45 C 244/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobou podanou dne 22. 9. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 233 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 3. 6. 2019 s žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalovanému elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční zálohy a vyúčtování spotřebované elektřiny dle žalobkyní vystaveného daňového dokladu. Žalovaný neuhradil žalobkyni v plné výši cenu dodané elektřiny za období od 10. 4. 2020 do 17. 11. 2020, která byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 20. 11. 2020 znějící na částku 13 093 Kč, splatnou dne 7. 12. 2020, ale pouze částku ve výši 7 860 Kč, a proto zbývala k úhradě částka ve výši 5 233 Kč, jíž se žalobkyně domáhá a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8. 12. 2020 do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný o úhradu dluhu ze strany žalobkyně opakovaně upomínán, na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“, v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10.000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení bylo Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] prokázáno, že se žalovaný přihlásil jako nový odběratel elektřiny v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], [PSČ] [obec]. Fakturou [číslo] ze dne 20. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odběr elektřiny [částka] [anonymizováno] v odběrném místě za období od 10. 4. 2020 do 17. 11. 2020 částku ve výši 13 093 Kč, přičemž na ni bylo ze záloh zaúčtováno 7 860 Kč. Faktura byla splatná dne 7. 12. 2020. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě ze dne 19. 8. 2021 žalobkyní, v níž byl upomínán o úhradě dlužné částky, leč bezúspěšně. Žalovaný ničeho neuhradil a nikterak nereagoval. Dle ustanovení § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Po zhodnocení provedených důkazů soud uzavřel, že žaloba je důvodná. V této věci vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] dle výše citovaného ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., na jejímž základě poskytoval žalobkyně žalovanému elektřinu. Žalovaný však řádně neuhradil vyúčtování spotřebované elektřiny za období od 10. 4. 2020 do 17. 11. 2020. Žalovaný v řízení nerozporoval tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, že by žalobci svůj dluh uhradil. Jelikož měl žalovaný ve smyslu výše citovaného ustanovení a uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny povinnost za odebranou elektřinu zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky, neboť žalovaný neuhradil platby za odebranou elektrickou energii ve lhůtě splatnosti. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů, a to dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky za žalobu podanou dne 22. 9. 2021 a výzvu k plnění ze dne 19. 8. 2021.