ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:45.C.37.2021.4 Datum: 2022-03-18 Předmět: o zaplacení 75 500 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ z. č. 82/1998 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 175 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 23 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 67 z. č. ["cizina""nemajetková újma""peněžité plnění""propadnutí věci""zadostiučinění / satisfakce""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""zkušební doba"]
O co šlo: o zaplacení 75 500 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ z. č. 82/1998 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 175 z. č. 40/2009 Sb.")
1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 75. 500 Kč s příslušenstvím, způsobené mu nezákonnou vazbou v řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno usnesením [stát. instituce] ze dne 3. 4. 2019 pro přečin vydírání dle § 175, odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku (dále jen „trestního zákoníku“) v jednočinném souběhu s přečinem nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedů dle ustanovení § 283 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný dílem samostatně a dílem ve spolupachatelství dle ustanovení § 23 trestního zákoníku. Dne 2. 4. 2019 došlo k zadržení žalobce a následně byla usnesením [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uvalena vazba z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) trestního řádu. Usnesením ze dne 28. 5. 2019 bylo dle § 160 odst. 1, odst. 5 trestného řádu zahájeno trestní stíhání proti osobě žalobce pro přečin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ustanovení § 283, odst. 1 trestního zákoníku. K podání obžaloby došlo dne 30. 10. 2019 pro zločin vydírání dle § 175, odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a přečin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem [název soudu] ze dne 31. 1. 2020 byl žalobce zproštěn obžaloby z důvodu uvedeného v ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu a téhož dne byl propuštěn z vazby. Odvolání státního zástupce proti rozsudku [název soudu] odvolání v neprospěch žalobce, které bylo usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuto jako nedůvodné z důvodu uvedeného v ustanovení § 256 trestního řádu. Žalobce tak strávil ve vazbě 302 dní, tedy došlo ke zbavení osobní svobody v trvání téměř jednoho roku. Žalobce původně vyčíslil nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonnou vazbou ve výši 453.000 Kč (1 500 Kč za jeden den trvání vazby). Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 25.6.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. Žalovaný poskytl žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 75. 500 Kč, tedy v poloviční sazbě samé spodní hranice částky dovozené judikaturou [název soudu] z důvodů opakovaných trestních stíhání. Byť žalobce uznává, že požadovaná částka 1. 500 Kč za den strávený ve vazbě, je vzhledem k jeho trestní minulosti zjevně nepřiměřeně vysoká, zároveň je třeba poukázat, že přiznaná náhrada nemajetkové újmy, která nedosahuje ani spodní hranice dovozené judikaturou je zcela nedostatečná. S ohledem na to žalobce považuje za svou nezákonnou vazbu částku 500 Kč za den strávený ve vazbě, tedy celkem částku 151. 000 Kč, přičemž částka 75. 500 Kč byla již poukázána na účet. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
1. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 25.6.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě v řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 453.000 Kč Stanoviskem ze dne 5. 2. 2021 žalovaná konstatovala, že nárok žalobce je co do základu důvodný, neboť mu vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o vzetí do vazby ze dne 5. 4. 2019. Nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy bylo vyhověno co do částky 75.500 Kč. Ve zbytku byl nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích zamítnut s odůvodněním, že v těchto částech nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že sice je dána existence nezákonného rozhodnutí, nicméně sporovala výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu, závažnost a rozsah tvrzené nemajetkové újmy. S ohledem na výsledek trestního stíhání je nutno konstatovat, že žalobci vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o vazbě. Základ vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu je v tomto případě dán. Sám žalobce v žalobě potvrzuje, že jím mimosoudně požadované odškodnění bylo vzhledem k osobě žalobce nepřiměřené. V této souvislosti odkázala na stávající judikaturu (např. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) s tím, že základní kritéria, která je třeba při stanovení výše odškodnění zohlednit, jsou dle zmíněného rozhodnutí povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Rozmezí adekvátního odškodnění 500 Kč až 1.500 Kč za jeden den trvání vazby, je pouze orientační s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje. Žalobcem je tedy požadována částka na dolní hranici tohoto judikaturou stanoveného rozmezí. V rámci prováděného šetření, bylo [anonymizován] zjištěno ze spisového materiálu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], že žalobce je osobou s bohatou kriminální i drogovou minulostí. Dle opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 12. 2. 2019 byl žalobce odsouzen pro trestný čin loupeže dle § 234 odst. 1, 2 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], trest vykonal [datum rozhodnutí]. Následně byl žalobce v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, a to pro trestné činy neoprávněné užívání cizí věci dle § 249 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb. a krádež dle § 247 odst. 1 písm. a), e) zák. č. 140/1961 Sb. Tento trest byl změněn na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, vykonán byl dne 2. 3. 2011. Dále žalobce odsoudil [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] k trestu obecně prospěšných prací pro trestný čin neoprávněné užívání cizí věci dle § 249 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., tento trest byl následně změněn na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 150 dnů, amnestován byl žalobce 1. 1. 2013. Dále v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce odsouzen pro trestný čin loupeže dle § 234 odst. 1 zák. č. 140/1091 Sb. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Trest byl vykonán dne 10. 11. 2015. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobci uložen trest odnětí svobody v trvání 48 měsíců pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. d) zák. č. 40/2009 Sb. Stejně tak ze spisového materiálu vyplývá, že žalobcovo chování během jeho častých omezení osobní svobody rozhodně nebylo vždy příkladné, neboť byl i kázeňsky trestán za hrubé porušení kázně. Tato jeho provinění navíc souvisela taktéž s drogovou problematikou, neboť byl navíc žalobce pozitivně testován na přítomnost opiátů. Z hlediska individuálních okolností daného případu a následků omezení osobní svobody v osobnostní sféře života žalobce, nebyly doloženy zásahy do života žalobce (např. dopady v profesním životě žalobce, rodinném životě, životní podmínky ve vazební věznici), [anonymizováno] doloženy nebyly. Žalobce páchá trestnou činnost opakovaně, ve výkonu trestu odnětí svobody strávil celkem více jak 15 let (tj. takřka dvě třetiny svého života od nabytí dospělosti). I přes to se žalobce nikdy nebyl schopen vyvarovat dalšího páchání trestné činnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je žalovaná tohoto názoru, že není možné poskytnout žalobci odškodnění ani na jím požadované dolní hranici judikaturou vymezeného rozmezí. Naopak uvedené skutečnosti odůvodňují poskytnutí žalobci odškodnění pod dolní hranicí judikaturně vymezeného rozmezí, tak jak žalovaná učinila mimosoudně. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud požadavek žalobce na odškodnění nemajetkové újmy další částkou 75.500 Kč jako neoprávněný zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.
2. Žádostí o odškodnění nezákonného vazebního trestního stíhání, zaslanou [anonymizováno] a datovanou dne 25.6.2020 žalobce požadoval částku 453 000 Kč za 302 dnů nezákonné vazby.
3. Vyjádřením [anonymizováno] ze dne 5.2.2021 byl nárok žalobce, uplatněný žádostí ze dne 25.6.2020, vypořádán, přičemž žalobci byla přiznána částka 75.500,00 Kč za vazbu, která byla v daném případě shledána jako nezákonnou, a sice za 302 dní pobytu žadatele ve vazbě s tím, že tato částka byla ponížena na částku 250,00 Kč za jeden den s ohledem na bohatý trestní rejstřík žalobce.
4. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze spisu [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Žalobce byl trestně stíhán, resp. na základě rozsudku [název soudu] [spisová značka], vydaného [datum rozhodnutí], a sice byl odsouzen k trestu odnětí svobody nepodmíněně ve výměře 7 let, k zařazení výkonu s ostrahou, a trest vykonal do 22.10.2007. Dále byl na základě rozhodnutí [název soudu], ze dne 28.1.2009, odsouzen k odnětí s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.