46 C 261/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 852 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 12. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) s žalovaným Smlouvu o úvěru č. B0008650215727742 (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr ve výši 5 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 852 Kč, tedy částku v celkové výši [částka] nejpozději do 16. 1. 2020. Žalobkyně žalovanému poskytla prostředky bezhotovostně na účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 4. Z dokumentu nazvaného Smlouva o úvěru B0008650215727742 datovaného dnem 13. 12. 2019 je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je označen jako [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 5. Z dokumentu nazvaného oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalovanému plyne, že pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 je pak zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně je patrné, že dne 20. 12. 2019 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána platba ve výši 5 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a že na jeho účet bylo z účtu předchůdce žalobkyně dne 20. 12. 2019 připsáno 5 000 Kč. 7. Soud k projednání věci nařídil jednání na 9. 2. 2022, k němuž se účastníci nedostavili, žalobce se pro nenavyšování nákladů řízení z jednání omluvil. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovaným ve znění, ve kterém ji soudu předložil a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrovaného, když toto nebylo zřejmé ani z doplnění žaloby, k němuž soud žalobkyni před nařízením jednání vyzval. Současně soud zamýšlel žalobkyni poučit o povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti, od nichž odvíjí prodlení ke dni 16. 1. 2020. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 5 000 Kč. 8. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Žalobkyně tak má právo dle ust. § 2993 obč. zák požadovat po žalovaném vrácení částky 5 000 Kč, kterou žalovanému poskytl předchůdce žalobkyně. Žalovaný je pak povinen vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť plnění přijal a v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost vydat poskytnuté plnění splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud proto žalobě co do částky 5 000 Kč vyhověl. Co do částky 4 852 Kč pak žalobu zamítl. 10. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 11,75 %, žalobkyně však požadovala úrok z prodlení jen ve výši 10 % ročně, což je pro žalovaného výhodnější, soud proto přiznal úrok z prodlení v žalované výši. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, žalobce v řízení však neprokázal, že/kdy žalovaného k plnění vyzval. Soud tak považuje bezdůvodné obohacení splatné až dnem následujícím po dni doručení žaloby žalovanému, tj. 15. 1. 2022, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od uvedeného data, ve zbytku žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 5 000 Kč a úroku z prodlení dle výroku I., kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 41,84 Kč. V částce 4 852 Kč a úroku z prodlení dle výroku II., kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 008,31 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná v částce 5 041,84 Kč a žalovaný v částce 6 860,31 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, byla by povinna hradit žalovanému v poměru úspěchu a neúspěchu náklady řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno.