10 C 70/2021-107 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 7. 4. 2021 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 500 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně žalobce požadoval zaplacení částky 500 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobce byl stíhán pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku v jednočinném souběhu se zločinem poškození věřitele a žalobce obecně popisuje zásahy ve sféře cti a dobrého jména, soukromí a osobního života a zdraví. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 15. 7. 2021. Uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním žalovaná odmítla, neboť žalobce netvrdil a neprokázal konkrétní zásahy do osobnostní sféry, a to zejm. za situace, kdy bylo odvolacím soudem potvrzeno, že žalobce se skutku jednoznačně dopustil, ale tento není trestným činem, neboť žalobce se lživým tvrzením snažil legálně vyhnout vlastnímu trestnímu stíhání v souladu se zásadou, že nikdo není povinen obvinit sám sebe. Žalobci bylo jako zadostiučinění poskytnuto konstatování porušení práva stanoviskem ze dne 29. 6. 2021. 3. Z předběžného uplatnění nároku ze dne 5. 10. 2020 a stanoviska žalované ze dne 29. 6. 2021 má soud za zjištěné, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne 7. 10. 2020. 4. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne [datum rozhodnutí] usnesením PČR, [číslo jednací], o zahájení trestního stíhání pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věřitele dle § 222 odst. 1 písm. a), 3 písm. a) trestního zákoníku, ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 1. 11. 2018 podalo [anonymizováno] státní zastupitelství [anonymizováno] [část Prahy] k [název soudu]. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 10. 2019 uznán vinným. Proti odsuzujícímu rozsudku podal žalobce odvolání. Dne 10. 6. 2020 proběhlo veřejné zasedání, na kterém byl napadený odsuzující rozsudek zrušen rozsudkem [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a nově byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Řízení bylo pravomocně skončeno dnem 10. 6. 2020. 5. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze 7. 9. 2020 a ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce se od roku 2018 psychiatricky léčí v souvislosti s trestním řízením, neboť byl napjatý, měl poruchy spánku a trpěl úzkostnými stavy a byl skleslý, nemohl se soustředit a byl nevýkonný. Soud má rovněž ze zjištěné, že žalobci byla nasazena psychofarmaka, včetně antidepresiv a stav žalobce i přes ambulantní léčbu výrazně kolísal. Soud zjistil, že tento stav přetrvával u žalobce do konce trestního řízení, a žalobce se léčí i po jeho ukončení, když nadále užívá psychofarmaka. Ze zprávy [anonymizována tři slova] [obec] z 12. 3. 2021 soud zjistil, že stres, kterému byl žalobce vystaven, u žalobce vedl ke vzniku hypertenze, která přetrvává i v období po ukončení trestního stíhání. Z průvodek receptů ze dne 8. 12. 2021 má soud za zjištěné, že žalobce aktuálně nadále užívá léky určené k léčbě depresí, úzkosti a psychotických stavů. 6. Z odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že odvolací soud tímto zrušil rozsudek soudu prvé instance, tj. [název soudu] z 8. 10. 2019 a žalobce zprostil obžaloby. Z odůvodnění rozsudku tohoto odvolacího soudu soud zjistil, že odvolací trestní soud dospěl k závěru, že žalovaný skutek se stal a má formální znaky žalovaných trestných činů, včetně společenské škodlivosti, přičemž její výše dosahuje intenzity, která může být řešena pouze v rovině trestněprávní. Odvolací soud tak měl za zjištěné, že žalobce nepravdivě vypovídal v úmyslu nepravdivou svědeckou výpovědí se pokusit zajistit vyjmutí nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty a v úmyslu zabránit poškozeným se majetkově zhojit na jejím výtěžku. Dle závěru odvolacího soudu však v tomto jednání není možno spatřovat trestný čin, když žalobce se s ohledem na zásadu, že nikdo nemůže být nucen k sebeobviňování, dopustil těchto lživých výroků legálně v úmyslu ochránit sebe před odsouzením či stíháním pro další zločin, a to legalizace výnosu z trestné činnosti. 7. Z odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že po skutkové stránce tento trestní soud měl za vyvrácené tvrzení žalobce, že se nepodílel na financování koupě předmětných nemovitostí v [anonymizováno]. Toto bylo vyvráceno zejm. sděleními [právnická osoba] ze kterých se podává, že vklady dne 17.9.2009 ve výši 100 000 Kč, 16.12.2009 ve výši 254 233 Kč, 17.12.2009 ve výši 300 000 Kč, 18. 12. 2009 ve výši 100 00 Kč, 23. 12. 2009 ve výši 50 000 Kč, 6. 1. 2010 ve výši 60 000 Kč a 7.1.2010 ve výši 70 000 Kč na účet soudní exekutorky, která realizovala předmětnou dražbu, učinil žalobce, tj. pan [celé jméno žalobce], RČ [číslo], když žalobce jako vkladatel byl identifikován v bance jménem, příjmením a rodným číslem. Tedy po skutkové stránce měl prvoinstanční trestní soud za prokázané, že žalobce v postavení svědka dne 24. 10. 2016 při soudním jednání u [název soudu], vedeného ohledně vyloučení předmětných nemovitostí, jednoznačně lhal, resp. uvedl nepravdu, pokud tvrdil, že se na financování koupě předmětných nemovitostí nikterak nepodílel. Tato skutková zjištění pak měl za správně zjištěná i [název soudu], jak se podává z jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto byla zproštěna obžaloby [jméno] [příjmení], [datum narození], která byla v té době tchýní žalobce. [jméno] [příjmení] byla zproštěna obžaloby pro skutek spočívající v uzavření antidatované smlouvy o půjčce s paní [příjmení] ve výši 1 800 000 Kč za účelem lživého dokladování původu finančních prostředků na koupi nemovitostí v [obec], přičemž měla vědět o skutečném původu financí od žalobce (svého zetě), tj. o tom, že tyto finance mohou pocházet z jím páchané trestné činnosti. Z odůvodnění tohoto rozsudku soud zjistil, že tamní trestní soud neměl za prokázané, že by o trestním stíhání žalobce paní [příjmení] vůbec věděla, tedy ani nemohla chtít zakrýt případný výnos z jeho trestné činnosti. Dále soud zjistil, že tamní trestní soud nevyloučil, že finance na koupi nemovitostí mohly skutečně pocházet z půjčky od manželů [příjmení] a že antidatovaná smlouva mělo pouze zhojit nedostatek písemné formy tohoto kontraktu. Tamní trestní soud rovněž vyšel z toho, že žalobce se o stav kupovaných nemovitostí nezajímal, tento řešila jeho tehdejší manželka, což nasvědčuje tomu, že nemovitosti pro sebe přes jiné osoby nakupovat nechtěl. Z rozsudku zdejší soud nezjistil konkrétní zjištění ohledně původu financí na koupi předmětných nemovitostí v roce 2009, tamní trestní soud vyšel primárně z tohoto, že tamní obžalovaná o trestné činnosti žalobce nevěděla, tedy nemohla zakrývat jeho výnosy, a tedy nebylo třeba původ financí důkladněji zkoumat. 9. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzický osob soud zjistil, že žalobce byl rozsudkem [název soudu] z 22. 11. 2013 pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 5 a) trestního zákoníku, a to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání osmi let s tím, že byl [název soudu] - [anonymizováno] rozhodnutím z 25. 1. 2016 pod spisovou značkou [spisová značka] podmíněně propuštěn se zkušební dobou 7 let (do 25. 1. 2023). 10. Z usnesení [název soudu] z 25. 1. 2016, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce byl s právní mocí k 25. 1. 2016 podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu v délce trvání 8 let [název soudu] rozsudkem z 22. 11. 2013, ve spojení s rozsudkem [název soudu] z 29. 4. 2014, a to ve věci vedené prvoinstančně pod sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně bylo rozhodnuto tak, že byla žalobci stanovena zkušební doba v délce trvání 7 let, a vysloven dohled v délce trvání 4 let. 11. Soud ve věci neprovedl účastnický výslech žalobce, neboť právní zástupce žalobce vzal návrh na účastnický výslech žalobce na jednání konaném dne 7. 2. 2022 zpět s tím, že žalobce ve věci vypovídat nechce. 12. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těcht