45 C 117/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady majetkové škody ve výši 171 966,61 Kč, způsobené mu v řízení před [název soudu] sp. zn.: [spisová značka], v němž byl žalobce nezákonně trestně stíhán pro trestný čin podvodu dle ust. § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb. ve formě spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 trestního zákona. Žalobce stručně shrnul průběh řízení s tím, že dle jeho názoru bylo toto řízení nepřiměřeně dlouhé, když bylo zahájeno dne 29.7.2009 podáním trestního oznámení proti žalobci (usnesení o zahájení trestní stíhání žalobce bylo vydáno pod č.j.: KRPL [číslo]) a skončilo až usnesením [název soudu] – [pobočka], č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který potvrdil zprošťující rozsudek [název soudu] č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce uvedl, že s ohledem na charakter trestného činu, z něhož byl obžalován, byl v průběhu trestního řízení nucen využít služeb kvalifikované právní pomoci, čímž vznikla žalobci škoda v podobě nákladů vynaložených na svoji obhajobu. V této souvislosti připomněl, že za škodu je třeba považovat i závazek (dluh). Během řízení byl žalobce postupně zastupován několika obhájci, přičemž byl nejprve zastoupen obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, č. ev. [číslo advokáta], sídlem [adresa], a to až do 18.10.2013, tento ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 18 876 Kč vč. DPH. Následně převzala obhajobu žalobce obhájkyně Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka, č. ev. [číslo advokáta], tč. sídlem [adresa], a to až do 18.03.2015, která ve věci učinila žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 5.200 Kč. Poté žalobce zastupoval obhájce Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, č. ev. [číslo advokáta], a to až do 18.03.2015, který ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 46.616,46 Kč vč. DPH (před soudem prvního stupně) a dále v hodnotě celkem 43.020 Kč vč. DPH (po vrácení věci [název soudu]). Poté zastupoval žalobce ode dne 09.08.2017 obhájce JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, č. ev. [číslo advokáta], který ve věci učinil žalobcem vyjmenované úkony v hodnotě celkem 49.583,02 Kč vč. DPH (po vrácení věci [název soudu]) a dále v hodnotě celkem 8.671,13 Kč vč. DPH (po zproštění obžaloby soudem I.stupně). Celková majetková škoda vzniklá žalobci protiprávním trestním stíháním představuje minimálně částku 171.966,61 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 3.12.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 3. 12. 2021 (podáním ze dne 2. 12. 2020) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 171.966,61 Kč, představující vynaložené náklady na obhajobu v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nárokům žalobce nevyhověla ani zčásti, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 21. 10. 2021. Rovněž žalovaná stručně shrnula průběh řízení a uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Přípisem žalované ze dne 22. 6. 2021 byl žalobce vyzván, nechť žalované předloží doklad, který by prokázal zaplacení právních služeb. Na tuto výzvu žalobce reagoval přípisem doručeným žalované dne 8. 7. 2021 tak, že dle zákona č. 89/2012 Sb., není třeba doklady o zaplacení právních služeb předkládat pro posouzení nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná byla schopna bez součinnosti žalobce ověřit toliko existenci dvou z podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to existenci odpovědnostního titulu – v tomto případě nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání) a vztah příčinné souvislosti. Další podmínku, a to zejména existenci dokladů prokazujících splnění druhé podmínky, a to vznik škody, však žalovaná bez součinnosti ze strany žalobce neměla jak ověřit a byla tak zcela závislá na součinnosti žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce odmítl doložit žalovanou požadované dokumenty, nezbývalo žalované než žádosti žalobce nevyhovět, neboť nebyla splněna jedna ze základních podmínek odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., tedy nebylo prokázáno, že žalobci vznikla škoda, případně výše této škody. Žalovaná, ač byla připravena žalobci plně vyhovět a nahradit mu nárokovanou částku ve výši 171.966,61 Kč, nemohla objektivně přikročit k uhrazení vzniklé škody, neboť neměla z důvodů výlučně na straně žalobce postaveno najisto splnění jedné ze základních podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to vznik tvrzené škody. Žalobce i přes opakovanou výzvu žalované žádný z dokladů nezbytných pro možnost věcného mimosoudního projednání a případného uspokojení nároku na náhradu škody nedoložil. S ohledem na výše uvedené a doložené žalovaná vyjádřila své přesvědčení, že žalobci nemůže jít k dobru jeho nečinnost, kterou sabotoval a ve své podstatě zmařil mimosoudní projednání nároku ze strany žalované, proto mu nemůže svědčit ani nárok na přiznání úroku z prodlení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. Žalobce se k prvnímu jednání omluvil a výslovně požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 10. Nedatovanou plnou mocí zmocnil žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] k jeho zastupování v trestním řízení, vedeném před [název soudu] sp.zn. 5 T / [číslo]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). 24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 28. Dle § 14 odst. 1 a 3