22 C 53/2022-120 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal po žalované zadostiučinění ve výši 360 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], které obviňovalo žalobce ze zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 trestního zákoníku s trestní sazbou dva roky až 8 let, jehož se měl dopustit vůči svému nezletilému synovu [jméno] [příjmení], [datum narození], dále též„ syn“. 2. Nezákonné trestní stíhání bylo vedeno proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobci bylo předběžnými opatřeními státní zástupkyně zakázáno kontaktování a vyhledávání syna zhruba po dobu 1 roku. Žalobce byl obvinění pravomocně zproštěn dne [datum], zhruba po 1 roce a 5 měsících. Trestní stíhání žalobce negativně zasáhlo emocionálně a osobnostně, vytvořilo negativní obraz o žalobci v jeho okolí, když v trestním řízení byly vyslýchány osoby z okolí žalobce a rok se nevídal a nepečoval o syna, který byl navíc od [datum] do [datum] svěřen do péče zařízení vyžadující okamžitou pomoc v tzv. [anonymizováno]. [příjmení] vedl u žalobce k oslabení imunity a rozvinutí boreliózy. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 294 000 Kč se zdůrazněním, že roční odloučení od syna, který byl posléze umístěn v [anonymizováno], mělo na psychiku žalobce devastační účinky, čímž se odlišuje od případů, které nabídla ke srovnání žalovaná, avšak původní částka je nepřiměřená. 4. Žalovaná se bránila, že trestní stíhání žalobci bylo nezákonné, avšak za dostatečné zadostiučinění měla částku 34 000 Kč a vyslovení omluvy. Žalovaná v tomto směru odkázala na případy projednané u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Jednalo se o odškodnění obvinění pro týrání svěřené osoby ve výši zhruba 2 000 Kč za měsíc a obdobnými dopady v podobě narušení osobního života, rodinných a mezilidských vztahů, poškození pověsti a omezení kontaktu se svěřenou osobou. Při jednání žalovaná zdůraznila, že trestní stíhání bylo procesně důvodné. Předběžná opatření nebyla zrušena pro nezákonnost, a proto zde není příčinná souvislost újmy žalobce z odloučení a nezákonným trestním stíháním. Souvislost onemocnění boreliózy s trestním stíháním není dána. Žalobce měl též trestní minulost. 5. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a proto soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí zůstala náhrada nemajetkové újmy za nezákonnost trestního stíhání ve výši 66 000 Kč s příslušenstvím jako zbývající zadostiučinění k částce 34 000 Kč poskytnuté v rámci předběžného uplatnění nároku. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 7. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili předběžné uplatnění nároku dne [datum] u žalované a průběh trestního stíhání, jak jej shrnula žalovaná, tedy že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality - 5. oddělení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jako obviněný ze spáchání zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Usnesení si žalobce převzal téhož dne. Stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby [číslo jednací] a dne [datum rozhodnutí] podalo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] č. j. [číslo jednací] Hlavní líčení se u [název soudu] konalo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Dne [datum] se konalo u Městského soudu v Praze veřejné zasedání o odvolání státního zástupce a bylo vydáno usnesení č. j. [číslo jednací], jímž bylo odvolání zamítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že předběžnými opatřeními Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] v rámci trestního stíhání bylo žalobci zakázáno kontaktování a vyhledávání syna zhruba po dobu 1 roku a samotné trestní stíhání trvalo zhruba 1 rok a 5 měsíců s trestní sazbou obvinění 2 až 8 let. 8. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za trestní stíhání, jaké zadostiučinění by bylo přiměřené, jaká byla intenzita újmy žalobce a zda má v souvislosti s nezákonným trestním stíháním být zohledněno rozvinutí boreliózy u žalobce a vydání předběžného opatření ze strany obvodního státního zastupitelství. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 9. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení a ve stručnosti učinil následující závěry. Žalobci s ohledem na vysokou intenzitu újmy z nezákonného trestního stíhání, jejíž součástí bylo i úplné odloučení od syna po období 1 roku v důsledku předběžných opatření vydaných orgány činnými v rámci trestního stíhání náleží další peněžité zadostiučinění, kdy za přiměřené zadostiučinění se soudu jeví částka 100 000 Kč, z nichž 34 000 Kč žalovaná již zaplatila. Rozvinutí boreliózy soud nezohledňoval, neboť by bylo samostatnou škodou na zdraví. 10. Soud měl k dispozici výpověď žalobce, z které zjistil, že největší újmou bylo odloučení od syna, o kterého se žalobce snažil pečovat a zodpovědně jej vychovávat. Žalobce se v řízení setrvale hájil, že syn nevypovídá o své vůli ale pouze jako nástroj ve sporu o péči nezletilého, který žalobce vedl s matkou. Zadržení žalobce a obvinění bylo pro žalobce šokem, otřáslo jeho důvěrou v právní stát. Žalobce posléze začal ztrácet naději, když trestní stíhání pokračovalo, což jej stresovalo. Na trestní stíhání měl nutkavé myšlenky. V polovině trestního stíhání navíc onemocněl boreliózou. Žalobce vynakládal velké množství energie, aby zůstal psychicky stabilní a mohl běžně fungovat. Žalobce po obvinění cítil změnu chování a předsudky ve svém okolí, jeho pověst byla narušena a před okolím se uzavřel. Po trestním stíhání začali se synem vztah obnovovat, pomalu se dostávají na úroveň vztahů před trestním stíháním. Soud výpověď žalobce hodnotí jako věrohodnou. Žalobce vypovídal sám od sebe, spontánně. Výpověď byla přesvědčivá. Žalobce objektivně přiznal, že problémy v rodině byly i před trestním stíháním v rámci sporu o péči o syna s matkou. Žalobce věrohodně popsal vývoj trestního stíhání a dopad na psychiku. Uzavřenost a podrážděnost jsou typické následky nezákonných trestních stíhání, není důvodu žalobci nevěřit, že u něj nastaly, zvláště obával-li se žalobce o osud nejen svůj ale též o syna. Soud shrnuje, že z výpovědi žalobce se dá vycházet při zjištění skutkového stavu. Žalobce vypověděl, že v rámci trestního stíhání se mu rozvinula borelióza. I tuto okolnost má soud za zjištěnou, avšak neshledává ji relevantní, neboť toto onemocnění nevyvolalo přímo trestní stíhání, a zhoršení průběhu tohoto onemocnění by představovalo diagnostikovanou poruchu zdraví, která se v nemajetkové újmě nezohledňuje, neboť by byla samostatným nárokem. 11. Soud měl k dispozici listinné důkazy, z nichž učinil následující zjištění. 12. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci bylo kladeno za vinu, že svého syna bije pěstmi a otevřenou dlaní do zad, končetin, že jej kope, hází po něm klacky, jedná s ním bezcitně a hrubě, ponižuje, vulgárně nadává včetně výhrůžek zabitím a zmrzačením a nedává mu dostatek jídla. Proti žalobci vypovídal syn a jeho matka. Stížnost proti usnesení byla zamítnuta (viz usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 13. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že usnesením Obvodního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo zakázáno žalobci jakékoliv kontaktování syna, přičemž soud toto přeformuloval na zákaz styku spočívající v zákazu vyhledávání a jakékoliv kontaktování, a to i prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo jiných obdobných prostředků. Soud uvážil dobu, kdy se měl žalobce údajného týrání dopouštět (od roku [rok]), skutečnost, že bylo zahájeno trestní stíhání a riziko obavy, aby se tvrzená trestná činnost neopakovala. Důkazy nasvědčovaly, že byl skutek spáchán, přičemž soud zdůraznil potřebu veškeré usvědčující důkazy prověřit a nereálnost požadavku na požadavek jistoty bez rozumných pochybností v režimu předběžného opatření. Z usvědčujících důkazů soud vyzdvihl výpověď syna a veřejný zájem na ochraně nezletilého. 14. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo zrušeno předběžné opatření o zákazu styku se synem, kdy po průběhu trestního stíhání, konkrétně po výpovědích [příjmení], [příjmení] a Rozhové učiněných dne [datum] a po výpovědi znalce a listinných důkazů, soud uzavřel, že syn má velký zájem se st