45 C 66/2021-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení náhrady škody ve výši 404 432, 20 Kč, která mu vznikla v souvislosti trestním stíháním, vedeným u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 2 T 128/2018. Řízení bylo zahájeno usnesením ze dne 13. 4. 2017 Policií ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor [obec], Oddělení HK SKPV, pod č.j. KRPM-156049- 384/TČ-2014-140981, kterým bylo žalobci sděleno obvinění pro trestný čin dle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a uvedl, že toto skončilo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 24. 6. 2020 č.j. 68 To 186/2019- 6544 podle § 226 písm. b) tr. řádu, kterým byl zproštěn obžaloby OSZ v Šumperku ze dne 26. 7. 2018, č.j. 1 ZT 70/2017 – 192 ve výše uvedené trestní věci, neboť odvolací soud (vázán právním závěrem dovolacího soudu) konstatoval, že skutek označený v žalobním návrhu není trestným činem, a to z důvodu absence úmyslného jednání, byť i v rovině nepřímého úmyslu. V souvislosti s tímto řízením žalobci vznikla škoda, představující jednak náklady vynaložené na obhajobu žalobce v rozsahu 103,5 úkonu právní pomoci podle vyhl. 177/1996 Sb., přičemž jeden úkon právní služby je stanoven dle vyhlášky částkou 2.300 Kč, to vše spolu s režijním paušálem za jednotlivé úkony po 300 Kč, cestovným a náhradou za promeškaný čas, které obhájce účtoval v případě, že právní pomoc byla poskytnuta mimo obec Olomouc. V roce 2017 bylo ve věci obhajoby žalobce učiněno 52,5 úkonů právní pomoci, převážnou většinu těchto úkonů tvoří účast obhájce při výslechu žalobce a policejním orgánem předvolaných svědků. V roce 2018 šlo o 40 úkonů právní pomoci, v roce 2019 o 9 úkonů právní pomoci a v roce 2020 o 2 úkony právní pomoci. Vzhledem k rozsahu úkonů předkládáme jejich přesný rozpis doplněný o vyčíslení náhrad za cesty konané k úkonům právní pomoci mimo sídlo AK. Obhájce žalobce či jeho případný substitut během cest k úkonům využíval dvě osobní vozidla, a to buď Subaru [anonymizováno], [registrační značka] nebo [anonymizováno], [registrační značka]. Celkově tak žalobce vynaložil na úkony právní pomoci vč. režijního paušálu, cestovného a náhrad za promeškaný čas částku 312.065,20 Kč + 21%, tedy náklady v celkové výši 377.598,90 Kč (první nárok). Dále žalobce uplatnil nárok na paušální náklady trestního řízení ve věci sp.zn. 2 T 128/2018, jejichž úhrada ve výši 7 800 Kč mu byla Okresním soudem v Šumperku dne 11. 12. 2019 uložena. Žalobce tuto částku poukázal na soudem určený účet dne 20. 12. 2019 (druhý nárok). Žalobce dále uplatnil další náklady, které mu vznikly v době, kdy na něj bylo pohlíženo jako na pravomocně odsouzeného pro zločin dle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Žalobce uvedl, že v průběhu řízení podnikal jen jako OSVČ (primárně v oboru truhlář a podlahář) a byl s ohledem na své pravomocné odsouzení (před jeho zrušení dovolacím soudem) nucen řešit přesun svého podnikání vč. zaměstnanců a majetku vedeného v podnikání, neboť přestal splňovat podmínku bezúhonnosti při výkonu podnikání dle § 6 živnostenského zákona. Dne 19. 12. 2019 proto žalobce založil jako jediný společník obchodní korporaci [právnická osoba], [IČO], kdy za založení a přímý zápis této obchodní korporace uhradil notářce Mgr. A. [příjmení] částku 5.602,30 Kč vč. DPH (třetí nárok). Dále byly žalobci v období 19. 12. 2019 do dubna 2020 poskytovány za smluvní odměnu další porady a pomoc při zpracování smluvní dokumentace, přičemž čtyři z těchto porad, které se týkaly problematiky přesunu podnikání žalobce z OSVČ na právnickou osobu, přesáhly každá jednu hodinu, přičemž požadoval náhradu za 4x úkon dle § 9 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. (vycházeje z toho, že je obtížné určit bez složitého dokazování hodnotu aktiv, která byl žalobce nucen převést na s.r.o.), tj. 4x částku 1500 Kč + 4x RP a DPH, tj. celkem 8.712 Kč (čtvrtý nárok). Dále žalobce uplatnil 2x úkon + RP k úkonu, úkon mimosmluvní odměny vypočten dle § 10 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., a to za zastupování ve správním řízení před MÚ [obec], č.j. 2020/353/ŽÚ-MUZB. Jednalo se o zastupování žalobce ve správním řízení v dubnu 2020, a to za úkony převzetí věci a podání odvolání proti rozhodnutí MÚ [obec], živnostenský odb., kdy tímto rozhodnutím chtěl správní orgán ukončit podnikání žalobce jako OSVČ k datu poslednímu dni února 2020, s čímž žalobce nesouhlasil a odkazoval na podané dovolání ve své trestní věci a další argumenty. Žalobci byla v tomto případě účtována smluvní odměna, nicméně opět s ohledem na možnosti odškodnění dle [příjmení] uplatňuje žalobce toliko 3x úkon po á 1000 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., 3x RP k úkonu a DPH, tj. celkem částku 4.719 Kč (pátý nárok). Úhradu nákladů souvisejících se založením s.r.o. uhradil žalobce částkou 5.602,30 Kč přímo na účet výše uvedené notářky, další dvě částky byly zahrnuty ve vyúčtování smluvní odměny fakturou 2020. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě citované škody dne 19.9.2020, žalovaná však žádosti žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná podanou žalobu neuznala, přičemž učinila nesporným jednak průběh a výsledek trestního řízení, jednak skutečnost, že žalobce u ní podáním doručeným dne 24. 9. 2019, předběžně uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 404 432, 20 Kč spočívající v náhradě nákladů obhajoby (vč. cestovného a promeškaného času cestou), nákladů trestního řízení a ostatních nákladů vynaložených v souvislosti s podnikáním žalobce po pravomocném odsouzení. Náhrada škody je požadována z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 128/2018. Žalovaná stručně shrnula průběh trestního řízení a uvedla, že po podání žaloby ukončila předběžné projednání nároku tak, že na náhradě nákladů obhajoby (vč. cestovného a promeškaného času cestou) přiznala žalobci částku 358 783, 40 Kč vč. DPH, tedy nárok přiznala zčásti. Ve zbytku žalovaná nárokům žalobce nevyhověla. Celkem tak žalovaná žalobci přiznala náhradu škody na nákladech obhajoby částku ve výši 358 783, 40 Kč, vč. cestovného a náhrady promeškaného času cestou. Přiznaná částka zahrnuje odměnu za 92 úkonů právní služby po 2 300 Kč, 10 půlúkonů po 1 150 Kč, 102 režijních paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 21%. V částce je dále obsažena náhrada cestovného a promeškaného času cestou v požadované výši 51 806, 4 Kč vč. DPH (v této výši požadováno žalobcem). Dále v této souvislosti sporovala žalobcem požadovanou náhradu nákladů v rozsahu 1 úkonu za následující úkony právní služby, za něž sama žalobci již přiznala ½ úkonu: písemné podání obhájce + návrh na provedení důkazů ze dne 17. 8. 2017, vyjádření k dokladům, důkazní návrh – fakturám [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [celé jméno žalobce], OSVČ ze dne 9. 11. 2017, doplnění dokladů vztahujících se ke [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. panu [příjmení], důkazní návrh ze dne 22. 11. 2017, písemné podání obhájce ze dne 18. 12. 2017, písemné podání obhájce ze dne 1. 2. 2018, návrh obviněného na zastavení trestního stíhání postupem dle § 172 trestního řádu ze dne 2. 7. 2017, vyjádření obhajoby ve spojení s návrhem na provedení důkazů ze dne 27. 9. 2018, žádost obžalovaného, návrh na provedení důkazů ze dne 23. 10. 2018, vyjádření žalobce a specifikace dalších navržených důkazů ze dne 13. 2. 2019. Rovněž sporovala náhradu nákladů za dva úkony právní služby, které nedohledala ve spise, a to protokol o předložení věci ze dne 17. 10. 2017 a protokol o předložení věci ze dne 26. 2. 2018. Dále žalovaná k žádosti žalobce o náhradu škody ve výši 7 800 Kč, která představuje vynaložené paušální náklady trestního řízení, že tato povinnost k náhradě nákladů trestního řízení byla žalobci uložena na základě usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 12.2019, č. j. 2 T 128/2018 – 6441. Tomuto nároku nelze vyhovět, neboť rozhodnutí, které žalobci uložilo povinnost k náhradě nákladů trestního řízení ve výši 7 800 Kč, bylo vydáno na základě rozhodnutí, které bylo zrušeno na základě dovolání. Stejně tak byla zrušena i veškerá rozhodnutí obsahově navazující na toto rozhodnutí, přičemž za obsahově navazující lze považovat právě i usnesení o uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení. Ze žaloby, ani ze spisového materiálu nevyplynulo, že by se žalobce vrácení dané částky domáhal u soudu. Je proto na žalobci, aby se daného nároku primárně domáhal u soudu z titulu bezdůvodného obohacení. K nároku žalobce na náhradu dalších nákladů, které mu vznikly v době, kdy na něj bylo pohlíženo jako na pravomocně odsouzeného v celkové výši 19 033, 30 Kč (tzn. ve výši 5 602, 30 Kč za náklady vynaložené v souvislosti se založením a přímým zápisem obchodní korporace, které uhradil notářce Mgr. A. [příjmení], dále ve výši 8 712 Kč za celkem 4 úkony právní služby, které se týkaly problematiky přesunu podnikání žadatele z OSVČ na právnickou osobu a dále ve výši 4 719 Kč, které vynaložil v souvislosti se správním řízením, které se týkalo ukončení