12 C 236/2021-88 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2021 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 170 002 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích (dále jen„ OS“) vedeného pod sp.zn. 17 C 309/2010. Zmíněné řízení bylo zahájeno žalobou podanou zdejším žalobcem dne 7. 6. 2010, dne 14. 10. 2020 ve věci rozhodl odvolací soud tak, že potvrdil zamítavý rozsudek OS, proti čemuž zdejší žalobce podal dne 5. 3. 2021 dovolání, o němž do podání této žaloby dosud nebylo rozhodnuto. Namítané řízení tak trvá již 9 let a 6 měsíců. Žalobce dále popsal tvrzené průtahy v namítaném řízení. V neposlední řadě žalobce uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne 4. 5. 2021, avšak žádosti dosud nebylo vyhověno. 2. V podání ze dne 7. 1. 2022 žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 4. 5. 2022 uplatnil svůj nárok ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Žalovaná zmíněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom smyslu, že celková délka namítaného řízení byla nepřiměřená, za což žalobci poskytla peněžité zadostiučinění ve výši 73 200 Kč. Žalovaná dále popsala průběh namítaného řízení a rovněž odůvodnila, jakým způsobem dospěla k výši poskytnutého zadostiučinění. 3. V podání ze dne 30. 1. 2022 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do částky 73 200 Kč. Žalobce dále nesouhlasil s krácením výše peněžitého zadostiučinění, k němuž přistoupila žalovaná. 4. Dne 14. 6. 2022 se konalo jednání, během něhož žalobkyně postavila najisto, že žalobce požaduje kromě zbývající jistiny rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 73 200 Kč od 5. 11. 2021 do 6. 1. 2022, kdy žalovaná dobrovolně zmíněnou částku uhradila. K částečnému zastavení řízení: 5. Podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 zmíněného ustanovení platí, že pokud ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, řízení bylo v daném rozsahu výrokem I. zastaveno. <b>Skutková zjištění:</b> 7. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 3. 5. 2021, přípis žalované z 5. 5. 2021, a stanovisko žalované ze dne 4. 1. 2022) vzal za prokázané, že se žalobce dne 4. 5. 2021 obrátil na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši a z důvodů uvedených v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované vzal soud dále za prokázané, že dle žalované v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce původního řízení, za což přiznala žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 73 200 Kč. 8. Soud má tak za prokázané, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) spočívající v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. projednávané věci Ministerstvo spravedlnosti). 9. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žalovaná dne 6. 1. 2022 odškodnila žalobce za nepřiměřenou délku namítaného řízení částkou 73 200 Kč (srov. též kopie výpisu z bankovního účtu právního zástupce žalobce). 10. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. 17 C 309/2010 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): Dne 7.6.2010 byla OS doručena žaloba zdejšího žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 53 958 Kč s příslušenstvím, kterou se žalobce domáhal vydání majetkového prospěchu, který měla původní žalovaná získat na úkor žalobce coby vlastníka nemovitostí. Dne 22.12.2010 OS vydal platební rozkaz. Dne 13.1.2011 podala žalovaná odpor proti platebnímu rozkazu. Usnesením z 20.1.2011 byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě. Dne 24.2.2011 se žalovaná vyjádřila ve věci. Dne 4.3.2011 bylo nařízeno jednání na 6.5.2011. Dne 15.3.2011 založil původní žalobce plnou moc. dne 6.5.2011 se žalobce vyjádřil ve věci. Dne 6.5.2011 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito na účelem připojení spisů jiných řízení. Dne 3.8.2012 žalobce sdělil, že nenavrhuje přerušení řízení, a to v reakci na přípis OS z 16.7.2012, zda s ohledem na průběh jiného řízení navrhují účastníci přerušení posuzovaného řízení. Ve spise je založena celá řada listinných důkazů, např. hospodářská smlouva, výpisy a přípisy katastrálnímu úřadu. Dne 15.8.2012 žalovaná navrhla přerušení řízení. Dne 24.9.2012 navrhla žalovaná vydání rozhodnutí o ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o.s.ř., tedy pro ustanovení obhájce. Dne 12.12.2012 žalobce urgoval nařízení jednání či další postup v řízení. Dne 3.1.2013 OS sdělil žalobci, že žalovaná požádala o ustanovení advokáta. Dne 21.1.2013 předložila žalovaná prohlášení o svých majetkových a osobních poměrech. Dne 24.7.2013 se žalovaná vyjádřila k dotazu soudu ohledně žádosti o ustanovení advokáta. Dne 14.1.2014 žalobce urgoval nařízení jednání ve věci. Usnesením z 9.4.2013 OS přerušil řízení do pravomocného skončení řízení sp.zn. 10 C 41/2009. Dne 24.4.2014 se žalobce odvolal proti usnesení o přerušení řízení. Dne 14.5.2014 požádala žalovaná o prodloužení lhůty k vyjádření se k odvolání žalobce. Dne 2.6.2014 žalovaná doplnila své vyjádření k odvolání žalobce. Dále návrh na spojení věci, a uplatnila námitku podjatosti odvolacího soudu. Dne 11.6.2014 byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne 1.8.2014 žalobce urgoval odvolací soud k dalším krokům v řízení. Usnesením z 25.11.2014 bylo napadené usnesení OS o přerušení řízení z 9.4.2013 zrušeno a věc byla vrácena zpět. Dne 1.12.2015 žalobce urgoval OS, aby učinil další kroky, aby nevznikaly průtahy. Dne 4.12.2015 bylo nařízeno jednání na 23.2.2016. Dne 23.2.2016 se ve věci konalo jednání, během něhož žalovaná uvedla, že netrvá na svém podání z 24.9.2012, ve kterém požádala o ustanovení právního zástupce, a jednání bylo bez dalšího odročeno na za účelem vypracování písemného znaleckého posudku ke stanovení obvyklého nájemného za užívání předmětného pozemku v rozhodném období. Dne 22.4.2016 navrhl žalobce zproštění i [právnická osoba] o povinnosti vypracovat znalecký posudek. Dne 26.4.2016 bylo nařízeno jednání na 17.5.2016. Dne 17.5.2016 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání si od žalované konkrétních námitek vůči vypracovanému znaleckému posudku. Dále ve spise založeno vyjádření žalované doručené 1.8.2016. Usnesením z 23.9.2016 OS ustanovil Znalecký ústav [anonymizována dvě slova] k uložení povinnosti zpracovat znalecký posudek. Dne 28.9.2016 se k tomuto ustanovení vyjádřil znalec, respektive zástupce znaleckého ústavu v tom smyslu, že již pro stejné účastníky zpracovával znalecký posudek jiný. Dne 3.10.2016 podal žalobce námitku proti ustanovení Znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova]. Dne 10.10.2016 se žalovaná odvolala proti výroku III. usnesení OS z 23.9.2016 o povinnosti zaplatit zálohu na zpracování znaleckého posudku. Dne 13.4.2017 byli účastníci předvolání k jednání před odvolacím soudem na 12.6.2017. Dne 22.6.2017 žalovaná podala návrh na vydání rozhodnutí o ustanovení advokáta. Dne 19.6.2017 se konalo jednání ve věci u odvolacího soudu a jednání bylo odročeno na 31.7.2017 za účelem vyčkání důkazních návrhů ze strany žalované. Usnesením z 28.6.2017 bylo přerušeno do rozhodnutí o dovolání ve věci vedené u OS pod sp.zn. 10 C 41/2019. Dne 26.6.2017 bylo nařízeno jednání na 27.6.2017. Dne 13.7.2017 se odvolal původní žalobce proti usnesení OS o přerušení řízení z 28.6.2017. Dne 17.8.2017 žalovaná požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se k odvolání, a dne 30.8.2017 se vyjádřila ve věci. Dne 19.6.2017 se konalo další jednání, které bylo přerušeno za účelem porady senátu o dalším postupu, a následně bylo jednání odročeno na 31.7.2017 za účelem vyčkání důkazních návrhů ze strany účastníků. Dne 7.4.2017 žalobce doplnil své vyjádření. Dne 18.12.2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání. Usnesením z 30.1.2018 odvolací soud zrušil napadené usnesení OS z 28.6.2017, respektive jej změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Dne 30.7.2018 se žalovaná vyjádřila ve věci. Následně byli účastníci předvoláni k jednání na dne 31.7.2018, kdy se jednání konalo, respektive bylo konstatováno, že se nedostavil žádný z účastníků, a jednání bylo odročeno na 4.9.2018 za účelem nového obeslání účastníků. Dne 16.8.2018 požádal původní ž