14 C 102/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nedoplatek na příspěvku vlastníka motorového vozidla [registrační značka], které bylo v období od 10. 7. 2019 do 9. 10. 2019, v období od 10. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a dále v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 provozováno bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ačkoli žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě povinného pojištění ve výši 8 556 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním nároku ve výši 300 Kč dopisem ze dne 26. 3. 2020, k úhradě povinného pojištění ve výši 10 602 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním nároku ve výši 300 Kč dopisem ze dne 3. 9. 2020, k úhradě povinného pojištění ve výši 11 253 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním nároku ve výši 300 Kč dopisem ze dne 5. 11. 2020, žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl zapsaný v registru vozidel jakožto vlastník motorového vozidla – osobní automobil s s objemem válců nad 2500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Toto vozidlo v období od 10. 7. 2019 do 9. 10. 2019, v období od 10. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzev k úhradě včetně dodejek bylo prokázáno, že žalovaný byl dopisem ze dne 26. 3. 2020 vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 8 856 Kč za 92 dnů, kdy nebylo vozidlo pojištěno se sazbou 93 Kč á den, tj. 8 556 Kč, a za náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; dopisem ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 10 602 Kč za 114 dnů, kdy nebylo vozidlo pojištěno se sazbou 93 Kč á den, s tím, že pokud nebude uvedená částka ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalobkyně nárokovat také náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč; a dále byl žalobce dopisem ze dne 5. 11. 2020 vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 11 253 Kč za 121 dnů, kdy nebylo vozidlo pojištěno. Splatnost příspěvku spolu s náklady nastala 60. den po doručení výzvy žalovanému. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě opakovaně vyzýván před podáním žaloby. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoPOPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 ZoPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedené motorové vozidlo v období od 10. 7. 2019 do 9. 10. 2019, v období od 10. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a dále v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) ZoPOPV bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 ZoPOPV a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOPV (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 93 Kč za den bez sjednaného pojištění. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOPV rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 Kč za každé období bez sjednaného pojištění. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala v souladu s § 4 odst. 7 ZoPOPV 60. den po doručení výzvy žalovanému. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 217 Kč a náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 504 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 4 121 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Soud dále rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni dle § 10 odst. 1 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), dle kterého soud vrátí přeplatek na poplatku z účtu soudu, jestliže na poplatku bylo zaplaceno více, než činila poplatková povinnost. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované jistiny ve výši 30 411 Kč, soudní poplatek za podaný elektronický platební rozkaz tedy činí částku ve výši 1 217 Kč. Žalobkyně však byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 253 Kč, pročež soud rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 36 Kč (výrok III.).