45 C 41/2021-79 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč a náhrady škody ve výši 3 819 388,12 Kč, které mu měly vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení původně vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že dne 13.9.2010 uzavřel jako prodávající kupní smlouvu se [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], jako kupujícím, zastoupenou [jméno] [příjmení], jediným jednatelem a jediným společníkem, na jejímž základě se zavázal dodat zboží pro výstavbu fotovoltaické elektrárny [ulice] a kupující se zavázala dodané zboží převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu. Vzhledem k tomu, že kupující za odebrané zboží nezaplatila ve lhůtě splatnosti, ani po výzvách a osobních jednáních, podala žalobkyně dne 1.8.2011 na [stát. instituce] podnět k zahájení šetření ve věci podezření ze spáchání trestného činu a způsobení škody, které se měl dopustit [jméno] [příjmení]. Žalobce podrobně shrnul průběh trestního řízení, v němž podal mimo jiné čtyři návrhy na zajištění majetku tehdejšího obviněného, stížnost na průtahy v řízení a několik urgencí na postup. Dne 31.8.2018 podal [jméno] [příjmení] dlužnický insolvenční návrh spojený s návrhem povolení oddlužení, ve kterém konstatoval, že vlastní majetek minimální hodnoty, jediný významnější majetek určený pro věřitele je ten, který byl zajištěn státním zástupcem [anonymizována tři slova] v [obec] v roce 2013, tedy pozemek pare. [číslo] v [katastrální uzemí] a peněžní prostředky ve výši 272.856,93 Kč. Tím se naplnily obavy žalobkyně, na které poukazovala již od počátku řízení, že motivem všech kroků, které [jméno] [příjmení] činil, bylo poškodit oprávněné zájmy věřitelů, vyvést majetek mimo jejich dosah a zabránit tak jejich uspokojení. To se mu do značné míry povedlo, neboť došlo z jeho strany k prodeji osobního majetku v řádech mnoha milionů korun - např. pozemky a budova v k.ú. [část obce], pozemky a rodinný dům v k.ú. [část obce], prodeji akcií, podílů na obchodních korporacích a dalšího osobního majetku (např. osobní vozidlo [anonymizováno]). Současně měl [jméno] [příjmení] příjmy z pracovněprávního vztahu. V posledních několika letech musel [jméno] [příjmení] získat finanční prostředky vysoce přesahující běžné osobní náklady, avšak z insolvenčního návrhu je zřejmé, že významnější majetek, který [jméno] [příjmení] vlastní, je pouze ten, kterého se z důvodu zajištění státním zástupcem nemohl zbavit. [jméno] [příjmení] tak od trestního oznámení podaného žalobkyni v roce 2011 odprodal veškerý svůj majetek v řádech mnoha milionů korun, přičemž reálným finančním výsledkem je deklarovaný zůstatek bankovního účtu ve výši 500 Kč a dále pak osobní automobil s marginální hodnotou. Žalobce má za to, že v rámci předmětného trestního řízení mu vznikla škoda způsobená nesprávným úředním postupem dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), spočívající v tom, že státní orgány neučinily úkon zajištění nároku žalobkyně na majetku obviněného, ačkoliv tento úkon učinit měly a mohly. Podle uvedeného ustanovení lze nárok zajistit na majetku obviněného až do pravděpodobné výše škody. Vzhledem k tomu, že nárokovaná - a později také pravomocně přiznaná - škoda způsobená žalobkyni přesahovala 6 milionů Kč, bylo již od počátku zřejmé, že výtěžek z případného zpeněžení zajištěného majetku obviněného - pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] a peněžních prostředků ve výši 272.856,93 Kč - nemohl v žádném případě uspokojit nárok žalobkyně na náhradu škody způsobenou [jméno] [příjmení] v důsledku spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu. Protože žalobkyni nebylo vyhověno, mohl v roce 2017 [jméno] [příjmení] společně s manželkou [jméno] [příjmení] prodat své nemovitosti za částku 4.650.000 Kč. Z této částky bylo použito pouze 830.611,88 Kč na úhradu zůstatku hypotečního úvěru, ze kterého bylo pořízení předmětných nemovitostí financováno, a který byl zajištěn zástavním právem. Rozdíl těchto hodnot, částka 3.819.388,12 Kč, mohla být použita pro účely náhrady škody vzniklé žalobkyni. Pokud by státní orgány učinily zajištění nároku podle § 47 tr. řádu, v souladu s oprávněnými a podloženými návrhy žalobkyně, měl by obviněný [jméno] [příjmení] dostatečný majetek k náhradě škody způsobené zvlášť závažným trestným činem. [příjmení] 3.819.388,12 Kč je tak škodou, která žalobci vznikla. Pokud jde o samotné řízení, žalobce konstatoval, že v celém řízení také docházelo k jednotlivým neopodstatněným průtahům (období od podání trestního oznámení 1.8.2011 do podání obžaloby 4.12.2013, období od podání obžaloby 4.12.2013 do nařízení prvního jednání 21.4.2015, období od prvoinstančního rozhodnutí 27.10.2015 do vyhotovení písemného rozhodnutí 6.4.2017, období od vyhotovení písemného rozhodnutí 6.4.2017 do předložení [název soudu] 22.2.2018 a období od druhého prvoinstančního rozhodnutí 20.5.2019 do jeho písemného vyhotovení 16.10.2019. Alarmující je zejména nečinnost [název soudu]. Například mezi odsuzujícím rozhodnutím a předložením spisu k rozhodnutí o podaných odvoláních uběhla doba dvou let a pěti měsíců. Uvedené prodlevy vedly žalobkyni k podání podnětu předsedovi [název soudu] k prověření postupu soudu dne 6.12.2017. Také samotná odpověď na podnět byla v prodlení a došla až 29.6.2018. Již v této odpovědi přiznal předseda soudu průtahy:„ Z uvedeného je zřejmé, že k nařízení prvního hlavního líčení došlo až po 14 měsících po podání obžaloby. V řízení tedy v uvedeném období došlo k průtahu s ohledem na vysoký počet projednávaných věcí JUDr. [jméno] [příjmení], však tento průtah nebyl zaviněn neplněným povinností soudkyně. Následně bylo ve věci jednáno bez prodlev a byl vyhlášen rozsudek, který byl vyhotovován po delší dobu, ale znovu je třeba vše zasadit do kontextu stavu na trestním úseku, kdy JUDr. [jméno] [příjmení] se stala od 1. 9. 2016 členkou odvolacího senátu S To a současně s tímto pokračovala na neskončených rozsáhlých trestních kauzách v soudním oddělení 48.“ Pro žalobkyni začalo trestní řízení prvním úkonem - podáním podnětu k zahájení šetření ve věci podezření ze spáchání trestného činu a způsobem škody na [stát. instituce] dne 1.8.2011. Za konec řízení lze považovat právní moc posledního rozhodnutí. V daném případě se jedná o právní moc rozsudku [název soudu] č.j.: [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]. Celková délka řízení je více než 8,5 let (konkrétně 102 měsíců a 26 dní). V rámci trestního řízení se nejednalo o nikterak mimořádně složitý případ - a to ani skutkově, hmotněprávně, ani procesně, nebylo vyslýcháno velké množství svědků, nebyly prováděny složité důkazy. Představitelé žalobkyně vždy jednali v rámci řízení proaktivně a snažili se využít všechny zákonné prostředky, formální nebo neformální výzvy, aby v řízení byly odstraněny průtahy. Od vynesení rozsudku v roce 2015 se žalobkyně mnohokrát dotazovala na stav řízení, resp. kdy může očekávat písemné vyhotovení rozsudku - zprvu neformálně telefonicky, osobně nebo e-mailem. Po doručení písemného vyhotovení v dubnu 2017 se ještě několikrát dotazovala na stav řízení. Alarmující nečinnost soudu ve věci opakovaných návrhů na zajištění majetku obžalovaného, absence ochoty soudu reagovat na zdvořilé dotazy ohledně stavu řízení, nemožnost nahlédnout do spisu a konečně nečinnost soudu od vydání písemného vyhotovení rozsudku (6.4.2017) do odeslání spisu nadřízenému soudu k rozhodnutí o odvolám (22.2.2018) donutily žalobkyni poslat podnět předsedovi [název soudu] k prověření postupu soudu. Význam předmětu řízení žalobkyně označila za mimořádně významný. Škoda způsobená jednáním obžalovaného [jméno] [příjmení] byla pro žalobkyni takřka likvidační. Po zaúčtování opravné položky k pohledávce související s jednáním obžalovaného se poměr vlastního kapitálu žalobkyně k jejím pasivům dostal na pouhých 3,5 %. Škoda ve výši 6.035.220 Kč způsobená trestným činem dosahovala kumulovaného čistého zisku žalobkyně za předcházejících 8 let ([číslo] 2010). Žalobkyně stála na pokraji druhotné platební neschopnosti - pouze díky osobní finanční angažovanosti společníků a jejich rodin, díky důvěře dodavatelů, uzavírání splátkových kalendářů a jiných forem zajištění a utvrzení dluhů tuto finanční nouzi přestála. Mimořádně vysoký význam pro žalobkyni potvrzuje její aktivita. Žalobkyně celé řízení nejen iniciovala, ale z množství podání, podnětů a dotazů lze také dovozovat intenzivní zájem a aktivní účast na průběhu řízení. Vedení žalobkyně (její společníci a dřívější jednatelé [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], a nynější jednatel [příjmení] [příjmení] ml.) se účastnili všech jednotlivých líčení [název soudu] a obou veřejných zasedání [název soudu]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 18.8.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl ž