§ 67 zákoník práce – Odstupné
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 6. 2025 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 67 zákoníku práce upravuje nárok zaměstnance na odstupné v případě, že mu zaměstnavatel dá výpověď z určitých zákonem stanovených důvodů, nebo pokud se na těchto důvodech dohodnou. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a důvodu rozvázání pracovního poměru. (§ 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 6. 2025)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odstupné
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.“
- Odkazuje na: § 52, § 86
- Judikatura: na § 67 odkazuje 135 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
(2) Za dobu trvání pracovního poměru se pro účely odstavce 1 považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
(3) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
(4) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
(5) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a důvodu rozvázání pracovního poměru.
- Pro výpočet odstupného se započítává i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezi nimi nebyla delší pauza než 6 měsíců.
- Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
- V případě rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) (tj. z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání) je odstupné výrazně vyšší.
Na co si dát pozor
- Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.
- Zaměstnanec má nárok na odstupné pouze v případě, že výpověď dá zaměstnavatel z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo e), nebo pokud se na těchto důvodech dohodnou.
- Pokud zaměstnanec po obdržení odstupného nastoupí zpět k témuž zaměstnavateli, může být povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (viz § 68).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 67
Jak soudy aplikují § 67
Nejvyšší soud totiž v rozsudku ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016, uveřejněném pod č. 41/2019 Sb. rozh. obč., a v rozsudku ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 504/2021, dovodil, že při posuzování práva zaměstnance na odstupné podle § 67 odst. 2 zákoníku práce je rozhodující, že zaměstnanec sám rozváže pracovní poměr výpovědí proto, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, nebo s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce, příp. dohodou z týchž …
Dovolatel dále vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval otázkou možného obcházení zákona (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2008 ve věci sp. zn. 28 Cdo 1934/2008), konkrétně povinnosti vyplatit zaměstnancům odstupné podle § 67 zákoníku práce při výpovědích z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce], a že nevzal v potaz, že zaměstnavatel je oprávněn přidělovat práci pouze ve sjednaném místě výkonu práce, a to s výjimkou vyslání zaměstnance na pracovní cestu (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3551/2017), …
Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatel se žalobou u Okresního soudu v Olomouci (dále jen "okresní soud") domáhal po vedlejší účastnici zaplacení částky 267 900 Kč s příslušenstvím, která měla představovat odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy [§ 67 odst. 2 zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2025 (dále jen "zákoník práce"), ve spojení s § 41 odst. 1 písm. a), b) a § 52 písm. d) téhož zákona].
Návody
Právní otázky
Související
§ 7 Odstupné (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 60a Odstupné (Zákoník práce)§ 64 Odstupné (Zákon o námořní plavbě)§ 5 Hmotné zabezpečení (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 3 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (Zákon o odstupném poskytovaném při skonč)