18 C 259/2019-145 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 260 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a dále náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč. Řízení vedené u [název soudu] bylo zahájeno dne 11. 9. 2003, kdy byla vůči žalované žalobcem [jméno] [příjmení] podána žaloba o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 381 962 Kč se 4% úrokem z prodlení od 15. 8. 2002 do zaplacení a náklady řízení. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 9. 2009, který žalobě vyhověl co do částky 2 381 962 Kč. Následně k odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně v části změněn tak, že co do částky 205 000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Zmíněný rozsudek nabyl právní moci dne 15. 10. 2018 a [územní celek] na základě něj dne 16. 10. 2018 uhradilo částku 3 585 009,09 Kč, a to jistinu ve výši 2 176 962 Kč a 4% úrok z prodlení od 16. 8. 2002 do 16. 10. 2018 ve výši 1 408 047,09 Kč, a dále náhradu nákladů řízení v částce 193 675 Kč. Žalobce požaduje částku 1 184 028 Kč, neboť se domnívá, že z důvodu nepřiměřené délky řízení vzrostly vyplacené úroky z prodlení až na částku 1 408 047,09 Kč. Pokud vezmeme v úvahu přijatelnou dobu trvání řízení, pak tato byla překročena o víc jak 13 let, konkrétně o 4 966 dní. Zákonný úrok z prodlení za toto období činí částku 1 184 028 Kč. V této výši tak vznikla žalobci [anonymizováno] [obec] majetková škoda, kterou požaduje uhradit. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 7. 8. 2019 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 260 000 Kč a náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 5. 5. 2020, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 177 000 Kč. Žalovaná vycházela ze skutečnosti, že předmětné řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 15 let a 9 měsíců. V řízení došlo k období nečinnosti v době od podání odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu do vydání výzvy k vyjádření k žalobě v délce 4 let a dále v průběhu odvolacího řízení došlo k úmrtí žalobce, soud tak řízení přerušil a v řízení bylo rozhodnuto až po 7 letech a 6 měsících. Žalovaná vyšla ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Základní částku následně snížila o 30 % z důvodu procesní složitosti řízení, kdy řízení probíhalo na všech třech stupních soudní soustavy, dále bylo rozhodováno o věcné příslušnosti, v průběhu odvolacího řízení došlo k úmrtí žalobce a řízení muselo být přerušeno do skončení dědického řízení po dobu více než 7 let. K dalšímu snížení o 10 % přistoupila žalovaná s ohledem na význam předmětu řízení pro žalobce vzhledem k tomu, že ač se jedná o vysokou částku, ve srovnání s příjmy žalobce dle zveřejněných rozpočtů se nejedná o částku významnou. Co se týká náhrady škody ve výši 1 184 028 Kč, tento nárok žalovaná neshledala důvodným. V tomto ohledu odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, a to zejména rozhodnutí 28 Cdo 4659/2009, kdy bylo opakovaně judikováno, že nesprávný úřední postup spočívající v průtazích v řízení, není v příčinné souvislosti s újmou, která vznikla povinné osobě v důsledku uložené povinnosti zaplatit úrok z prodlení. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyni náleží úrok z prodlení až od data 8. 2. 2020, neboť jí byla žádost žalované doručena až dne 7. 8. 2019. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 7. 8. 2019. Žalobkyně v rámci předběžného projednání nároku shledala důvodným nárok žalobkyně na zaplacení nemajetkové újmy, a to v částce 177 000 Kč. Nespornou byla rovněž skutečnost, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Tato částka byla žalobkyni zaplacena dne 12. 5. 2020 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 4. Při jednání dne 12. 8. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 177 000 Kč a při jednání dne 31. 5. 2021 rovněž co do příslušenství z této částky. Usnesením ze dne 31. 5. 2021 soud řízení zastavil v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do částky 177 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 177 000 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení. 5. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], vzal soud za prokázané následující. Dne 11. 9. 2003 byla [název soudu] doručena žaloba, kterou se žalobce [jméno] [příjmení] domáhal na žalovaném [územní celek] vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 381 962 Kč s úroky z prodlení a náhrady nákladů řízení jako bezdůvodného obohacení, když žalobce a žalovaný uzavřeli dne 23. 4. 1996 smlouvu o nájmu nemovitostí, na základě které žalovaný pronajal žalobci movité a nemovité věci za účelem provozování areálu koupaliště [část obce]. Bylo stanoveno nájemné, které bylo umořováno investiční výstavbou hrazenou žalobcem. Pronajaté pozemky byly následně rozděleny a bylo zjištěno, že ve 13 případech žalovaný není vlastníkem pronajatých pozemků, ale jsou to třetí osoby. Proto žalobce od smlouvy odstoupil a požaduje žalobou rozdíl mezi částkou, kterou do areálu investoval a částkou, kterou by mělo činit nájemné. Přípisem z 15. 9. 2003 byli účastníci řízení vyzváni, aby se vyjádřili k postupu podle § 104a odst. 2 věta druhá o. s. ř., kdy věc bude předložena Vrchnímu [anonymizováno] k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Přípis byl doručen žalovanému dne 16. 9. 2003. Žalobce se vyjádřil v podání z 22. 9. 2003, kdy uvedl, že k zaslání žaloby na krajský soud došlo nedopatřením. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne 22. 9. 2003, kdy rovněž souhlasil s tím, že by měl v prvním stupni rozhodovat okresní soud. Spis byl předložen 13. 10. 2003 Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2004 bylo určeno, že k projednání jsou příslušné okresní soudy. Věc byla postoupena [název soudu]. Spis byl vrácen [název soudu] dne 3. 3. 2004 [název soudu] byl spis doručen dne 29. 3. 2004. Usnesením [název soudu] ze dne 5. 5. 2004 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Ten byl zaplacen 12. 7. 2004. Dne 6. 8. 2004 okresní soud vydal ve věci platební rozkaz. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor ze dne 4. 11. 2004. Žalobce žádal o zaslání odporu dne 10. 2. 2005. Usnesením ze dne 12. 1. 2009 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne 10. 2. 2009. Uvedl, že nárok žalobce neuznává. Učinil nesporným uzavření smlouvy o pronájmu areálu koupaliště. Žalovanému však není známo, k jakému dni od smlouvy žalobce odstoupil, ani neuvedl, k jakému dni se tak mělo stát. Žalovaný nesouhlasí s výší bezdůvodného obohacení, neboť žalobce neprokázal investice vynaložené do majetku a to, zda se jednalo o majetek žalovaného či jiných vlastníků. Mimo investic jsou vyčísleny též provozní náklady, které zcela jistě nezhodnotily majetek žalovaného. Vyjádření bylo rozesláno dne 12. 3. 2009. Současně bylo nařízeno jednání na 7. 4. 2009. V podání ze dne 3. 4. 2009 žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti zástupce žalovaného. Dne 7. 4. 2009 bylo jednání odročeno na 12. 5. 2009. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne 7. 4. 2009, resp. navrhl důkazy. V podání ze dne 5. 5. 2009 žalovaný žádá o odročení jednání z důvodu trvající pracovní neschopnosti zástupkyně žalovaného. Na jednání dne 12. 5. 2009 bylo jednání odročeno na 25. 6. 2009. Na jednání dne 25. 6. 2009 bylo zahájeno jednání ve věci samé. Byla přednesena stanoviska stran a jednání bylo odročeno na 20. 8. 2009 za účelem seznámení se zástupkyně žalovaného s dosud učiněnými návrhy na doplnění dokazování. Žalovaný se vyjádřil k žalobě dne 27. 7. 2009. Dne 20. 8. 2009 proběhlo jednání ve věci. Na tomto jednání byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který je spolupracovník žalobce a byl vyslýchán k vkládání finančních prostředků v rámci investic žalobce do areálu koupaliště. Jednání bylo odročeno na 8. 9. 2009 za účelem provedení dalšího dokazování. Dne 8. 9. 2009 byly provedeny listinné důkazy a byly předneseny závěrečné návrhy. Byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 10. 2018 ve znění změny v rozsudku [číslo jednací], má č. j. [číslo jednací]. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání ze dne 27. 10. 2009. Žalobce žádal o zaslání odvolání v podání ze dne 4. 11. 2009. Usnesením ze dne 23. 11. 2009 byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Ten byl zaplacen dne 13. 12. 2009. Spis byl předložen dne 9. 2. 2010 [název soudu] jako soudu odvolacímu. Dne 30. 3. 2010 bylo nařízeno jednání ve věci na 4. 5. 2010 před odv