20 C 153/2021-147 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 1. 2020, původně podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1, domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 837,56 Kč z titulu dluhu z nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně uvedla, že původní [anonymizováno], [právnická osoba], [IČO], [anonymizováno] [adresa] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovaným dne 18. 4. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal platit za poskytované služby úrok ve výši 18,90 % společně s poplatky dle aktuálního Ceníku. Žalovaný však neplnil svou povinnost řádně, kdy na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 837,56 Kč. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupil předchůdce žalobkyně dne 1. 11. 2018 k vypovězení smlouvy. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy dluh neuhradil. Předchůdce žalobkyně smlouvou ze dne 29. 4. 2019 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka představuje záporný zůstatek ve výši 4 837,56 Kč, částku 380,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % ročně za období od 2. 11. 2018 do 1. 5. 2019, částku ve výši 180,72 Kč na zákonném úroku z prodlení za období od 2. 11. 2018 do 1. 5. 2019, smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 4 837,56 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ročně z částky 4 837,56 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení uvedená žalobkyní nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně v žalobě, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný s předchůdcem žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel dne 18. 4. 2018 smlouvu o účtu a smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a úvěr na sporožirovém úvěru do sjednaného limitu 4 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný byl zároveň povinen zajistit na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, což nečinil a na jeho účtu byl evidován záporný zůstatek ve výši 4 837,56 Kč. Tento dluh žalovaný přes výzvy nevyrovnal. Předchůdce žalobkyně pak od smlouvy dne 1. 11. 2018 pro podstatné porušení smluvních povinností odstoupil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019 postoupil předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 5. 2019. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil ani přes výzvu žalobkyně. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o běžném účtu dle § 2662 a 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nichž se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet, přičemž ujednají-li si strany možnost výběru či převodu finančních prostředků, které nejsou na účtu, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ustanovení § 2395 o. z. zároveň platí, že ten, komu byl poskytnut úvěr, se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah založený smlouvou o bankovních produktech a službách, na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr, který žalovaný čerpal a řádně nesplatil. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou dlužnou částku včetně povinnosti zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. V souvislosti s náhradou nákladů řízení soud nepostupoval dle ustanovení § 7 advokátního tarifu, neboť je mu z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně v soudních řízeních domáhá nároků sice z různých smluv postoupených mu od různých subjektů, avšak pro tyto typy nároků má vytvořeny ustálené (formulářové) podoby návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterých pouze mění údaje o žalovaném, čísle a typu smlouvy, výši dluhu atd., a tyto návrhy opakovaně užívá. Namátkově lze v této souvislosti zmínit např. řízení pod sp. zn. 22 C 133/2021, či 11 C 64/2016.