12 C 45/2020-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 000 000 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Žalobce uvedl, že u [název soudu] (dále jen„ OS“) bylo proti němu vedeno trestní řízení pod sp.zn. [spisová značka], v němž bylo rozsudkem ze dne [datum] rozhodnuto dle § 226 písm. c) tr. ř. tak, že se žalobce zprošťuje obžaloby, a to pro skutek, že dne [datum] sdílel z IP adresy v síti [anonymizováno] pornografický videosoubor zobrazující sex s dítětem, v důsledku čehož došlo k nekontrolovanému rozmnožování, užívání a sdělování veřejností, v čemž byl dle obžaloby spatřován zločin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Trestní stíhání bylo zahájeno na základě usnesení Policie ČR ze dne [datum]. Žalobce, který byl dosud netrestaným, tak byl postaven před soudní senát a byl reálně vystaven hrozbě trestu odnětí svobody v délce trvání 2 až 6 let. Žalobce dále v žalobě zdůraznil, že věc byla pravomocně ukončena ve vztahu k uvedenému skutku vyhlášením rozhodnutí, neboť se všechny strany odvolání na místě po jeho vyhlášení vzdaly. Žalobce již v přípravném řízení namítal, že v dané věci nedošlo k řádnému přezkoumání podstatných okolností případu a že je vystaven zjevnému účelovému ponižujícímu trestnímu řízení, aniž by bylo postupováno ve světle zásady zjištěné skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zásady hodnocení důkazy a zásady presumpce neviny. Ze strany nekompetentních policistů byly vytvářeny smyšlené teorie. Od zahájení trestního stíhání byl žalobce vystaven šikaně, lžím a vykonstruovaným fabulacím ze strany policistů, kteří prováděli protizákonné úkony a vytvářeli na žalobce nátlak. Žalobce byl donucován k psychiatricko sexuologickému vyšetření, což shledává naprosto nepřípustným. Žalobce dále uvedl, že neustálá hrozba v podobě odsouzení za skutek, který nespáchal, poškození cti, ovlivnění soukromého a profesního života, kdy neustálé myšlenky na probíhající trestní stíhání a následné soudní projednání zasáhlo žalobce i jeho rodinu. Žalobce namísto toho, aby se věnoval rodině a pracovní činnosti, tak myslel na trestní stíhání, což neblaze zasáhlo do klidného rodinného soužití. Žalobce dále uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované žádostí ze dne [datum], do dne podání žaloby však žalovaná nerozhodla. 2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Žalovaná v reakci na tvrzení žalobce, že došlo k pravomocnému skončení řízení ve vztahu ke skutku, pro nějž byl žaloby zproštěn, došlo k pravomocnému skončení řízení dne [datum], pročež žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Žalovaná dále uvedla, že čistě z formálního hlediska lze dovodit, že ve vztahu ke skutku, pro který byl žalobce obžaloby zproštěn, tak je ve věci dán odpovědnostní titul, spočívající v nezákonném rozhodnutí. Zároveň žalovaná uvedla, že jelikož byl žalobce stíhán pro další jednání, v němž byl spatřován v podstatě stejný trestný čin, to je výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií dle § 192 trestního zákoníku, tak byl byť ve vztahu k jinému skutku žalobce pravomocně uznán vinným. Již z uvedeného důvodu dle žalované není z morálního hlediska satisfakce možná. Žalobce byl v předmětném trestním řízení stíhán pro vícero jednání, které bylo kvalifikováno jako trestný čin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií dle § 192 trestního zákoníku, přičemž z části (jednoho ze dvou skutků) byl pravomocně uznán vinným. Ve vztahu k druhému skutku byl zproštěn obžaloby. Žalobce se tedy dopustil trestné činnosti proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Délka trestního řízení byla dle žalované přiměřená, žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby. 3. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že jeho žalobní tvrzení, že po vyhlášení rozhodnutí před soudem I. stupně se všechny strany vzdaly práva k podání opravného prostředku, není v souladu s objektivní pravdou. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] totiž vyplývá, že opravného prostředku se vzdala toliko státní zástupkyně, přičemž obžalovaný si ponechal lhůtu k případnému opravnému prostředku. Zprošťující část rozsudku tedy nenabyla právní moci okamžikem vyhlášení, nýbrž až uplynutím odvolací lhůty, což se nestalo dříve než [datum], kdy byl rozsudek OS doručen obhájci žalobce. Žalobce proto opravil svá tvrzení, že věc byla pravomocně skončena k výše uvedenému skutku uplynutím lhůty pro odvolání, což se nestalo dříve než [datum]. 4. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož byl žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě, kdy měl žalobce konkretizovat, jaká konkrétní újma mu trestním stíháním pro skutek, pro který byl zproštěn obžaloby, vznikla. Dále byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů v tom smyslu, že nemajetková újma vznikla žalobci pouze v důsledku trestního stíhání za zmíněný skutek, pro nějž byl obžaloby zproštěn, přičemž měl zohlednit skutečnost, že byl stíhán i za další obdobný skutek, pro který byl pravomocně odsouzen. Při jednání dále žalobce postavil najisto, že se domáhá pouze zadostiučinění nemajetkové újmy, způsobené trestním stíháním, nikoli nepřiměřenou délkou řízení. 5. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že došlo k zásahům do jeho domovní svobody na základě příkazu k provedení domovní prohlídky ze dne [datum], přičemž z příkazu se nepodává to, co bylo tvrzeno v odůvodnění příkazu k domovní prohlídce, a sice že IP adresa je v plném rozsahu užívána žalobcem. Z materiálu policie se totiž podává, že se jedná o IP adresu [právnická osoba] [anonymizováno]. Právní úkony trestního řízení tedy byly vedeny proti žalobci neoprávněné, neboť nic nenasvědčovalo tomu, že by to byl on, kdo se trestné činnosti dopouští. Pokud by policejní orgán konal dle faktů, nikoli dle ničím nepodložených domněnek, nebylo by vůbec trestní stíhání žalobce zahájeno, neboť by nemohlo dojít k vydání příkazu k domovní prohlídce, kdy bylo nalezeno 20 DVD nosičů, které žalobce nikdy neměl v ruce. Na podporu svých tvrzení, že žalobce nemá nic společného s dětskou pornografií, se podrobil znaleckému zkoumání v psychiatricko sexuologické oblasti, přičemž výsledek jednoznačně hovoří o tom, že žalobce není osobou orientovanou ve vztahu k dětské pornografii. Žalobce rovněž uvedl, že to, za co byl v konečném důsledku odsouzen, nebylo v řízení prokazováno. V důsledku trestního řízení, opřeného o vágní znalecké posudky, žil žalobce po celou dobu trestního řízení, po dobu 5 let, v úzkosti a strachu z odsouzení k mnohaletému vězení za skutek, který nespáchal. Žalobce utrpěl trauma a po celý život si ponese stav naprosté bezmoci proti činnosti nekompetentního policejního orgánu. V důsledku trestního řízení došlo k rozvrácení života žalobce a jeho rodiny, vyvolání nejistoty, stresu a pocitu nespravedlnosti. Mezi žalobcem a jeho družkou došlo k narušení soužití, jež se projevovalo hádkami z důvodu obav o budoucnost. Průběh vyšetřování, během něhož byli výslechům podrobeni všichni zaměstnanci žalobce, jej před nimi dehonestovalo. Současně bylo prováděno šetření v rámci pracovní činnosti jeho družky v jejím zaměstnání, což bylo zjevně neúčelné. Žalobce se uzavřel do sebe, nevychází ani ven, nevyhledává lidskou společnost, byť se pře policejním zásahem jednalo o společenského člověka. 6. Při jednání dne [datum] žalobce postavil najisto, že se domáhá odškodnění pouze na základě nezákonného trestního stíhání, přičemž nenamítá provedení domovní prohlídky jako samostatný odpovědnostní titul. Skutková zjištění: 7. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobce adresovaná žalované, ze dne [datum] s podacím razítkem značícím doručení žalované dne [datum], přípis žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu újmy z důvodu uvedeného v žalobě. 8. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. Ze spisu vedeného u OS pod sp.zn. 29 T 188/2016 soud zjistil následující skutečnosti: Usnesením policie ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání zdejšího žalobce pro zločin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v tam vymezeném časovém období dne