17 C 68/2020-268 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou po všech doplněních na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 700 000 Kč, která jí měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [okres], Obvodní oddělení [obec] (dále též jen„ policejní orgán“), sp. zn. KRPE [číslo] ve věci trestního oznámení podaného dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí id. 1/3 lesního pozemku parc. [číslo] který se nachází v [katastrální uzemí], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy (dále též jen„ dotčený pozemek“). Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto kupující, se [jméno] [příjmení], jakožto prodávajícím, kupní smlouvu k id. 2/3 dotčeného pozemku. [jméno] [příjmení] následně nechal celou lesní plochu, vč. id 1/3 ve vlastnictví žalobkyně, neoprávněně vykácet. [jméno] [příjmení] byl pouze„ formálním vlastníkem“ id. 2/3 dotčeného pozemku, zatímco vlastnická práva (a stejně tak vykácení lesa) vykonával [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně si v návaznosti na vykácení její id. 1/3 lesa v minulosti nárokovala po p. [jméno] [příjmení] a p. [jméno] [příjmení] zaplacení náhrady škody ve výši 400 000 Kč, a to v řízení před Městským soudem v Brně, vedeném pod sp. zn. 54 C 404/2014. Předmětné řízení bylo pravomocně skončeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2019, č. j. 54 C 404/2014-444, kterým soud schválil smír, dle kterého se [jméno] [příjmení] zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 150 000 Kč. Nesprávný úřední postup orgánu veřejné moci, žalobkyně spatřovala v postupu policejního orgánu v rozporu se zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen„ zákon o PČR“). Žalobkyně se v návaznosti na popsané události dne [datum] dostavila k policejnímu orgánu, kde podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže dle § 205 trestnho zákoníku nebo trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku. Žalobkyně informovala policejní orgán o všech podstatných skutečnostech daného případu. Ve stejný den, tj. [datum], se na policejní orgán dostavil rovněž soused žalobkyně, [příjmení] [příjmení], na jehož pozemku byla jednáním [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rovněž způsobena škoda neoprávněným kácením lesa, přičemž rovněž došlo k odcizení dřeva a jeho složení v prostorech pod lesem, jak tomu bylo i v případě žalobkyně. Policejnímu orgánu tuto skutečnost potvrdil následně i samotný [jméno] [příjmení] dne [datum] při podání vysvětlení. V této situaci měl tedy policejní orgán k dispozici všechny podstatné informace a okolnosti případu, tj. že žalobkyně je spoluvlastnicí id. 1/3 vykáceného lesa, že byla lesní plocha vykácena neoprávněně a bez vědomí žalobkyně, a že nezákonně vytěžené dřevo je stále složeno v blízkosti lesa. Navzdory tomu, že si byl policejní orgán výše uvedených skutečností prokazatelně vědom, neprovedl zajištění věci (vytěženého dřeva), ani neučinil žádné jiné kroky, aby předešel dalšímu vzniku škody na majetku žalobkyně a [jméno] [příjmení] skrze prodej vytěženého dřeva. Tento postup je dle názoru žalobkyně nesouladný s § 2 ve spojení s § 10 odst. 1 zákona o PČR. Policejní orgán však v situaci, kdy mohl předejít vzniku další škody na majetku žalobkyně, ničeho nečinil, a dle názoru žalobkyně tak nesplnil svou zákonnou povinnost dle § 10 odst. 1 zákona o PČR. Nezajištěním vytěženého dřeva a nevydáním jeho id. 1/3 k rukám žalobkyně se dále policejní orgán dopustil porušení § 34a odst. 7 zákona o PČR. Porušení § 34a odst. 7 zákona o PČR lze také dovozovat ze skutečnosti, že policejní orgán sice žalobkyni skutečně odkázal na občanskoprávní řízení, avšak nesplnil druhou podmínku daného ustanovení, tj. věc nezajistil a neuložil ji do úschovy soudu. Ke vzniklé škodě žalobkyně uvedla, že tu lze vyčíslit jako obvyklou tržní cenu vytěženého dřeva, které bylo ve spoluvlastnictví žalobkyně, tj. id 1/3 vytěženého dřeva, které bylo po vytěžení neoprávněně vydraženo blíže neurčené osobě, přičemž žalobkyně ji odhadla na 400 000 Kč, kdy současně navrhla, aby soud ustanovil za tímto účelem znalce. V souvislosti s nesprávným úředním postupem policejního orgánu se žalobkyně dále domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu 300 000 Kč, spočívající v duševních útrapách, které žalobkyně jako důchodkyně prodělává v důsledku škodné události, nevhodného až šikanózního postupu policejního orgánu při podání trestního oznámení, následného nepřetržitého jednání se soudy a policejními orgány, jakož i v důsledku částečného suplování činnosti policejních orgánů v důsledku jejich absolutní pasivity. Tato činnost a neustálý stres ze soudních řízení žalobkyni značně duševně vyčerpává a představoval a představuje pro ni znatelné omezení jejího běžného života a zásah do jejího přirozeného práva na duševní pohodu. Žalobkyně vedle pokročilého věku zdůraznila svůj velmi špatný zdravotní a duševní stav, který je dále zhoršován pokračujícím soudním sporem, jehož průběhem je žalovaná dennodenně ovlivňována jak v majetkové, tak duševní rovině. 2. Žalovaná namítla, že ve věci není dán odpovědnostní titul zakládající odpovědnost státu za vzniklou škodu, přičemž poukázala i na to, co tvrdí sama žalobkyně, tedy se již domohla v rámci soudního smíru u Městského soudu v Brně od [jméno] [příjmení] částky 150 000 Kč coby náhrady majetkové újmy za vykácené dříví. Ohledně uplatněné nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení a učinila sporným její vznik i výši. Dle žalované započala promlčecí lhůta žalobkyni běžen dne [datum], tedy v den následující poté, co se dozvěděla o vykácení dříví v lese, jehož je z 1/3 spoluvlastnicí. Dle žalované jsou uplatněné nároky nepřezkoumatelné a zůstávají pouze v obecné rovině tvrzení. Tvrzený nesprávný postup policejního orgánu nelze považovat za nesprávný úřední postup, neboť žalované nepřísluší přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud neprovedl dokazování navrženým znaleckým posudkem ke stanovení ceny vytěženého dříví, účastnickým výslechem žalobkyně a spisem Městského soudu v Brně, sp.zn. 54 C 404/2014 pro jejich nadbytečnost. Všechny tyto důkazy by bylo na místě provádět v procesní situaci, kdy by soudem byl shledán přinejmenším odpovědnostní titul, tedy nesprávný postup policejního orgánu při prověřování trestního oznámení žalobkyně. Soud tedy provedl dokazování všemi navrženými důkazy potřebnými pro objasnění, zda ve věci je dán odpovědnostní titul státu. 4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. 5. Z dozorového spisu Okresního státního zastupitelství ve [obec] sp.zn. 1 ZN 78/2014 soud zjistil následující: Z vložené kopie policejního spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [okres], Obvodní oddělení [obec], sp. zn. KRPE [číslo], vyplývají následující skutečnosti: Dne [datum] podala žalobkyně trestní oznámení ve věci podezření na podvod a krádež datované dne [datum]. Dále přiložena Kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], jako kupujícím, kde předmětem je pozemek parcelní [číslo] o výměře 4 290 m2, druh pozemku lesní pozemek, [katastrální uzemí], na LV [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], ze dne [datum]. Dále návrh na vklad práva do katastru nemovitostí doručený Katastrálnímu úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, dne [datum]. Dále výpis z katastru nemovitostí k datu [datum] pro [list vlastnictví]. Dne [datum] byl policejním orgánem sepsán úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále je založen úřední záznam ze dne [datum] o tom, že se dne [datum] osobně dostavil na policejní orgán v [obec] pan [příjmení] [příjmení], ten při podání vysvětlení uvedl, že se mu podařilo zjistit, že sousední lesní porost koupil nějaký pan [příjmení], který poté byl policejním orgánem ztotožněn. Dále v tomto úředním záznamu konstatováno, že dne [datum] se dostavila na policejní orgán v [obec] paní [celé jméno žalobce], která uvedla, že za ní byl pan [příjmení] a informoval jí o tom, že bylo káceno dřevo v lese, který patřil [anonymizováno]. Dále k věci uvedla, že by měla být majitelkou ideální třetiny tohoto lesa. Zjistila, že v lese bylo káceno, ale není schopná uvést, kde konkrétně. Paní [celé jméno žalobce] byla poté ztotožněna. Dále z úředního záznamu vyplývá, že inspektor Policie kontaktoval [jméno] [příjmení], a to telefonicky dne [datum], který k věci uvedl, že si je vědom toho, že koupil pouze id