42 C 150/2016 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v řízení domáhá žalobou, podanou dne 10.6.2016, zrušení rozhodčího nálezu č.j. 0402/2014-77 ze dne 1.3.2016 o zaplacení částky 11.000.000 Kč s příslušenstvím, vydaný Mgr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo] z důvodů uvedených v § 31 písm. b, c), e) zákona o rozhodčím řízení. Uvedeným rozhodčím nálezem bylo žalobci uloženo zaplatit tehdejší žalující straně (nyní žalovanému) částku 10.000.000 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2.789.589,05 Kč. Rozhodčí žaloba byla co do části příslušenství z částky 10.000.000 Kč, části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [číslo], 33 Kč, části kapitalizovaného úroku z prodlení v části 237.871,92 Kč a ohledně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1.000.000 Kč za dobu od 21.1.2014 do 18.2.2014 zamítnuta a v části kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1.399.246,58 Kč bylo řízení zastaveno. Žaloba byla podána na základě Dohody o narovnání a uznání závazku z 15.12.2011, obsahující rozhodčí doložku. Žalobce v rámci rozhodčího řízení uvedl, že jednak neeviduje žádné závazky za tehdejším žalobcem, natož Dohodu o narovnání a že mu není znám primární právní titul, na základě kterého by měl uvedenou Dohodu uzavřít a která práva a povinnosti by měl na základě primárního titulu narovnávat. V této souvislosti uvedl, že uzavření předmětné Dohody nikdy nebylo projednáno představenstvem žalobce a nikdy o něm nebyla informována valná hromada žalobce, přičemž uvedl, že tehdejší předseda představenstva žalobce [jméno] [příjmení], který měl údajně Dohodu za žalobce podepsat, a který byl v této funkci v obchodním rejstříku zapsán od 18.4.2008 do 2.4.2013, je trestně stíhán pro více trestných činů, včetně podvodu, a že v době uváděného podpisu Dohody dne 15.12.2011 již měl [jméno] [příjmení] pravomocně zakázáno vykonávat funkci člena statutárního orgánu v obchodních společnostech na základě rozsudku Krajského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. 7 T 84/2009 ze dne 5.12.2011, který nabyl právní moci dne 5. 12. 2011. Rovněž popřel jakoukoli výzvu ze strany tehdejšího žalobce k úhradě předmětného závazku. V daném rozhodčím řízení nebyla dodržena zásada volného hodnocení důkazů, nebyly provedené důkazy navrhované žalobcem, které byly klíčové pro posouzení celé věci (tedy kopie směnek, vystavených [celé jméno svědka] dne 26.1.2009 a 10.8.2009 na řad žalovaného, které měly prokázat, že jeho podpis není pravý, čestná prohlášení účetních žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], e-mailovou korespondenci mezi panem [jméno] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] [příjmení], výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], znalecký posudek k prokázání pravosti listin a podpisů na nich, originálu písemností, o které žalobce opíral svá tvrzení) dále žalobci nebyla daná možnost se řádným způsobem vyjádřit ke všem tvrzením a důkazům uváděných žalovaným v rozhodčím řízením. Uvedeným postupem bylo dle žalobce zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces a porušena zásada rovnosti zbraní a rovného postavení účastníků řízení. Rozhodce v rozhodčím řízení vycházel především ze sporné Dohody a výslechu [celé jméno svědka], a žalobcem navržené důkazy buď vůbec neprovedl, nebo nehodnotil a odchýlil se i od svého tvrzení, že věc posuzoval podle pozitivního práva, opíraje se o ustálenou judikaturu s tím, že odhlédl od možnosti rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti. V této souvislosti žalobce přirovnal rozhodčí řízení analogicky k soudnímu řízení s tím, že rozhodčí nález vůbec neobsahuje hodnocení provedených důkazů, a to ani jednotlivě, ani v souhrnu, ani jaké dílčí skutkové závěry z nich byly učiněni, jakožto ani zdůvodnění, proč některé důkazy navržené žalobcem nebyly provedeny. Rozhodce tak porušil jeden z principů, představující součást práva na řádný proces, jakož i pojem právního státu, a vylučujícím libovůli při rozhodování, neboť porušil povinnost své rozhodnutí náležitě odůvodnit (§ 157 odst. 1 o.s.ř.), a to způsobem, zakotveným v ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Žalobce tak má za to, že Rozhodčí nález byl vydán v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i s čl. 1 Ústavy. Pokud vůbec lze v Rozhodčím nálezu nalézt nějaké skutkové zjištění, pak se jedná o tzv. souhrnné zjištění, které zakládá prakticky nepřezkoumatelnost Rozhodčího nálezu, a tudíž jeho neplatnost. Dle žalobce se Rozhodce měl v Rozhodčím nálezu vypořádat s tím, proč nepřistoupil k provedení důkazu znaleckým posudkem pro ověření pravosti podpisu na Dohodě a Dohody samotné, a zároveň proč si nevyžádal od žalobce originály písemnosti, o které žalobce opíral své nároky, tj. Dohodu a směnku vystavenou panem [celé jméno svědka] ve prospěch žalobce na částku 10.000.000 Kč ze dne 29. 5. 2009, ačkoli o to žalobce v rozhodčím řízení žádal a které považoval za rozhodující. V této souvislosti rovněž upozornil na to, že si nynější člen představenstva žalobce, [celé jméno svědka], není vědom podpisu uvedené dohody, kdy sám vyslovil domněnku jejího podpisu pod nátlakem. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] byli objektem násilí žalobce a uvedené násilí bylo řešeno i příslušnými orgány Policie ČR. V této souvislosti poukázal na to, že si pan [celé jméno svědka] nebyl jistý datem vzniku uvedeného závazku. Stejně tak [celé jméno svědka], který nejprve konstatoval, že podpis na dohodě je jeho, avšak nevzpomíná na to, že by dohodu podepisoval, následně si měl na tento úkon vzpomenout. Rozhodce se tak dle názoru žalobce v rozporu se základními procesními pravidly a judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu nijak nevypořádal s tím, proč odmítl provedení žalobcem navrhovaných důkazů, proč se přiklonil k věrohodnosti pouhé části rozporuplné výpovědi pana [celé jméno svědka] či důvod, proč onu část o tom, že Dohodu zřejmě podepsal, vzal za důvěryhodnější oproti výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o tom, že žádnou Dohodu v uvedené době v účetnictví žalobce neevidovali, a ani o ní nemají žádné jiné informace, tj. Rozhodce porušil své povinnosti provedené důkazy odporující důkazům ostatním hodnotit a zdůvodnit, proč je odmítá nebo pokládá za nevěrohodné a v odůvodnění Rozhodčího nálezu své stanovisko k těmto důkazům vůbec nevyložil, čímž zasáhl podstatným způsobem do rovného postavení účastníků rozhodčího řízení a rovnosti zbraní účastníků rozhodčího řízení a zejména do práva na spravedlivý proces, a to v neprospěch žalobce. K osobě Rozhodce žalobce uvedl, že tento mu nebyl před prvním jednáním ve věci znám, na jeho výběru se nepodílel a není si vědom, že by kdykoli v minulosti projevil jakýkoli souhlas s transparentním a přímým určením této osoby s tím, že tato osoba bude o něm rozhodovat. Rovněž vyjádřil pochybnost o nezainteresovanosti Rozhodce ve prospěch žalobce a jeho nepodjatosti, tj. existenci možných obchodních, ekonomických a osobních vztahů s žalobcem, když žalobci byla změna adresy rozhodce známa ještě předtím, než ji oznámil stranám sám rozhodce. K tomu žalobce doplnil, že výběr Rozhodce dle jeho názoru nebyl provedený transparentním způsobem. Toto tvrzení mimo jiné dovodil z výpovědi [jméno] [příjmení], který měl pouze podepsat žalovaný jemu předložený dokument - Dohodu, když Dohodu vyhotovil sám žalovaný bez součinnosti žalobce a tudíž i výběr rozhodce byl provedený toliko jednou stranou, a to žalovaným. Žalobce tedy shrnul, že Dohoda je neexistující a neplatná, stejně tak jako rozhodčí doložka v ní obsažená, nebyla proto daná ani pravomoc Rozhodce v dané věci rozhodnout, výběr Rozhodce nebyl provedený transparentním způsobem, když se žalobce na jeho výběru nijak nepodílel, nebyly dodrženy základní procesní práva a povinností účastníků řízení, včetně zásady rovnosti účastníků řízení vyjádřené v § 18 ZRR a bylo podstatným způsobem porušeno jeho právo na spravedlivý proces, a žalobce má tak za to, že Rozhodčí nález byl vydán v rozporu se zákonem a je neplatný, a je tedy důvod pro jeho zrušení dle ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) a c) ZRŘ neboť rozhodčí smlouva je neplatná a věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl povolán k rozhodování. Uzavřel, že celá věc se mu jeví jako uměle vykonstruovaná situace, jejímž cílem má být zkrácení žalobce na jeho majetku bez právního důvodu, neboť se jedná o situaci, kdy jde o tzv. inscenované řízení, kdy mezi účastníky neexistuje žádný spor, ale jedna strana se snaží druhou stranu oklamat a domáhá se prohlášení nebo potvrzení určitých neexistujících práv. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a jednotlivá tvrzení v ní uvedená jako účelová a nepodložená odmítl. Konstatoval, že v daném rozhodčím řízení se rozhodce vypořádal s veškerými právními i faktickými otázkami, tak jak mu uk