12 C 219/2018-254 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 172 431 Kč coby odškodnění za průtahy procesní nečinnosti, dále odškodnění za diskriminaci šikanou zneužívající neprávního vzdělání žalobce v řízení o prodeji nemovitých majetků žalobce ve výši 60 000 Kč, a dále peněžité plnění ve výši 200 000 Kč coby náhrady újmy, a za zásah do osobnostních práv, kdy trestně právním jednáním soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak i nového exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy se tito exekutoři vědomě snažili připravit o majetek [jméno] [příjmení] coby vedlejší účastníci řízení. Žalobce namítal průtahy v řízení vedeném u [název soudu], sp.zn. [spisová značka]. Žalobce vymezil počátek běhu řízení od 9. 3. 2011, kdy mu bylo doručeno usnesení [název soudu] ze dne 17. 1. 2011 o nařízené exekuci, do dne 14. 12. 2017, tedy po dobu 81 měsíců. Žalobce nadto požadoval navýšení satisfakce na celkovou částku 172 431 Kč. 2. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021 soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby. V podání ze dne 27. 5. 2021 žalobce (opět nepříliš srozumitelně) doplnil svá tvrzení tak, že popsal průběh exekučního řízení vedeného na jeho majetek a postavil najisto, že se domáhá odškodnění za průtahy ve výši 172 431 Kč, dále náhrady nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč za diskriminaci, šikanu a zneužití nerovného postavení žalobce v části exekučního řízení, které se týkalo prodeje nemovitých věcí a nakonec náhrady nemajetkové újmy za zásah do práv žalobce za protiprávní jednání a nedůvodné zásahy do práv žalobce a paní [příjmení] ve výši 200 000 Kč. Žalobce uvedl, že částku 172 431 Kč nárokuje jako peněžité zadostiučinění za průtahy související s rozhodováním o zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví žalobce. Nejedná se tedy o návrh na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku celého exekučního řízení, ale pouze o náhradu za takzvaný dílčí průtah. Žalobce uvedl, že návrh na vyloučení nemovitých věcí z exekuce byl uplatněn již 27. 8. 2012, soudní exekutor o návrhu rozhodl dne 20. 8. 2014, o odvolání žalobce bylo rozhodnuto Krajským soudem v Plzni dne 16. 9. 2014 O dovolání žalobce bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem ČR dne 1. 4. 2015 Soudní exekutor návrhu žalobce vyhověl až dne 24. 3. 2017. Dále žalobce dne 11. 8. 2014 uplatnil návrh na zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí. O tomto návrhu bylo rozhodnuto Okresním soudem v Chebu až dne 11. 11. 2017. 3. Při jednání dne 2. 11. 2021 žalobce navrhl rovněž zohlednění délky kompenzačního řízení. Soud dále při jednání připustil rozšíření žaloby, kdy se žalobce nově domáhal zákonných úroků z prodlení z částky 172 431 Kč od 17. 8. 2018 do zaplacení. Při jednání byl žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k nárokům na náhradu újmy způsobenou průtahy v namítaném exekučním řízení tak, aby konkretizoval období tvrzených průtahů, za které se domáhá odškodnění, dále aby doplnil tvrzení, jaká konkrétní újma mu měla specifikovanými průtahy vzniknout. Dále byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k nároku ve výši 60 000 Kč za tvrzenou diskriminaci. 4. V podání ze dne 20. 12. 2021 žalobce doplnil a specifikoval časové období, které představuje průtah v namítaném řízení, a sice od 9. 3. 2011 do 14. 12. 2017, tj. 81 měsíců. Jedná se o období, jehož počátek je dán doručením exekučního příkazu ze dne 23. 2. 2011, č.j. [číslo jednací], žalobci, a konec je dán okamžikem, kdy bylo dne 14. 12. 2017 doručeno oznámení o zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí Katastrálnímu úřadu v [obec]. Žalobci tak měla vzniknout nemajetková újma v uvedené výši, která je založena dlouhodobou nejistotou žalobce týkající se zpeněžení jeho nemovitých věcí, což vedlo až k významnému zhoršení zdravotního stavu žalobce. K nároku na odškodnění za diskriminaci a šikanu ve výši 60 000 Kč žalobce uvedl, že nárok je odůvodněn postupem soudního exekutora, který rozhodoval ve věci prodejem nemovitých věcí žalobce za situace, kdy byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost a byl mu uložen trest zákazu činnosti, tedy výkonu funkce exekutora. Exekutor i soudy postupovaly nezákonným způsobem, porušovaly práva žalobce, diskriminaci a šikanu žalobce spatřuje rovněž v přehlížení procesních úkonů žalobce. 5. V podání ze dne 5. 1. 2022 žalovaná uvedla, že celé vymezené období od 9. 3. 2011 nemohlo být obdobím průtahu, když dne 9. 3. 2011 byl žalobci dle jeho tvrzení doručen exekuční příkaz postihující nemovité věci a návrh na zastavení exekuce byl podán až 11. 8. 2014. Navíc spolu s tímto příkazem byly žalobci doručeny i usnesení o zahájení exekuce a výzva k dobrovolnému plnění vymáhané povinnosti. Dle žalované rovněž způsob výpočtu požadovaného odškodnění naznačuje mechanismus, jakým se postupuje při odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, které však není použitelné při odškodňování pouze dílčích průtahů. Žalovaná dále uvedla, že žalobce odkázal na utrpěnou nejistotu v důsledku průtahů, což se opět pojí nikoli s odškodněním jiné újmy, způsobené konkrétními průtahy, nadto žalobce újmu nějak nespecifikoval. Žalovaná poukázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], v němž byl žalobce za nepřiměřenou délku řízení odškodněn ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobce však v souladu se závěry Nejvyššího soudu neodlišil následky, které měly v jeho sféře vzniknout jednotlivými průtahy od újmy vzniklé celkovou nepřiměřenou délkou řízení. Žalovaná dále poukázala na to, že předmětná exekuce byla vedena na majetek žalobce zákonně. Žalovaná též uvedla, že údajné ryze formální rozhodování v exekučním řízení nelze v kompenzačním řízení přezkoumávat, neboť zdejší soud není revizním. Nadto z postižení nemovitého majetku žalobce nelze dovozovat šikanózní ani účelové jednání exekutora. Žalobce se měl nápravy domáhat v rámci exekučního řízení, pokud nebylo o nějakém návrhu žalobce řádně rozhodnuto. Ve vztahu k nároku na odškodnění ve výši 200 000 Kč žalovaná uvedla, že zásah do majetkové sféry je chtěným a zamýšleným důsledkem exekuce, pramenícím z toho, že na povinném je vymáhána povinnost, kterou dobrovolně neplnil. V podání ze dne 12. 1. 2022 žalovaná uvedla, že požadavek na zadostiučinění za narušení vztahu s [jméno] [příjmení] byl již projednán v jiném řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. V podání ze dne 12. 1. 2022 žalovaná namítla překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k nároku ve výši 200 000 Kč. 6. Při jednání dne 15. 2. 2022 žalobce uvedl, že požaduje kompenzaci ve výši 200 000 Kč za nepřípustný zásah do osobnostních práv žalobce, který spočívá v narušení vztahu s [jméno] [příjmení], kdy bylo nezákonně a opakovaně usilováno soudní mocí připravit ji o majetek značné hodnoty, a to fotovoltaické elektrárny. Žalobce požadoval částku 200 000 Kč coby kompenzaci za újmu, spočívající v zásahu do osobnostních práv žalobce a následnými závažnými zdravotními komplikacemi, způsobenými nesprávným úředním postupem, který spočíval v krácení práv [jméno] [příjmení]. Z toho důvodu došlo ke zhoršení vzájemných vztahů mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], která vyčítala žalobci, že je za situaci zodpovědný. Zvlášť trýznivým způsobem nesl žalobce křivdu ze strany soudu a nesl tíhu svědomí vůči [jméno] [příjmení] proto, že ji uvedl do nejistoty, což mělo za následek, že žalobce v důsledku těžkého stresu (zejména ve spojení s [jméno] [příjmení]) vážně poznamenal zdravotní stav završený infarktem myokardu. <b>Skutková zjištění:</b> 7. Z nesporných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 11. 2. 2018, přípis žalované ze dne 16. 2. 2018 a stanovisko žalované ze dne 16. 7. 2018) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne 15. 2. 2018 uplatnil u žalované své nároky u žalované. 8. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. Soud má za nesporný průběh namítaného řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu, sp.zn. [spisová značka] (jak jej popsala žalovaná a rovněž na základě provedeného dokazování): exekuční řízení bylo zahájeno dne 28.12.2010 návrhem oprávněného [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova], [IČO] na základě exekučního titulu-rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. [číslo jednací], který nabyl vykonatelnosti dne 18.5.2010 a kterým bylo žalobci uloženo uhradit částku 467.793 Kč s přísl.; Dne 14.1.2011 k výzvě soudu oprávněný svůj návrh dopl