27 C 42/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se po žalované domáhá shora uvedené částky. V žalobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí - pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), parc. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), parc. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), parc. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří) zapsaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [obec]. Příslušný k hospodaření s pozemky byl [anonymizována tři slova]. Vlastníkem jiných staveb na pozemcích parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] na parc. [číslo] je žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 24. 4. 2002. Žalovaná užívala pozemky žalobkyně, přičemž toto užívání nebylo mezi žalovanou a žalobkyní nikterak právně upraveno. Z tohoto důvodu užívala žalovaná pozemky bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení za období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2021 činí 9 744 Kč (2 Kč/m2/rok x 2 436 m2 x 2 roky). Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaná nereagovala. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl závazek z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z nějž vzešel závazek toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil (žalované), ochuzenému (žalobci) vydat, oč se obohatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná této své povinnosti nedostála, soud žalobě vyhověl a žalované uložil zaplatit dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka a podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Vzhledem k tomu, že žalobce je ze zákona od soudních poplatků osvobozen, povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč má podle § 2 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalovaná, která nebyla ve věci úspěšná.