46 C 133/2021-93 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 144 409 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo usnesením ze dne 27. 8. 2018 zahájeno trestní stíhání pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, přičemž [název soudu] jej rozsudkem ze dne 18. 6. 2020, čj. [číslo jednací], zprostil obžaloby. Právní moci rozsudek nabyl 12. 8. 2020. Žalobci v rámci uvedeného řízení vznikla škoda v podobě vynaložených nákladů obhajoby ve výši 44 409 Kč Vedle toho žalobci v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla nemajetková újma, kterou vyčíslil částkou 100 000 Kč Trestní stíhání pro žalobce znamenalo delší psychický stres a obavy z možných důsledků trestního stíhání, které se promítly do jeho osobního, rodinného a pracovního života. Žalobce se cítil ponížen úkony trestního řízení, kdy mu byly odebírány otisky prstů a vzorky DNA, navíc na recepci potkal svou spolužačku ze ZŠ, žalobce se styděl, v důsledku trestního stíhání se též styděl jít na školní sraz. Žalobce žije v malé obci, kde se nic neutají, byly mu opakovaně zasílány předvolánky, policie chodila po obci a zjišťovala si skutečnosti k jeho osobě. Stal se předmětem hovorů. Občany nenavštěvovala jen policie, ale i další osoby ([příjmení]), které uváděli, že žalobce ukradl nakladač a nechce jej vydat. Tito nechodili jen po obci, ale navštěvovali i obchodní partnery žalobce, zaměstnance a známé podnikající v lesnictví (jako sám žalobce), s nimiž následně obchodní vztahy ustaly či ochladly. Toto jednání poškodilo žalobce i jeho podnikání a vztahy s ostatními lidmi, u kterých je žalobce veden jako kriminálník a zloděj, o zproštění obžaloby se však tyto osoby od policie či státu již nedozvěděli. Základem celého stíhání byly soudní spory s leasingovou společností, která iniciovala trestní stíhání, a žalobce od počátku na policii vypověděl, že nakladač má, neprodal jej a nemohl tak nic zpronevěřit. V důsledku trestního stíhání žalobce přišel o spolupráci při vědeckém úkolu, za nějž měl obdržet odměnu po 100 000 Kč v následujících 5 letech. Ze spisu se žalobce dozvěděl, že měli být osloveni vedoucí pracovníci organizace ohledně trestního stíhání žalobce a spolupráce byla v důsledku trestního stíhání ukončena. Pověst zloděje se promítla i do rodinných vztahů, žalobce byl podrážděný, vzteklý, byl přesvědčen, že nic neprovedl, celý dluh uhradil, a přesto byl stíhán. Pověstí žalobce trpí zejména děti a manželka, kteří jsou svědky narážek na žalobce. Žalobce se bojí účastnit diskusí či se účastnit voleb do obecního zastupitelstva (již zastupitelem byl), aby nebyl napadán. Žalobce měl v důsledku trestního stíhání též obavy o své podnikání v lesnictví, které by v případě odsouzení nemohl provozovat. Zvlášť za situace, kdy měl úvěry z podnikání zajištěny svým soukromým majetkem. Žalobce je také držitelem licence odborného lesního hospodáře. I alternativní trest by tak pro něj znamenal odebrání licence a nemožnost v této oblasti podnikat. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nároku žalobce na náhradu nákladů obhajoby ve výši 41 263,42 Kč vyhověla. Po nahlédnutí do trestního spisu ověřila, že účtované úkony jsou co druhu a délky i použité sazby v souladu s jeho obsahem s výjimkou porady ze dne 11. 9. 2021, kterou žalovaná považuje za neúčelnou, neboť jí dne 10. 9. 2018 předcházel úkon příjem a převzetí a první porada a následovalo dne 12. 9. 2018 podání stížnosti. V případě nemajetkové újmy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se omluvila stanoviskem ze dne 4. 10. 2021. Žalovaná uzavřela, že žalobce se ve své žádosti pouze obecně vyjadřuje k zásahu do svého osobního života, nedokládá příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním, ač byl ke konkretizaci a dostatečnému prokázání nemajetkové újmy žalovanou vyzván dne 30. 8. 2021. Ze spisu pak žalovaná dospěla k tomu, že pociťoval-li žalobce nějakou újmu, byl její příčinou s největší pravděpodobností komplikovaný vztah se společností [právnická osoba], se kterou žalobce uzavřel několik leasingových smluv, přičemž tato společnost iniciovala trestní stíhání. Žalobce ostatně v žádosti uvádí, že nejen policie, ale i další lidé navštěvovali občany a uváděli, že žalobce ukradl nakladač. Jednání těchto osob ovšem nelze přičítat státu, nelze ani dovozovat přímou odpovědnost státu za předsudečné chování občanů v obci, kteří pouze ze zahájení trestního stíhání dovozovali vinu žalobce. 3. S ohledem na částečné plnění ze strany žalované vzal žalobce svou žalobu co do nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 41 263,42 Kč včetně úroku z prodlení z této částky zpět, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 15. 10. 2021, čj. 46 C 133/2021-56, zastavil. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z podání nazvaného Věc: náhrada nemajetkové újmy z důvodu nezákonného trestního řízení, náhrada nákladů obhajoby, doručeného [stát. instituce] dne 11. 12. 2020 je patrné, že se žalobce obrátil na žalovanou s požadavkem na náhradu nákladů zastoupení ve výši 44 409 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 100 000 Kč. Přípisem ze dne [datum] se žalovaná omluvila za nedodržení lhůty k vyřízení žádosti žalobce a požádala žalobce o doplnění žádosti o výpočet cestovného právního zástupce a technický průkaz použitého vozidla a vyžádala důkazy k posouzení existence nemajetkové újmy ve lhůtě 14 dnů. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná v souladu s konstantní judikaturou uzavřela, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018. Nárok na náhradu škody – nákladů zastoupení byl žalovanou shledán důvodným ve výši 41 263,42 Kč včetně DPH, když žalobcem vynaložené prostředky na obhajobu byly vynaloženy účelně vyjma porady uskutečněné dne 11. 9. 2021. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018, čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalovaná se za tuto skutečnost omluvila. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná pokládá konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva. 7. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] žalobci dne 21. 9. 2020, splatné dne 10. 10. 2020 vyplývá, že žalobci byly vyúčtovány právní služby za obhajobu v naříkaném řízení v částce 44 409 Kč. 8. Čestným prohlášením ze dne 22. 9. 2020 žalobce stvrdil konání porad s obhájcem konaných dne 11. 9 2018, 3. 4. 2019 a 16. 1. 2020, které vždy přesahovaly 1 hodinu. 9. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018, je patrné, že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako jediný jednatel společnosti [anonymizována tři slova] si přisvojil movité věci, které mu byly svěřeny do užívání společností [právnická osoba] na základě leasingové smlouvy [číslo] smlouvy o koupi a prodeji movité věci [číslo] smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movitým věcem [číslo] smlouvy o výpůjčce [číslo] uzavřených dne [datum], přičemž věci po výzvě vlastníka nevrátil a naložil s nimi dosud nezjištěným způsobem, čímž poškozenou trvale vyloučil z dispozičního práva s uvedenými věcmi a způsobil jí tak škodu ve výši 698 309 Kč. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum] Z obžaloby státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno] [název soudu] dne [datum], vyplývá, že žalobce byl pro skutek, pro nějž bylo zahájeno trestní stíhání, tedy pro přisvojení si cizí věci, která mu byla svěřena a způsobení tímto značné škody, v němž je spatřován zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, obžalován. Z rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] je zřejmé, že žalobce byl obžaloby zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Z výzev k vydání věci ze dne 9. 5. 2018 je patrno, že společnost [anonymizována tři slova] i žalobce byli vyzváni policejním orgánem dle § 78 odst. 1 trestního řádu k vydání motorové pily, motorové kosy, nůžek na živý plot, vysokotlaké myšky a motorové kosy jako věcí, které mohou sloužit pro důkazní účely. Obě výzvy