkyně žalované zaslala výzvu ke splnění dluhu. Žalovaná na svůj dluh do dnešního dne neuhradila ničeho. 2. Žalované byla ustanovena usnesením ze dne 8. 4. 2022 opatrovnice a ta se k věci vyjádřila 13. 5. 2022. Žalovaná nárok uplatňovaný žalobou neuznává. Žalovaná namítla, že ze založené pojistné smlouvy ze dne 11. 6. 2020 žádným způsobem nevyplývá totožnost osoby, která měla pojistnou smlouvu za žalovanou společnost uzavřít. Identifikační údaje podepisující osoby nejsou uvedeny ani v označení účastníků smlouvy ani na místě určeném k podpisu. K podpisu neztotožněné osoby není připojeno ani razítko žalované ani funkce podepisující osoby. Není tedy žádným způsobem prokázáno, že by pojistnou smlouvu uzavřela osoba oprávněná jednat za žalovanou a že by tedy právě žalované z pojistné smlouvy vůbec vyplývaly jakékoliv povinnosti. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby. 3. Žalobce podáním ze dne 12. 7. 2022 doplnil, že dne 28. 6. 2022 žalovaný uhradil 2 631 Kč, což započetl na jistinu (2 430,70 Kč) a ve zbytku 200,30 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení – ten činil od 12. 11. 2020 do 28. 6. 2022 částku 325,80 Kč, tedy zbývá na kapitalizovaném úroku k doplacení 125,50 Kč. 4. Výrokem I. soud řízení dle § 96 částečně zastavil v rozsahu, ve kterém vzal žalobce žalobu podáním z dne 12. 7. 2022 zpět, tedy do částky 2 631 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 6. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 11. 6. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla a na základě které byla žalovaná povinna hradit pojistné, první pojistné činilo 669 Kč měsíčně. Žalovaná řádně a včas neuhradila pojistné, byla zaslána upomínka ze dne 9. 10. 2020 a pojistná smlouva z důvodu neplacení pojistného zanikla ke dni 30. 11. 2020. Žalovaná dluží žalobkyni pojistné v částce 2 430,7 Kč. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu opakovaně, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2022. K námitce žalované soud uvádí, že tuto má soud za vyvrácenou úhradou jistiny dluhu ze strany žalované, ze které lze dovodit, že žalovaná smlouvu uzavřela a je jí vázána. 8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobkyně svou žalobou po žalované oprávněně domáhala zaplacení dlužného pojistného podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, včetně zákonného úroku z prodlení za období od 12. 11. 2020 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zbývající kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 125,50 Kč, který zůstal předmětem řízení, neboť dle § 2054 odst. 2 o.z. žalovaná úhradou jistiny uznala i důvodnost příslušenství takto uhrazené částky (žalovaná netvrdila v rámci svého vyjádření nic, co by toto vyvracelo). 9. Dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů; jejich výše byla určena v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. Relevantní je otázka úspěchu co do jistiny nároku a v této části bylo řízení zastaveno pro chování žalované po podání žaloby, přičemž žaloby byla podána důvodně. V souzeném případě proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za náklady právního zastoupení částku 1 452 Kč, která sestává z 4 úkonů právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění před podáním žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšné žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.