25 C 31/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou, došlou soudu dne 16. 8. 2021, domáhal náhrady škody ve výši 12 021 130 Kč. V žalobě tvrdil, že dne 19. 10. 2015 byl [stát. instituce] zadržen, a téhož dne bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání usnesením [stát. instituce] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací] pro trestný čin zločinu úplatku dle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zák. Trestní stíhání proti žalobci bylo rozšířeno dne 18. 1. 2016 usnesením [stát. instituce] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova], [číslo jednací] o pokračující přečin podplácení podle § 332 odst.1 tr. zák. Žalobce byl usnesením [název soudu] sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) t.ř. Písemný slib jako náhrada vazby nebyl přijat. Vazba započala od 19. 10. 2015 v 08:53 hod. Proti tomuto usnesení podal stížnost, kdy [název soudu] usnesením ze dne 9. 12. 2015 rozhodl tak, že jej ve výroku nepřijetí písemného slibu zrušil z důvodu nemožnosti nahrazení vazby dle § 67 písm. b) t.ř. písemným slibem a ve zbytku potvrdil. Vazební důvod dle § 67 písm. b) t.ř. skončil ke dni 18. 1. 2016. Následně [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] o ponechání žalobce ve vazbě z důvodů dle § 67 písm. a), c) t.ř. Žalobce podal stížnost, kdy [název soudu] usnesením ze dne 4. 4. 2016 rozhodl tak, že usnesení soudu prvého stupně zrušil a propustil žalobce z vazby. [název soudu] usnesením ze dne 6. 5. 2016 poté ponechal žalobce na svobodě a současně přijal písemný slib jakožto náhradu vazby. Dne 27. 6. 2019 byl žalobce rozsudkem [název soudu] zproštěn na hlavním líčení jak z pokračujícího zločinu přijetí úplatku, tak z pokračujícího přečinu podplácení, neboť nebylo prokázáno, že by se pokračující zločin přijetí úplatku a pokračující přečin uplácení stal. [název soudu] následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] odvolání státního zástupce zamítl jako nedůvodné. Vedle žalobce byly stíhány ještě další dvě osoby [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], které byly rovněž pravomocně zproštěny obžaloby. Žalobce byl tedy vystaven trestnímu stíhání, v rámci kterého byl pravomocně zproštěn od všech skutků, neboť nebylo prokázáno, že se staly a umístěn ve vazbě od 19. 10. 2015 do 4. 4. 2016, tedy 169 dní. Žalobce požaduje ušlý zisk. Žalobce poukazuje, že ze zprošťujícího rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], konkrétně odstavce 10. odůvodnění plyne, že žalobce si v průběhu doby od 2014 do května 2015 přišel na částku 4 201 559 Kč. Žalobce dále uvádí, že výše uvedená částka 4 201 559 Kč byla obdržena v souvislosti s podnikáním v oblasti autoškol se zaměřením na cizí státní příslušníky, přičemž žalobce tuto činnost řídil (odstavec 1 odůvodnění rozsudku). Obdržená částka 4 201 559 Kč pak odpovídá 72 osobám, kdy každá z osob hradila rozdílnou částku podle rozsahu služeb, avšak v průměru to vychází na 58 355 Kč za jednu osobu. Jelikož se liší i počet účastníků za měsíc, který se pohybuje od 10 do 1 účastníka za měsíc, tak v průměru lze počítat se 4 účastníky za měsíc. Jak plyne z výroku II. rozsudku [název soudu], další zákazníci autoškoly následovali i po květnu 2015, kdy do srpna přibyli další 3 účastníci autoškoly, tedy lze očekávat, že jím provozovaná autoškola by vykonávala činnost i nadále nebýt intervence orgánů činných v trestním řízení. Za dobu 5 a půl měsíce tak žalobci ušel zisk ve výši 1 283 810 Kč (58 355 Kč x 22 uchazeč,) v důsledku žalobcova umístění ve vazbě. Ani po propuštění z vazby však žalobce nemohl pokračovat ve svých aktivitách, neboť z odůvodnění usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] soudy považovaly žalobcovo podnikání za trestné a i z tohoto důvodu na žalobce uvalili předstižnou vazbu. Žalobce byl tedy nucen přerušit své aktivity v provozu autoškoly až do právní moci zprošťujícího rozsudku. Až žalobcův slib o omezení podnikatelské činnosti rozptýlil obavy státního zástupce a [název soudu] o tom, že nebude nutné omezit žalobce mj. i předstižnou vazbou. Žalobce tedy nevykonával svou činnosti po dobu více jak 46 měsíců, což znamená, že žalobce přišel v průměru o min. 184 klientů, tedy ušel zisk ve výši 10 737 320 Kč. Žalobce uplatnil náhradu škody u žalované dne 31. 12. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí, učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 31. 12. 2020 uplatnil nárok na ušlý zisk ve výši 12 021 130 Kč, který mu měl být způsoben v souvislosti s nezákonným rozhodnutím o vazbě a nezákonným trestním stíháním v trestním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] Stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí] žalovaná žalobci nevyhověla. Žalovaná konstatovala, že ohledně žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“), za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání. Lze také konstatovat, že v daném případě vzniklo žalobci právo na náhradu škody způsobené rozhodnutí o vazbě dle § 9 odst. 1 OdpŠk, neboť na něm byla vykonána vazba, kterou si nezavinil a následně byl obžaloby pravomocně zproštěn. Žalovaná nemá prokázáno, že by žalobce v době předmětného vazebního stíhání, resp. trestního stíhání měl nárok na určitý zisk, který by mu v důsledku vazby a následného trestního stíhání ušel. Bylo zjištěno, že [název soudu] ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2019 konstatoval, že pokud v autoškole nedošlo u frekventantů k naplnění počtu hodin, jak vyžaduje zákon, nenaplňuje to ještě znaky trestného činu, ale bylo by to důvodem pro správní řízení směřující k odebrání registrace autoškoly ve smyslu § 6 zák. č. 247/2000 Sb. Z tohoto žalovaná dovozuje, že kdyby nebylo zahájeno trestní stíhání žalobce, bylo by zcela jistě zahájeno správní řízení, v němž by byla žalobci odebrána registrace autoškoly, žalobce by tak stejně nemohl provozovat autoškolu a nemůže tedy tvrdit, že mu ušel za toto období zisk, nehledě na to, že od půlky května 2015 do 19. 10. 2015, kdy byl zadržen, neměl v souvislosti s provozováním autoškoly žádný zisk. Nijak tedy neprokázal tvrzení, že od 20. 10. 2015 mu nějaký zisk ušel. Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že žadatelovo jednání by mohlo být právně kvalifikováno jako podvod a že se u žalobce jednalo o obcházení zákona. Žalobcův požadavek se tak jeví jako nemravný, neboť provozoval činnost v rozporu se zákonem. Dále žalovaná namítá, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť žalobce sice činnost autoškol zajišťoval, ovšem reálně ji prováděly kapitálové společnosti, a to [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 3. Žalobce uplatnil nárok na ušlý zisk v souvislosti s nezákonným trestním stíháním a nezákonnou vazbou v řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] u žalované, jak má soud prokázáno z přípisu žalované ze dne 15. 10. 2021, dále z uplatnění nároku ze dne 28. 12. 2020. Ze stanoviska žalované ze dne 15. 10. 2021 má soud prokázáno, že žalovaná nárok žalobce zamítla. 4. Ohledně průběhu trestního řízení bylo zjištěno následující. Dne 19.10.2015 byl žalobce [stát. instituce] zadržen a téhož dne bylo proti němu zahájeno trestní stíhání usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací], pro trestný čin zločinu úplatku dle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl vzat žalobce do vazby z důvodů uvedených v ust. § 67 písm. a), b), c) tr. řádu, kdy vazba žalobce započala od 19.10.2015 8:53 hod., a písemný slib jako náhrada vazby nebyl přijat. Ke stížnosti žalobce [název soudu] usnesením ze dne 19. [číslo], [číslo jednací] to 404/ 2015 51, výrok o nepřijetí slibu zrušil z důvodu nemožnosti nahrazení vazby písemným slibem a ve zbytku potvrdil. Trestní stíhání proti žalobci bylo rozšířeno dne 18.1.2016 usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova], [číslo jednací], o pokračující přečin podplacení podle § 332 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o ponechání žalobce ve vazbě z důvodu uvedených v ust. § 67 písm. a), c) tr. řádu. Žalobce si proti usnesení podal stížnost, o níž rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že usnesení [název soudu] zrušil a propustil žalobce z vazby. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl žalobce zproštěn obžaloby jak z pokračujícího zločinu přijetí úplatku, neboť nebylo prokázáno, že se