25 C 9/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 10. 1. 2022 domáhal určení, že trvají práva a povinnosti žalobce a žalované ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 23. 11. 2000 (dále jen„ Smlouva“). Přípisem ze dne 15. 5. 2015 oznámila žalovaná žalobci, že bylo ke dni 30. dubna 2015 evidováno překročení cílové částky dle Smlouvy a údajně došlo k dosažení účelu Smlouvy, přičemž jej vyzvala, aby do 15. 6. 2015 předal žalované prohlášení klienta, které tvořili přílohu předmětného přípisu. Předmětným prohlášením měl dát žalobce žalované pokyn k zaslání zůstatku naspořeného dle Smlouvy. Žalovaná však od Smlouvy ani neodstoupila ani ji nevypověděla. Dle vykonstruovaného názoru žalované, došlo k zániku Smlouvy v souladu s § 578 občanského zákoníku. Tento svůj názor opírá o to, že došlo k naspoření cílové částky ve smyslu čl. 1, odst. 1 a 2 VOP, přespoření cílové částky podle čl. 9, odst. 7 VOP není přípustné, žalovaná nesouhlasí s dalším navýšením cílové částky a žalobci nemůže být na základě Smlouvy poskytnut žádný úvěr, pročež dle názoru žalované, měla žalovaná povinnost žalobci vyplatit zůstatek účtu stavebního spoření. Žalobce s tímto hodnocením věci nesouhlasí. Dne 25. 6. 2015 žalovaná svévolně zrušila žalobcův účet stavebního spoření. Žalovaná zaslala žalobci výzvu k vyzvednutí částky 405.004 Kč. Za to mu zároveň strhla částku 258 Kč, jako úhradu platby za poštovní poukázku. Vzhledem k tomu, že žalobce nesouhlasí s postupem žalované a Smlouvu považuje za stále platnou a účinnou, odeslanou částku od žalované nepřijal. Shora uvedená částka 258 Kč byla žalobci žalovanou stržena svévolně, a proto se její úhrady domáhal žalobce v rámci žaloby, která byla zdejším soudem projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Druhá část dříve žalované částky v uvedeném soudním řízení, tedy částka 1.637 Kč, odpovídala zúročení spořené částky v období od 25. června 2015, kdy žalovaná zrušila žalobci účet, do dne 31. července 2015. Uvedené soudní řízení bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když žalovaná uhradila žalobci celou žalovanou částku včetně příslušenství a žalobce z toho důvodu vzal svou žalobu zpět v celém rozsahu. Další řízení, které je ve věci účastníků zdejším soudem vedeno, je projednáváno pod sp. zn.: [spisová značka]. V tomto řízení se žalobce domáhá zaplacení částky 16.597,36 Kč, která odpovídá zúročení spořené částky v období od 1. srpna 2015 do 31. července 2016, z důvodů výše uvedených. V předmětném řízení zdejší soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu, a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Po právní stránce [název soudu] uzavřel, že právní vztah ze smlouvy o stavebním spoření bez dalšího zanikl 31. 12. 2012, kdy byla poprvé překročena cílová částka spoření, čímž byl splněn účel smlouvy (§ 578 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Žalobce napadl rozsudek [název soudu] dovoláním. [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací] rozsudek [název soudu] a rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že aniž by se vyžadoval (dodatečný) souhlas stavební spořitelny, platí, že novou cílovou částkou se stává zůstatek peněžních prostředků na účtu s tím, že 1% z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem náleží stavební spořitelně (srov. oddíl I čl. 5 odst. 2 VOP). Nesouhlasí-li účastník se zúčtováním 1% z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem, má spořitelna právo smlouvu vypovědět. Část V („ Přidělení cílové částky“) čl. 12 až 15 VOP se na danou věc nevztahují; týkají se zvýšení cílové částky dohodou účastníků a změny varianty stavebního spoření. V projednávané věci tedy platí, že ujednání o„ automatickém“ navyšování cílové částky pokračujícím spořením žalobce a přijímáním jeho plateb žalovanou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu § 578 obč. zák. Je totiž zřejmé, že došlo k zcela jednoznačnému vyřešení sporné právní otázky. Je nepochybné, že v dané situaci rozhodnutí soudu o podané žalobě na určení může odstranit stav nejistoty účastníků ohledně dalšího plnění jejich povinností ze smlouvy o stavebním spoření, žalované na základě rozhodnutí o určovací žalobě bude zřejmé, zda má nadále vést pro žalobkyni účet stavebního spoření, přijímat vklady a žalobci, zda může nadále vklady provádět. Soudním rozhodnutím o podané žalobě se tak vytvoří rámec pro budoucí uspořádání vztahů účastníků včetně rámce pro řešení sporných vztahů z minulosti, aniž by nutně muselo dojít k soudním sporům, neboť jím bude deklarováno, zda ve sporném období smluvní vztah mezi účastníky trval a byli povinni plnit smluvené povinnosti či nikoliv. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Žalovaná namítá, že kde již k porušení práva došlo a jeho reparace lze dosáhnout uložením povinnosti, nemá určovací rozhodnutí smysl a je třeba se žalobou domáhat pouze konkrétního plnění. Pokud tedy už bylo právo porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádný smysl, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit. Žalobce má v takovém případě už jedině zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na plnění, přičemž v rámci žaloby na plnění bude soud zkoumat existenci práva nebo právního poměru jako otázku předběžnou, ta už ale nebude vlastním předmětem řízení. V žalobě žalobce tvrdí, že žalovaná (už) porušila právo, tedy smluvní i zákonnou povinnost pokračovat ve Smlouvě a vedení účtu stavebního spoření. Žalobce tak může žalovat na plnění z titulu tohoto údajného porušení, tedy na splnění smluvních povinností ze Smlouvy a požadovat, aby byl zůstatek účtu stavebního spoření převeden a veden na spořícím účtu žalobce dle podmínek Smlouvy. Preventivní ochrana žalobce v podobě určení trvání práv a povinností už proto zde nemá žádný smysl. Není proto splněna podmínka naléhavého právního zájmu. 3. Mezi účastníky není sporu v tom, že dne 23. 11. 2000 uzavřeli smlouvu stavebním spoření [číslo]. 4. Z usnesení zdejšího soudu, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], o zastavení řízení má soud prokázáno, že žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení 1 895 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o stavebním spoření [číslo] žalobce vzal žalobu zpět z důvodu uhrazené částky žalovanou. 5. Usnesením [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o zastavení řízení má soud prokázáno, že žalobce se domáhal zaplacení peněžní částky po žalované s tím, že byla uzavřena Smlouva dne 23. 11. 2000. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaná sice nerespektuje názor o trvání vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření, účet neobnovila a neumožňuje žalobci pokračovat ve spoření, nicméně, soudy v obdobných řízení rozhodují tak, že v případě trvání smlouvy o stavebním spoření lze úroky vyplatit jen při splnění předpokladů vyplývajících z článku bodu 1 a 7 bodu 2 všeobecných obchodních podmínek. 6. Z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl rozsudek [název soudu] ze dne 24. 10. 2017 a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena [název soudu], mezi žalobcem a žalovanou, týkající se smlouvy o stavebním spoření, má soud prokázáno, že dovolací soud dovodil, že aniž by se vyžadoval dodatečný souhlas stavební spořitelny platí, že novou cílovou částkou se stává zůstatek peněžních prostředků na účtu s tím, že 1 % z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem náleží stavební spořitelně. V projednávané věci tedy platí že ujednání o automatickém navyšování cílové částky pokračujícím spoření žalobce a přijímáním jeho plateb žalovanou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu § 578 o.z. 7. Z usnesení [název soudu] sp.zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo dovolání odmítnuto proti rozsudku [název soudu] ze dne 2. 1. [číslo], kterým [název soudu] potvrdil rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým zamítl žalobu žalobce proti žalované s tím, že soud prvého stupně uzavřel, že žalovaná je povinna vést žalobci individuální účet stavebního spoření a připisovat na něm sjednané úroky, protože právní vztah založený smlouvou o stavebním spoření trvá. Přestože žalovaná zrušení účtu stavebního spoření a převedením peněžních prostředků na tzv. technický