45 C 134/2020-72 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se domáhali na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 743 447 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6. Ten vydal dne 9. 3. 2016, sp. zn. 6 C 21/2016-35 rozsudek, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2017, 12 Co 509/2016-113. A nabyl právní moci. Rozsudky jim byla přiznána částka 585 000 Kč a částky na právní zastoupení 76.446,40 Kč a 42.001,52 Kč Tyto Rozsudky byly pro nezákonnost zrušeny rozsudkem č.j. 33 Cdo 4156/2017-156 ze dne 26.06.2019 Nejvyššího soudu České republiky. Žalobcům byl rozsudek doručen 31.7, 2019. Následně byla podána žádost k rukám žalovaného o zadostiučinění 5.12.2019. Nemajetková újma vznikla nejen nepřiměřenou délkou řízení, což o sobě pro mě znamená morální újmu, kterou dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva netřeba prokazovat. Běžně trvá řízení u Nejvyššího soudu 200 dnů. V našem případě dva roky. i nevyřízení žádosti o zadostiučinění žalovanou je nezákonné a způsobilo újmu. Občan očekává, že se stát bude chovat dle zákona. Bude reagovat na žádosti. A stát neodpoví a to ani zamítavě. To jim způsobilo pocity nejistoty a důvěru v právní stát. Největší újma jim byla způsobena zrušením rozsudků pro nezákonnost. To v nich vyvolalo pocity nejistoty, úzkosti a zmaru. Ke zrušení rozsudků pro jejich nezákonnost došlo kvůli chybám soudů při zdůvodnění. To je tedy další důvod naší újmy - nesprávný úřední postup. Kdyby postupovaly soudy správně a řádně zdůvodnily. Nedošlo by ke zrušení rozsudků a nedošlo by k morální újmě. Celá záležitost způsobila obrovský psychický šok a stále trvající vnitřně mučivé pocity. Neboť oprávněně považovali rozsudky, které nabyly právní moci, za konečné a z nich plynoucí výsledek za vyřešení záležitosti. Tím byla podkopána důvěra ve stát. Toto způsobilo trauma, které trvá, a nevíme, zda někdy skončí. Protože se člověk nemůže spolehnout na stát - nejprve si myslí, že je pravomocný rozsudek platný, lze se na něj spolehnout a učiní kroky, které vyjdou vniveč. Řízení o dovolání trvá tak dlouho, že si člověk myslí, že už je skončeno. Že jen advokát nepředal výsledek. A následně stát nereaguje ani na žádost o újmu. Naše mnohonásobné poškození vzniklo, trvá a bude trvat, protože zpětně nelze poškození psychiky vymazat. A nedůvěra v soudy a ministerstva a tedy ve stát a spravedlnost bude trvalá. Jako přiměřené zadostiučinění v penězích za kompenzací pocitů nejistoty se proto žalobcům jeví částka: 743447Kč (korun českých) spolu s úroky po uplynutí šestiměsíční lhůty poté, co byl nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy uplatněn. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní pouze druhý žalobce dne 5.12.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslil ve výši 40.000 Kč. Důvod nároku spatřoval žalobce v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 33 Cdo 4156/2017, které proběhlo v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 21/2016. Následně podal opět jen druhý žalobce dne 9.12.2019, uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslil ve výši 703.447 Kč. Důvod nároku spatřoval žalobce ve vydání nezákonného rozhodnutí. Za nezákonná označil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9.3.2016, č.j. 6 C 21/2016-35, a Městského soudu v Praze ze dne 11.4.2017, č.j. 12 Co 509/2016-113. Žalovaná uplatněné nároky vyhodnotila jako nedůvodné, a to jak z titulu nezákonného rozhodnutí, tak z titulu nesprávného úředního postupu. Žádosti o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu nebylo vyhověno. Podanou žalobu označila žalovaná za neprojednatelnou, a to již z toho důvodu, že žalobci se domáhají jedné částky zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aniž určili, jaká výše zadostiučinění má náležet kterému z nich. Dále se žalobci náhrady nemajetkové újmy domáhají jak z titulu nezákonného rozhodnutí, tak z titulu nesprávného úředního postupu, z žalobních tvrzení však nijak neplyne, jaká výše zadostiučinění odpovídá jakému odpovědnostnímu titulu. Co se týká žalobkyně a), paní [celé jméno žalobkyně], žalovaná uvádí, že žalobkyně a) u žalované v rámci předběžného projednání dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. žádné nároky neuplatnila. U žalobkyně a) tak není splněna podmínka pro podání žaloby k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že žaloba je v části, co do poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky dovolacího řízení je zcela nedůvodná, když nedošlo k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dovolací řízení bylo zahájeno dne 29.5.2017 podáním dovolání a ukončeno ke dni 26.6.2019 vydáním rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zde je však nutno zdůraznit, že řízení vedené o mimořádných opravných prostředcích probíhá před soudními orgány s celostátní působností (Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR), tj. před orgány povolanými zejména k řešení zásadních právních otázek a k ochraně ústavnosti, což s sebou bezesporu přináší i vyšší požadavky na časovou náročnost řízení, jež je před nimi vedeno. Délku dovolacího řízení lze hodnotit jako přiměřenou. Co se týče zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 703.447 Kč, která měla žalobcům vzniknout v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí, za která označují rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9.3.2016, č.j. 6 C 21/2016-35, a Městského soudu v Praze ze dne 11.4.2017, č.j. 12 Co 509/2016-113, která byla zrušena rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2019, č.j. 33 Cdo 4156/2017-156, žalovaná konstatovala, že nemajetková újma, která by měla vzniknout v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí, se v žádném případě tzv. nepresumuje. Ze strany žalobců tak je nutné tvrdit zásah do osobnostní sféry v souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím, tvrdit intenzitu tohoto zásahu a následně taková tvrzení také prokázat. Žalobci však vznik a intenzitu újmy žádným způsobem nekonkretizují, její vznik nijak nedokládají. Mimo to má žalovaná za to, že rozhodnutí, která žalobci označují za nezákonná, vyznívala v jejich prospěch, jejich vydání jim tak objektivně nemohlo způsobit žádnou újmu. Žaloba o náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí je tak zcela nedůvodná a proto navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Žalobci v replice k vyjádření žalované uvedl, že požadují společně a nerozdílně zadostiučinění 743 447 Kč spolu s úroky, z toho částka 40000 Kč je za nepřiměřenou délku řízení, částka 703447 Kč za nezákonné rozhodnutí --zrušení pravomocného rozsudku pro nezákonnost. Újma byla kvantifikována žalobci podle způsobených škod, když pocity zmaru a nejistota vždy odpovídají ztrátě. Konstatovali jiné pocity z hlediska ztráty 1 000 Kč, 100 000 Kč či 1 000 000 Kč, přičemž pro ně se jednalo o částky převyšující v současné době příjem rodiny za 3 roky a o to větší pocit zoufalství. Svou repliku dále ještě doplnili a uvedli, že dne 5.2.2021 obdržel druhý žalobce zamítavé stanovisko od Ministerstva spravedlnosti o náhradu vzniklé újmy. I na odpovědi lze ukázat vztah MS k lidem, zákonům a morálce. Neboť, že došlo ke špatnému úřednímu postupu je neodiskutovatelné - zrušený pravomocný rozsudek. Taková skutečnost vždy má následky, neboť jen těžko si lze představit, že zrušení pravomocného rozsudku nezpůsobí újmu a škodu. MS dostalo žádost 5.12.2019 a odpověď obdržel žalobce 5.2.2021. Tedy se samotné MS dopustilo nesprávného úředního postupu a půlroční lhůtu o 8 měsíců překročilo. A protože podle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 se doporučuje 1500 Kč/měsíc za nedodržení lhůty řízení. A tím způsobenou újmu. Jistě se člověk situaci trápil a trápí, když nedostal odpověď včas, musei podniknout další kroky a v mysli nad situací neustále přemítat. To znamená pro dva žadatele 2*8* 1500. Proto doplňuji petit o částku 24000 Kč za nesprávný úřední postup - průtah v řízení. Občan, když se v řízení zpozdí tak minimálně přijde o možnost prosadit svůj požadavek. Tedy i stát pokud se zpozdí tak by měl nést následek. Průměrná délka řízení u Nejvyššího soudu je 190 dnů /cca 6 měs/, z čehož dle žalobců jednoznačně plyne, že nám byla způsobená újma za nepřiměřenou délku řízení (skoro 2 roky = 24 měs) a újmu lze vyčíslit na 72000 Kč pro dvě osoby. Podle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 se doporučuje 1500 Kč/měsíc za průtah v řízení. Částku jsme sami ponížili skoro o 50 % na 40000 Kč. Domnívali jsme se, že projevená dobrá vůle z naší strany povede žalovaného k zaplacení újmy. Rozhodnutím 33 Cdo 4156/2017-156 ze dne 26, 06.2019 byly zrušeny pravomocné rozsudky: Obvodní soudu pro Prahu 6 dne 9.3.2016, sp. zn, 6 C 21/2016-35 vydal rozsudek, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11, 4, 2017, 12 Co 509/2016-113. Tato podmínka je tedy nepochybně splněna