43 C 72/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1.6.2021 domáhal primárně zaplacení odstupného ve výši 88 881 Kč, a to v souvislosti s výpovědí z pracovního poměru u žalovaného. Pracovní poměr žalobce u žalovaného byl založen jmenováním dne 29.1.2019 a skončil dne 31.1.2021 v důsledku uplynutí výpovědní doby na základě výpovědi ze strany žalovaného ze dne 25.11.2020. Výpověď byla odůvodněna organizační změnou ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce, když byl žalobci ukončen pracovní poměr pro nadbytečnost poté, co byla žalobci ze strany žalovaného nabídnuta kvalifikačně zcela neadekvátní pracovní pozice vyššího soudního úředníka. Žalovaný naposledy dne 8.2.2021 poukázal žalobci plat, aniž by však zároveň poskytl žalobci odstupné v zákonem stanovené výši pro případy rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů ve smyslu § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Žalobce žalovaného e-mailem ze dne 25.4.2021 vyzval k zaplacení odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ve výši nejméně dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, protože byl toho názoru, že jeho pracovní poměr trval necelé dva roky. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 29.4.2021, ve kterém nárok žalobce neuznal s tím, že žalobci v daném případě nepříslušelo odstupné, protože u žalobce nastala fikce výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce dle ust. § 73a zákoníku práce. Následně probíhala komunikace stran ve věci oprávněnosti nároku žalobce. Žalobce je přesvědčen, že výklad právní úpravy zákoníku práce je chybný, když má za to, že na případ žalobce není možné aplikovat ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce, neboť asistent soudce není vedoucím zaměstnancem, a současně je v rozporu se zásadou rovného zacházení se zaměstnanci. Evidentním cílem právního jednání žalovaného bylo účelově uvolnit místo asistenta soudce odvoláním stávajícího zaměstnance, které následně zůstalo bezprostředně po účinnosti odvolání žalobce volné. Místo přesunutí žalobce k jinému soudci byla žalobci nabídnuta zcela kvalifikačně neodpovídající, a tudíž zjevně nepřijatelná pozice vyššího soudního úředníka. Soudci [titul]. [anonymizováno] [příjmení] byl po odvolání žalobce jmenován nový asistent [titul]. [příjmení], jejíž původní pracovní pozice asistentky soudce zanikla na konci roku 2020 z důvodu zániku funkce soudkyně, k níž byla původně přidělena. Fakticky tak v mezidobí do konce roku 2020 došlo k zániku jednoho místa asistenta soudce, které šlo jako důsledek organizační změny na vrub žalobce. Je naprosto běžné, že v průběhu výkonu funkce asistenta soudce docházelo ke změnám v soudcích, k nimž byl předmětný asistent jmenován. Výši požadovaného plnění žalobce odvodil z trojnásobku čistého průměrného měsíčního výdělku v rozsahu podle částky, která mu byla uhrazena jako náhrada platu. 2. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Potvrdil, že pracovněprávní vztah žalobce byl založen jmenováním na základě Dekretu o jmenování ze dne 29.1.2019, a to ve spojení s Dohodou o podmínkách pracovního poměru založeného jmenování, s účinností ode dne 1.2.2019. Žalobce byl jmenován do funkce asistenta soudce [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Pracovněprávní vztah byl uzavřen nejprve na dobu určitou a následně byl Dohodou o změně podmínek pracovního poměru založeného jmenováním ze dne 9.12.2019 změněn na dobu neurčitou. Pracovněprávní vztah žalobce k žalovanému doznal v jeho průběhu několik změn. Žalobce byl postupně odvoláván z funkce asistenta konkrétních soudců [název soudu] a následně byl jmenováván do funkce asistenta jiných konkrétních soudců. Naposledy byl jmenován s účinností ode dne 1.5.2020 do funkce asistenta soudce [titul]. [anonymizováno] [příjmení]. Dekretem o odvolání ze dne 25.11.2020 byl s účinností ke dni 30.11.2020 na návrh [titul]. [anonymizováno] [příjmení] z funkce asistenta soudce odvolán. Následně byla přípisem ředitele správy [název soudu] ze dne 25.11.2020 žalobci nabídnuta nová pracovní pozice odpovídající kvalifikaci žalobce, jeho dosaženému vzdělání a zdravotnímu stavu, a sice pracovní pozice vyššího soudního úředníka na úseku správního soudnictví žalovaného. Nabízenou pozici žalobce odmítl, pročež žalovaný se žalobcem rozvázal pracovní poměr výpovědí ze dne 25.11.2020 dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, aplikovaného ve spojení s §73a odst. 2 věta druhá zákoníku práce. Pracovněprávní vztah žalobce k žalovanému skončil dne 31.1.2021 uplynutím výpovědní doby. Dne 25.4.2021 byla žalovanému doručena výzva žalobce ve věci bezodkladného uhrazení dlužného odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele postupem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaný dopisem ze dne 29.4.2021 žalobci sdělil, že výzvu považuje v celém rozsahu za bezpředmětnou a nedůvodnou. V posuzovaném případě nastala dle žalovaného fikce výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce formulovaná v § 73a odst. 2 zákoníku práce, a to s absencí práva žalobce na výplatu odstupného, neboť ze strany žalovaného nedošlo k jakékoliv organizační změně, jež by vedla ke zrušení pozice asistenta soudce na úseku správního soudnictví, stejně tak nedošlo k zániku funkce soudce [titul]. [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaný rovněž odmítl nařčení žalobce o tvrzeném porušování § 16 odst. 1 zákoníku práce. Komparaci je třeba dle žalovaného provádět vždy na shodných pozicích. Je-li individuální pracovněprávní vztah asistenta soudce ze zákona založen jmenováním a pracovní poměr vyššího soudního úředníka nikoliv, nelze dle žalovaného spatřovat v rozdílnosti skončení těchto dvou pracovních poměrů diskriminaci. Žalovaný současně učinil nesporným, že od ledna 2021 byl soudci [titul]. [anonymizováno] [příjmení] jmenován nový asistent soudce, [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost však dle žalovaného nemění nic na tom, že v době odvolání žalobce nemohl žalovaný žalobce jmenovat k jinému soudci [název soudu], neboť o osobu žalobce, jako asistenta soudce, žádný ze soudců [název soudu] neprojevil zájem. 3. Soud má za prokázané ze jmenovacího dekretu ze dne 29.1.2019, že žalobce byl na základě tohoto dekretu jmenován s účinností od 1.2.2019 do 31.1.2020 do funkce asistenta soudců [název soudu] [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Přípis [titul] [příjmení] ze dne 25.11.2020 potvrzuje, že žalobce byl odvolán z funkce asistenta soudce [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke dni 30.11.2020. Přípis [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne 25.11.2020 adresovaný žalobci ve věci„ Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele“ dokládá, že žalovaný rozvázal se žalobcem pracovní poměr dle ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to v návaznosti na odvolání žalobce ke dni 30.11.2020 z funkce asistenta soudce a následné odmítnutí pracovní pozice vyššího soudního úředníka. Z přípisu žalobce ze dne 25.4.2021 adresovaného [titul] [jméno] [příjmení] ve věci„ Výzva k zaplacení odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce“ soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného odstupného ve výši nejméně dvojnásobku průměrného výdělku žalobce, a to z důvodu ukončení pracovního poměru žalobce podle § 52 písm. c) zákoníku práce E-mailová korespondence vedená mezi [titul] [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne 6.5.2021 včetně předcházející komunikace dokládá, že žalobce komunikoval se zaměstnanci žalovaného ve věci odstupného a zaslání kolektivní smlouvy pro roky 2020 a 2021. Z přípisu [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 29.4.2021 adresovaného žalobci ve věci„ Odpověď na výzvu k zaplacení odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce“ bylo soudem zjištěno, že [titul] [příjmení], vedoucí personálního odboru žalovaného, reagoval na přípis žalobce ze dne 25.4.2021, přičemž výzvu žalobce označil za bezpředmětnou a nedůvodnou. Přípis žalobce ze dne 6.5.2021 adresovaný [titul] [jméno] [příjmení] ve věci„ Výzva k zaplacení odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů“ potvrzuje, že žalobce reagoval na přípis [titul] [příjmení] ze dne 29.4.2021 s tím, že zopakoval výzvu k zaplacení odstupného. Přípis [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 13.5.2021 adresovaný žalobci ve věci„ Odpověď na opětovnou výzvu k zaplacení odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů“ prokazuje, že [titul] [příjmení] v reakci na přípis žalobce ze dne 6.5.2021 zopakoval, že žalobcem uplatněný nárok považuje žalovaný za nedůvodný a neuznává jej. Přípis žalobce ze dne 19.5.2021 adresovaný [titul] [jméno] [příjmení] ve věci„ Předžalobní upomínka o zaplacení částky 88 881 Kč“ dokládá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku žalobce. Jmenovací dekret ze dne 25.10.2019 potvrzuje