ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:25.C.36.2022.4 Datum: 2022-07-13 Předmět: o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 151 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 610 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 32 z. č. 8 ["bolestné""nemajetková újma""peněžité plnění""porod""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím (["§ 151 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 610 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3 z. č. 89/2012 Sb.",)
1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 16. 2. 2022 domáhali přiměřeného zadostiučinění ve výši 1 mil. Kč pro každého z důvodu ztráty jejich nenarozeného dítěte. Žalobkyně byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j.: [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j.: [číslo jednací] odsouzena k trestu odnětí svobody ve výměře 6,5 (šest a půl) roku. Tento trest měla žalobkyně nastoupit v lednu 2018, kdy poprvé žádala o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodu špatné psychické kondice a dále zjištěné gravidity. O žádosti žalobkyně nebylo nijak rozhodnuto. V červenci 2018 byla žalobkyně vyzvána k doplnění žádosti o aktuální lékařské zprávy, čemuž obratem vyhověla. Na žalobkyni vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, žalobkyně byla zadržena a krátkodobě omezena na osobní svobodě. [příjmení] spojený s postupem policie a další přidružené události (jako nucená změna ošetřujícího lékaře) s pravděpodobností hraničící s jistotou přispěly k nechtěnému ukončení této gravidity. Na přelomu roku 2018 a 2019 žalobkyně znovu neplánovaně otěhotněla, vzhledem k předešlému abortu se jednalo o tzv. rizikové těhotenství. Soud místo avizovaného rozhodnutí (o žádosti žalobkyně o odklad výkonu trestu odnětí svobody) však opětovně vydal příkaz k dodání žalobkyně do výkonu trestu odnětí svobody a tato tak byla znovu zadržena a omezena na osobní svobodě. Neprodleně po zadržení žalobkyně (21. 02. 2019), žalobce (prostřednictvím právního zástupce) informoval soud o jejím těhotenství, současně doložil veškeré doklady (lékařskou zprávu) a opětovně požádal o odklad výkonu trestu žalobkyně. Soud byl v tuto chvíli ve věci zcela nečinný, i přes opakované urgence stran žalobce, samotné žalobkyně i dalších rodinných příslušníků (dcery žalobců) o žádosti žalobkyně nerozhodl. Ač v souladu s ust. § 322 odst. 3 TŘ se výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě, či matce novorozeného dítěte nepřipouští, byla žalobkyně dne 21. 02. 2019 dodána do výkonu trestu odnětí svobody. I přes upozornění žalobkyně, že je těhotná, nebyla při vstupní prohlídce řádně vyšetřena (nebyl k dispozici ultrazvuk), lékař vězeňské služby těhotenství žadatelky potvrdil až dne 26. 02. 2019, kdy byl žalobkyni současně vydán i těhotenský průkaz. Následně [ulice] služba v rozporu s ust. § 322 odst. 3 TŘ neučinila žádné kroky. Reagováno nebylo ani na písemné urgence právního zástupce žalobců, ani na urgenci žalobkyně (ze dne 06. 03. 2018), jež z výkonu trestu odnětí svobody soudu zaslala kopii svojí těhotenské průkazky. Poslední písemná urgence ze strany právního zástupce žalobců byla ze dne 08. 03. 2019. Nečinnost orgánů vedla k dalšímu potratu žalobkyně. Situace, v níž se žalobci nacházeli, byla ještě zkomplikována pandemickou situací, kontakt osob omezených na svobodě byl v této době ještě více omezený, než obvykle. Současně je třeba upozornit, že návštěv žalobkyně ve VTOS se účastnily i jejich nezletilé děti, žalobci tak neměli prostor si o proběhnuvším potratu, do doby podmíněného propuštění žalobkyně z VTOS, promluvit. Žalobce se tak veškeré bolestné okolnosti potratu dozvěděl až po podmíněném propuštění žalobkyně z VTOS. Žalobkyni bylo odepřeno včasné rozhodnutí o její žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody. [příjmení] potrat je pro každou ženu bezesporu stresující a žalobkyně navíc byla sama, bez svého manžela, bez svých dětí, bez možnosti navštívit ošetřujícího lékaře, bez možnosti se s nenarozeným dítětem rozloučit. Žalobkyni byla možnost rozloučit se s dítětem násilně odňata, když byla nucena veškerý genetický materiál zlikvidovat (spláchnout do kanalizace). Šok z průběhu potratu i nezájem ze strany orgánů činných v trestním řízení, kdy žalobkyně marně žádala o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, měly vliv na to, že žalobkyně si vůbec neuvědomovala ztrátu dítěte jako takovou. Žalobkyně v době výkonu trestu odnětí svobody neměla možnosti jakékoli odškodnění (za ztrátu dítěte) řešit, ať již z důvodu omezení kontaktů s okolním světem, z důvodu svého špatného psychického stavu, nebo i z důvodu již tak negativního postoje orgánů veřejné moci k medializaci jejího případu. K výše uvedenému se rovněž přidala obava z komplikací a msty v podobě nevyhovění žádosti o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Dle názoru žalobců je tak nutno běh promlčecí lhůty spojovat právě s podmínečným propuštěním žalobkyně z výkonu trestu odnětí svobody 29. 4. 2021.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, se navrhla její zamítnutí. Vznesla námitku promlčení. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobci dne 30. 6. 2021 uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 mil. Kč pro každého ze žalobců, tvrzeného nesprávného úředního postupu [název soudu], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], spočívající ve skutečnosti, kdy žalobci tvrdí, že soud nerozhodl o žádosti žalobkyně o odklad výkonu trestu odnětí svobody a žalobkyně byla dodána do výkonu trestu odnětí svobody v rozporu s právním řádem. Žalovaná požadavkům žalobců nevyhověla ani zčásti, což jim sdělila svým stanoviskem ze dne 26. 4. 2022.
[Obsah přílohového spisu]
[Obsah přílohového spisu]
[Obsah přílohového spisu]
[Obsah přílohového spisu]
[Obsah přílohového spisu]
8. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se nárok promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.
9. Podle § 609 věty první o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
10. Soud, aniž by se zabýval samotnou otázkou, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, dospěl k závěru, že i kdyby byl v rámci tohoto řízení prokázán nesprávný úřední postup, vzniklá újma a jejich kauzální nexus, nárok tvrzený žalobci je v každém případě promlčený. Jak vyplývá z provedeného dokazování žalobci svůj nárok na odškodnění nemajetkové újmy z důvodu nesprávného úředního postupu vězeňské služby či soudu uplatnili u žalované dne 30. 6. 2021. Pro počátek běhu promlčecí doby u nároku na náhradu nemajetkové způsobené nesprávným úředním postupem je rozhodující, kdy se poškození dozvěděli o vzniku újmy, nikoliv zda a kdy se dozvěděli o tom, že šlo o postup nesprávný, případně v čem nesprávnost spočívala (srovnej usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]). Soud má za to, že žalobci se dozvěděli o vzniku nemajetkové újmy nejpozději smrtí svého nenarozeného dítěte dne 16. 3. 2019, žalobce nejpozději datem reportáže ze dne 28. 11. 2019, kde uvádí podrobnosti potratu. Žalobci uplatnili žádost o odškodnění u žalované dne 30. 6. [číslo], tedy po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty dle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Žalovaná vznesla námitku promlčení a soud proto k námitce promlčení jako důvodné přihlédl a žalobu zamítl z důvodu vznesené námitky promlčení, proto se samotným nárokem nezabýval.
11. Soud se rovněž zabýval tím, zda námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy, tak soud poukazuje, že z hlediska judikatury jsou dobré mravy, se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Těmto normám zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Fungování systému psaného práva je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů nesmí být na újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem (Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009, str. 70, bod 13). Uplatnění promlčecí námitky se příčilo dobrým mravům a zakládalo důvod pro postup soudu podle §
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.