14 C 66/2019-405 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedených Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 23 E 1244/95 (částky 80 000 Kč), pod sp.zn. 23 E 339/2012 (částky 40 000 Kč), Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 35 E 36/2013 (částky 85 000 Kč) a Okresním soudem v Berouně sp.zn. 4 E 15/2013 (částky 70 000 Kč). Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že předmětem zmíněných řízení byl výkon rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum], č.j. [osobní údaje žalobce] 236, kterým byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit [anonymizována tři slova], [obec], částku 44 000 Kč s příslušenstvím. Řízení o výkon tohoto rozhodnutí bylo původně vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. 23 E 1244/95 a v jeho průběhu došlo k postoupení pohledávky z původního oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], na [anonymizováno] [obec], s. p., a následně na žalobce, který svůj vstup do řízení navrhl dne [datum], přičemž o jeho návrhu bylo rozhodnuto až usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením tohoto soudu ze dne [datum] pak bylo dané vykonávací řízení rozděleno a vyloučeno do dalších tří samostatných řízení, přičemž dvě z nich byla postoupena usnesením soudu ze dne [datum] jiným soudům, a to Okresnímu soudu v Berouně a Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 35 E 36/2013 bylo pravomocně skončeno dne [datum], řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 23 E 1244/95 skončilo pravomocně téhož data, řízení vedené před týmž soudem pod sp.zn. 23 E 339/2011 skončilo dne 22. 3. 2018 a řízení vedené Okresním soudem v Berouně pod sp.zn. 4 E 15/2013 pravomocně skončilo dne 14. 3. 2018. Důvodem skončení těchto řízení bylo zpětvzetí návrhu žalobcem, který s povinným [jméno] [příjmení] (právním nástupcem po zemřelé [jméno] [příjmení]) uzavřel v lednu 2018 dohodu o narovnání. Žalobce má za to, že ve všech těchto docházelo k nesprávnému úřednímu postupu, průtahům, které zapříčinily nepřiměřenou délku posuzovaných řízení. Ode dne postoupení pohledávky na žalobce do dne pravomocného skončení všech řízení o výkon rozhodnutí uplynulo období 8 let. Tato doba je podle názoru žalobce enormně dlouhá s ohledem na to, že se jedná o vykonávací řízení, v němž se právo nenalézá, ale toliko se zajišťuje splnění povinnosti uložené předchozím soudním rozhodnutím, odhlédnuto od skutečnosti, že vykonávací řízení započalo již dne [datum]. 2. Ke složitosti řízení žalobce uvedl, že dané řízení nepovažuje za skutkově, hmotně, právně či procesně jakkoliv složité, zejména, že by takováto složitost ospravedlňovala celkovou délku posuzovaných řízení. Žalobce se pak na délce řízení žádným způsobem nepodílel. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci v rámci řízení, žalobce Obvodnímu soudu pro Prahu 2 vytkl, že Městský soud v Praze opakovaně rozhodnutí tohoto soudu pro jeho vady rušil a věc vracel k novému projednání, což se samozřejmě podílelo na délce řízení. Okresní soud v Berouně, který řízení o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zahájil dne [datum], nenařídil výkon rozhodnutí po celou dobu trvání tohoto řízení až do samotného zastavení, což svědčí o laxním přístupu. Pokud jde o činnost Obvodního soudu pro Prahu 7 v souvislosti se zjištěním ceny nemovitosti, tento ustanovil znalce k ocenění nemovitosti až v roce 2011, i když již v roce 2011 byla tato nemovitost ve vlastnictví povinného [jméno] [příjmení]. Význam předmětu řízení pro žalobce, žalobce hodnotil jako vyšší s ohledem na skutečnost, že výše celkové částky pohledávky žalobce, nebyla zanedbatelná, když sice dne [datum] došlo povinným [jméno] [příjmení] k uhrazení částky ve výši 43 764 Kč (jistina), avšak celková výše dlužné částky s příslušenstvím k tomuto datu činila cca 170 000 Kč. S uhrazením této částky došlo ke snížení jistiny na částku 236 Kč, avšak předmětem vykonávacího řízení bylo i příslušenství, které zanedbatelné nebylo. 3. Žalobce také doplnil, že újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení mu vznikala již od data [datum], kdy podal návrh na vstup do vykonávacího řízení, ačkoliv v té době ještě nebylo rozhodnuto o jeho účastenství v řízení (o kterém bylo rozhodnuto až na základě usnesení ze dne [datum]). Žalobce však již před touto dobou měl jako jediný zájem na uspokojení dané pohledávky, neboť původní věřitel pohledávky, pohledávku na žalobce již v roce 2006 postoupil, a o řízení neměl žádný zájem. V podstatě by tak nastala situace, že ani původnímu oprávněnému a ani žalobci jako následnému oprávněnému by nevznikla nemajetková újma, neboť původní oprávněný již nebyl vlastníkem předmětné pohledávky a nemajetková újma by nevznikla ani žalobci (ačkoliv tento již byl vlastníkem předmětné pohledávky), avšak ještě nebylo rozhodnuto o jeho účastenství ve vykonávacím řízení, což je situace nelogická. Žalobce proto očekával, že o jeho procesním nástupnictví bude co nejrychleji rozhodnuto, aby mohl v řízení aktivně vystupovat. Žalobce také v rozhodné době čerpal bankovní úvěr k uspokojení bytové potřeby své a své rodiny a potřeba splácení tohoto úvěru byla spojena s nemalými náklady. Žalobce měl za to, že bude částečně z vymožené pohledávky hradit hypoteční úvěr. Význam předmětu řízení pro žalobce, proto nelze bagatelizovat a lze jej považovat minimálně za standardní. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil dne [datum] u žalované. 4. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně dne [datum] nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši 275 000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky vykonávacích řízeních vedených před Obvodním soudem pro Prahu. 7 pod sp. zn. 23 E 1244/95 a pod sp. zn. 23 E 339/2012, před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 35 E 36/2013 a před Okresním soudem v Berouně pod sp. zn. 4 E 15/2013. Žalovaná dále zkonstatovala stručně průběhy jednotlivých řízení a dospěla k závěru, že ani v jednom z posuzovaných řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tedy k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobce vstoupil do řízení v postavení oprávněného dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o připuštění jeho vstupu do řízení. Až od tohoto okamžiku lze posuzovat dobu rozhodnou pro nárok na náhradu nemajetkové újmy, a to v řízení o výkonu rozhodnutí prodeje movitých věcí. Co se týká dalších navržených způsobů výkonu rozhodnutí má žalovaná za to, že u nich počala rozhodná doba běžet až od chvíle, kdy bylo provedení výkonu rozhodnutí těmito způsoby navrženo, tedy ode dne [datum]. Soud se nejprve neúspěšně pokoušel sepsat postižené movité věci povinného, poté žalobce jakožto oprávněný navrhl nařízení výkonu rozhodnutí dalšími způsoby. Soud, u něhož probíhalo původní řízení, nejprve jednotlivé způsoby výkony rozhodnutí vyloučil k samostatnému projednání a následně u návrhu na prodej nemovitostí vyslovil místní nepříslušnost. V rámci řízení bylo také nutné posoudit návrhy povinného na zastavení výkonu rozhodnutí a přiměřenost nařízení výkonu rozhodnutí s ohledem na výši vymáhané pohledávky a i vzhledem k tomu, že povinný oprávněnému pohledávku částečně uhradil. Soudy, u nichž probíhala vyloučená řízení, musely také zjišťovat stav řízení u původního soudu. Ohledně významu řízení pro žalobce žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 30 Cdo 1597/2014 a sp.zn. 30 Cdo 3583/2013, kdy dané závěry lze použít i na případ žalobce, který ve veřejné dobrovolné dražbě vydražil pohledávku za povinnou, o níž se vedl neúspěšný výkon rozhodnutí již od roku 1995. Povinná navíc zemřela a mohlo být tedy žalobci zřejmé, kdo bude jejím právním nástupcem a zda bude možné takovou pohledávku uspokojit. Žalovaná také připomněla, že od počátku roku 2014 byla již vymáhána toliko jistina ve výši 236 Kč z původní jistiny 44 000 Kč, tedy tato výše neodpovídá významu řízení pro žalobce a tento by se měl odvíjet od výše vymáhané pohledávky. 5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 26. 11. 2020, č.j. 14 C 66/2019-261, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 136 500 Kč s příslušenstvím, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v převyšující části co do 138 500 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 37 026 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok III.). Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 6. 2021, č.j. 72 Co 147/2021-314, rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že jednak soud prvého stupně překročil žalobní návrh, když nerespektoval, že žalobce požadoval za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou obou řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 7 částku v celkové výši 120 000 Kč, a dále se nezabýval skut