46 C 136/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 5 282 Kč s příslušenstvím představující příspěvek za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná jakožto provozovatel vozidla s [registrační značka], [VIN kód], neměla v době od 29. 9. 2019 do 12. 1. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce ji proto dopisem doručeným dne 7. 5. 2020 vyzval k zaplacení příspěvku za 106 dní v celkové výši 4 982 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 5. 2020. Žalovaná ani přes upomínku nereagovala, žalobkyni proto nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalované soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaná k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, ačkoli byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná je provozovatelem vozidla s [registrační značka], [VIN kód]. Za období od 29. 9. 2019 do 12. 1. 2020 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli je tato povinnost stanovena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované výzvu ze dne 7. 5. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za 106 dní v celkové výši 5 282 Kč skládajícího se z dlužného příspěvku za jednotlivé dny chybějícího pojištění ve výši 4 982 Kč a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Následně ve dnech 13. 8. 2020 a 13. 12. 2021 žalovanou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu upomenula. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě upomínek, ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 8. 2. 2022. 5. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého má [název žalobkyně] proti vlastníku tuzemského vozidla a jeho provozovateli právo na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 (je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem). Podle odst. 3 tamtéž se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 tamtéž je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 cit. zákona odeslání písemné výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvku žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy (§ 7 odst. 4 cit. zákona). Výše dlužného příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy bylo provozováno vozidlo bez pojištění (106 dní), a denní sazby 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., (4 982 Kč) s připočtením nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., (300 Kč), celkem tedy 5 282 Kč. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě dlužného příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, žalovaná nezaplatila dlužnou částku v 60denní lhůtě určené žalobkyní, ani kdykoli později. Splatnost dlužné částky tak nastala ke dni [datum]. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vedle jistiny má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři režijní paušály po 100 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek (189 Kč). Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její právní zástupkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.).